Poslední demokratické debatě před primárkami vévodil Sanders

Demokratičtí kandidáti na nominaci do boje o Bílý dům se v úterý v noci (místního času) utkali v sedmé a poslední televizní debatě před zahájením primárek. Diskuse se nejvíce točila okolo bezpečnostní politiky, otázek zahraničního obchodu či zdravotnictví. Nejčastěji se ke slovu dostal člen levicového křídla Bernie Sanders.

Do debaty, která se konala ve městě Des Moines v Iowě, se kvalifikovalo šest uchazečů: Bývalý viceprezident Joe Biden, který se řadí k umírněným kandidátům demokratů, levicoví senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová, někdejší starosta ze státu Indiana Pete Buttigieg, považovaný rovněž za umírněného, a dva kandidáti s nižšími preferencemi – senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer.

Velká část debaty byla věnována zahraniční politice. Zatímco představitelé levicového křídla Sanders a Warrenová by stáhli americké vojáky z Blízkého východu, Biden i Klobucharová nikoli.

Sanders, který se ze všech účastníků debaty nejčastěji dostával ke slovu a vymezoval se vůči protikandidátům, se snažil zdůraznit, že na rozdíl od Bidena v roce 2002 nezvedl v Kongresu ruku pro invazi do Iráku – krok, který sám bývalý viceprezident označil za „chybu“.

Sanders se od ostatních účastníků debaty lišil také v pohledu na obchodní politiku. Bidena, Warrenovou a další kandidáty nařknul, že podporují podle něj nevýhodnou severoamerickou smlouvu o volném obchodu USMCA i obchodní dohodu s Čínou, zatímco on by prosazoval více ochranářských opatření.

Spor mezi Sandersem a Warrenovou

Debatu provázelo napětí mezi Sandersem a Warrenovou, která svého volebního soka dříve během dne obvinila, že jí v roce 2018 při soukromém rozhovoru řekl, že žena nedokáže v prezidentských volbách porazit současného republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Sanders tento výrok kategoricky popřel. „Neřekl jsem to,“ citovala agentura DPA Sanderse. Ten dodal, že podpoří jakoukoliv ženu či muže, který obdrží nominaci Demokratické strany a utká se s Trumpem.

Miliardář Steyer, který dostával v diskusi nejméně prostoru, se snažil pasovat do role největšího zastánce boje proti změnám klimatu: „Pořád mě šokuje, že jsem tady na podiu jediný, kdo řekne toto: První den (v úřadu) bych vyhlásil stav klimatické nouze,“ uvedl.

Debaty budou ve stejném formátu pokračovat i poté, co se 3. února v Iowě rozjedou demokratické primárky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...