Sanders chce opět kandidovat na prezidenta USA. Levicový senátor vyzval k politické revoluci

Nezávislý vermontský senátor Bernie Sanders se bude ucházet o post prezidenta Spojených států. Informovala o tom americká stanice CNN. Sanders v roce 2016 v demokratických primárkách prohrál s exministryní zahraničí Hillary Clintonovou, kterou nakonec porazil republikán Donald Trump. Sanders je v amerických médiích označován za levicového radikála a zaníceného bojovníka proti oligarchii.

Sanders, který byl vnímán jako protiklad Clintonové, dokázal svou soupeřku navzdory její podpoře demokratickým vedením porazit v řadě klíčových států. Boj do poslední chvíle nevzdával – teprve na konci června 2016 veřejně prohlásil, že v listopadových volbách bude volit Clintonovou.

„V kampani v roce 2016 jsme zahájili politickou revoluci a nyní je čas s revolucí pokročit,“ oznámil teď sedmasedmdesátiletý Sanders ve vermontském rozhlase.

Sanders patří k nejliberálnějšímu křídlu politických elit v USA. Podle analytiků by mohl těžit z celkového posunu Demokratické strany doleva, k němuž došlo v reakci na politiku republikánského prezidenta Trumpa.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Od příchodu do Senátu Sanders dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory.

Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta George W. Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální příjem daní.

Obdiv k sociálním státům, odpor k zahraničním intervencím

Sanders se dále netají náklonností ke skandinávským zemím a jejich sociálním systémům – rád zmiňuje například všeobecně dostupné zdravotnictví nebo placené volno pro čerstvé rodiče.

  • ISLÁMSKÝ STÁT
  • „V likvidaci ISIS musíme být tak tvrdí, jak jen to jde. Je ale nutné poučit se z minulosti – tedy že nesmíme jednat sami.“

    SYRŠTÍ UPRCHLÍCI
  • „Jaký je správný počet? Nevím, protože neznáme skutečný rozsah problému. Spojené státy by ale rozhodně měly převzít plnou zodpovědnost za pomoc běžencům.“

    ZMĚNY KLIMATU
  • „Tuto planetu ohrožují klimatické změny strašným způsobem.“

    DRŽENÍ ZBRANÍ
  • „Jsou tu miliony lidí, kteří zbraně vlastní – a 99,9 procenta zákony dodržuje. Chci vidět seriózní debatu a zákony, ale nikam se nedobereme, pokud zde budou z obou stran extrémy. Myslím, že nás mohu dovést k rozumnému kompromisu.“

    ZDRAVOTNICTVÍ
  • „Zdravotní péče je podle mého svědomí právo všech lidí.“

    TRANSATLANTICKÁ SMLOUVA
  • „Je pokračováním katastrofální obchodní politiky, která stojí tuto zemi miliony slušně placených míst a stahuje nás ke dnu.“

    SLEDOVÁNÍ A TAJNÉ SLUŽBY
  • „Pokaždé jsem proti Patriot Act hlasoval. Zákon stále potřebuje zásadní reformu.“

Jako člen senátního výboru pro veterány Sanders pomohl dosáhnout zlepšení péče o armádní vysloužilce. Mimo jiné vystupoval proti vojenskému angažování v Iráku, už dříve brojil také proti zásahu ve Vietnamu. 

V průzkumech mezi možnými demokratickými kandidáty se Sanders spolu s bývalým viceprezidentem Joem Bidenem a kalifornskou senátorkou Kamalou Harrisovou objevuje na prvních místech. Prezidentskou kandidaturu oznámily také senátorky Elizabeth Warrenová a Kirsten Gillibrandová, senátor Cory Booker či bývalý kongresman Julian Castro.

Cesta ke zvolení americkým prezidentem
Zdroj: ČT24/US embassy/Americké centrum/Wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...