Poslední demokratické debatě před primárkami vévodil Sanders

Demokratičtí kandidáti na nominaci do boje o Bílý dům se v úterý v noci (místního času) utkali v sedmé a poslední televizní debatě před zahájením primárek. Diskuse se nejvíce točila okolo bezpečnostní politiky, otázek zahraničního obchodu či zdravotnictví. Nejčastěji se ke slovu dostal člen levicového křídla Bernie Sanders.

Do debaty, která se konala ve městě Des Moines v Iowě, se kvalifikovalo šest uchazečů: Bývalý viceprezident Joe Biden, který se řadí k umírněným kandidátům demokratů, levicoví senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová, někdejší starosta ze státu Indiana Pete Buttigieg, považovaný rovněž za umírněného, a dva kandidáti s nižšími preferencemi – senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer.

Velká část debaty byla věnována zahraniční politice. Zatímco představitelé levicového křídla Sanders a Warrenová by stáhli americké vojáky z Blízkého východu, Biden i Klobucharová nikoli.

Sanders, který se ze všech účastníků debaty nejčastěji dostával ke slovu a vymezoval se vůči protikandidátům, se snažil zdůraznit, že na rozdíl od Bidena v roce 2002 nezvedl v Kongresu ruku pro invazi do Iráku – krok, který sám bývalý viceprezident označil za „chybu“.

Sanders se od ostatních účastníků debaty lišil také v pohledu na obchodní politiku. Bidena, Warrenovou a další kandidáty nařknul, že podporují podle něj nevýhodnou severoamerickou smlouvu o volném obchodu USMCA i obchodní dohodu s Čínou, zatímco on by prosazoval více ochranářských opatření.

Spor mezi Sandersem a Warrenovou

Debatu provázelo napětí mezi Sandersem a Warrenovou, která svého volebního soka dříve během dne obvinila, že jí v roce 2018 při soukromém rozhovoru řekl, že žena nedokáže v prezidentských volbách porazit současného republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Sanders tento výrok kategoricky popřel. „Neřekl jsem to,“ citovala agentura DPA Sanderse. Ten dodal, že podpoří jakoukoliv ženu či muže, který obdrží nominaci Demokratické strany a utká se s Trumpem.

Miliardář Steyer, který dostával v diskusi nejméně prostoru, se snažil pasovat do role největšího zastánce boje proti změnám klimatu: „Pořád mě šokuje, že jsem tady na podiu jediný, kdo řekne toto: První den (v úřadu) bych vyhlásil stav klimatické nouze,“ uvedl.

Debaty budou ve stejném formátu pokračovat i poté, co se 3. února v Iowě rozjedou demokratické primárky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...