PŘEHLEDNĚ: Křeslo v Bílém domě láká stovky zájemců. Skutečných konkurentů Trumpa je však hrstka

Ačkoli se prezidentské volby ve Spojených státech uskuteční až příští rok na podzim, už teď se rozbíhá boj, na jehož konci bude nový, nebo staronový šéf Bílého domu. Donald Trump chce funkci obhájit. Zájem vystřídat ho už ale daly najevo stovky demokratů. Jen zhruba pětadvacet z nich média považují za takzvané hlavní kandidáty. A kdo jsou tedy dosud nejvíce favorizovaní Trumpovi vyzyvatelé?

Bývalý viceprezident Joe Biden, za kterým následují senátoři Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová a Kamala Harrisová. To jsou podle průzkumů hlavní favorité pro demokratickou nominaci do prezidentských voleb a potažmo pro finální utkání na podzim v roce 2020.

Část uchazečů vystoupila ve středeční debatě, kterou vysílala stanice CNN. Kvůli velkému počtu politiků se dělí televizní diskuse na dva večery, přičemž pokaždé pozvali organizátoři deset kandidátů.

Demokratický vítěz půjde do rozhodující bitvy a v ní se zřejmě střetne s obhajujícím republikánským prezidentem Trumpem. Jisté to však není, protože ho na souboj o stranickou nominaci vyzval někdejší guvernér státu Massachusetts William Weld. I republikány tak čekají primárky. Postavit se proti obhajujícímu prezidentovi z vlastní strany přitom nebývá obvyklé. Nepředpokládá se ale, že by Weld Trumpovu kandidaturu ohrozil.

William Weld (73), bývalý guvernér státu Massachusetts

Weld svého dosavadního politického vrcholu dosáhl v 90. letech, kdy byl dvakrát zvolený massachusettským guvernérem. O prezidentské kandidatuře mluvil už v březnu. Šance na vyrovnaný souboj s Trumpem v republikánských primárkách odhaduje v liberálněji orientovaných státech na severovýchodě USA či v Kalifornii.

Svou kandidaturu oznámil v polovině dubna na Twitteru. „V této politicky rozhádané době, kdy jsou obě hlavní strany zapleteny do svých bitev, které chtějí vyhrát za každou cenu, jsou hlasy Američanů ignorovány a náš národ trpí,“ uvedl Weld s tím, že chce změnit současnou polarizovanou americkou politiku.

William Weld
Zdroj: ČTK/AP/Steven Senne

Čtyřka demokratických favoritů:

Joe Biden (76), bývalý viceprezident a bývalý senátor státu Delaware

V letech 2009 až 2017 byl viceprezidentem Spojených států. Funkci „druhého muže“ mu prezident Barack Obama nabídl hlavně pro jeho letité zkušenosti v zahraniční politice. Ve funkci viceprezidenta se angažoval hlavně v záležitostech kolem Iráku, Sýrie a Afghánistánu.

Biden se pokoušel dvakrát i o nominaci na prezidenta. V roce 1988 z kampaně odstoupil kvůli podezření, že opsal projev. Nevyšlo mu to ani v roce 2008, kdy skončil velmi záhy – 3. ledna. Před nástupem do funkce viceprezidenta byl 36 let senátorem za stát Delaware. V roce 1973 se ve svých 30 letech stal šestým nejmladším senátorem v historii USA.

Joe Biden
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Bernie Sanders (77), nezávislý senátor za stát Vermont

Senátor za stát Vermont (od ledna 2007), bývalý poslanec Sněmovny reprezentantů (1991 až 2007) a někdejší starosta města Burlington (1981 až 1989). O křeslo prezidenta neúspěšně usiloval již v roce 2016, kdy ho ve stranických primárkách porazila bývalá první dáma a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

Politik, který se označuje za „socialistického demokrata“, je nejdéle sloužícím nezávislým členem Kongresu. Před prezidentskými primárkami v roce 2016 a také pro nadcházející rok se oficiálně přihlásil k Demokratické straně. Je zaníceným podporovatelem levicového politického proudu a obdivovatelem skandinávského modelu sociálního státu. Sandersův otec se do USA dostal jako židovský imigrant z Polska. Zbylí členové rodiny se stali oběťmi holocaustu.

Bernie Sanders
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

Elizabeth Warrenová (69), senátorka za stát Massachusetts

Senátorkou za stát Massachusetts je od roku 2013. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení proti podle ní zmanipulovanému politickému systému. „Tohle je boj o naše životy. Boj o vybudování Ameriky, kde jsou sny možné, Ameriky, která je tady pro každého,“ prohlásila při oznamování kandidatury. „Naše země potřebuje vůdčí osobnost, která navrátí solidaritu ukradenou Trumpem,“ dodala.

V minulosti jí uškodilo tvrzení o indiánském původu. Za to ji Trump posměšně označil jako „falešnou Pocahontas.“ Politička použila test DNA, z něhož vyšlo, že má indiánské krve méně než průměrný Američan. Za použití testu i za to, že se v 80. letech do advokátní komory zaregistrovala jako indiánka, se později domorodým obyvatelům omluvila. 

Elizabeth Warrenová při zahájení své kampaně
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Kamala Harrisová (54), právnička a politička, senátorka za stát Kalifornie

Od roku 2017 je senátorkou za stát Kalifornie, předtím byla kalifornskou generální prokurátorkou a působila také jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu. Tvrdá kritička současného prezidenta Donalda Trumpa prosazuje zdravotní péči pro všechny a legalizaci příležitostného užívání marihuany.

Svou kandidaturu oznámila na Den Martina Luthera Kinga, bojovníka za práva černochů. Harrisová je dcerou imigrantů a má jamajské a indické kořeny. 

Kamala Harrisová
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Další kandidáti:

Pete Buttigieg (37), starosta města South Bend v Indianě

Od roku 2012 je starostou města South Bend ve státě Indiana. Předtím působil u zpravodajské služby námořnictva, nasazen byl například v Afghánistánu. V roce 2004 byl členem volebního štábu Johna Kerryho, kterého nakonec porazil George Bush. Otevřeně se hlásí k homosexualitě.

Buttigieg je v poli demokratických uchazečů o prezidentský post nejmladší. Z „obskurního politika na středozápadě“ se stal nadějným kandidátem mimo jiné díky intenzivnímu zájmu médií. Jak píše agentura Reuters, stalo se tak během několika týdnů. Kromě nízkého věku zaujal veřejnost například tím, že je křesťan a zároveň žije v homosexuálním manželství, umí sedm cizích jazyků včetně norštiny a arabštiny a hraje výborně na klavír. Časopis New York Magazine v jeho profilu uvedl, že má tituly z Harvardovy univerzity i Oxfordu, také ale sloužil jako voják v Afghánistánu. „Buttigieg má životopis, který by mohl oslovit jak umírněné, tak progresivní členy (Demokratické) strany,“ shrnuje Reuters.

V televizních rozhovorech se Buttigieg staví do role mluvčího generace „mileniálů“, neboli lidí narozených zhruba od začátku 80. let až do přelomu tisíciletí. Podle agentury AP šíří poselství, že Spojené státy potřebují „vední nové generace“. Svou ambici formuloval jasně: Dostat Donalda Trumpa z Bílého domu.

Pete Buttigieg
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Bill de Blasio (58), starosta New Yorku

Osmapadesátiletý de Blasio v roce 2013 drtivě vyhrál newyorské volby, ve kterých se ziskem více než 73 procent porazil republikána s českými kořeny Joea Lhotu. Jeho vítězství se stalo symbolem rostoucí síly levicového křídla demokratů. Úřad de Blasio znovu obhájil v roce 2017, v nadcházejících volbách za dva roky se ale o třetí mandát starosty už ucházet nemůže.

„Je mi ctí oznámit kandidaturu na prezidenta Spojených států amerických, protože je konečně čas upřednostnit pracující,“ řekl de Blasio na videu. Připomněl, že v New Yorku dosáhl zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů (345 korun), náhrady mzdy v době nemoci nebo zajištěné zdravotní péče. Trumpovi pak v klipu vyčetl tvrdou imigrační politiku a odstoupení USA od pařížské klimatické dohody.

Zda bude mít de Blasio dostatečnou podporu, aby do primárek zasáhl, zatím průzkumy nenaznačují. Například podle dubnové sondáže si více než tři čtvrtiny obyvatel New Yorku nemyslí, že by se měl starosta o prezidentský post ucházet.

Bill de Blasio
Zdroj: Brendan McDermid/Reuters

Cory Booker (50), senátor za New Jersey, někdejší starosta města Newark

Je prvním senátorem za New Jersey afroamerického původu. Jeho cílem je sjednocení hluboce politicky rozdělené země, „kde by osoba hlavy státu měla v lidech vzbuzovat pýchu, nikoli stud“. Booker pochází z nuzných poměrů, ale podle listu The New York Times má velmi dobré styky s bankéři z Wall Street. To by mu mohlo zajistit účinnou volební kampaň, nicméně zároveň ho to diskvalifikuje v očích sílícího radikálně levicového křídla demokratů. Příliš šancí podle průzkumů nemá.

Senátor si vydobyl celostátní proslulost po roce 2002, kdy se poprvé ucházel o post newarkského starosty. Přestože tehdejší souboj s protikandidátem Sharpem Jamesem prohrál, dokumentární film o jeho kampani nazvaný Street Fight (Pouliční boj) byl v roce 2005 nominován na Oscara.

Cory Booker
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Beto O'Rourke (46), bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Texas

Bývalý kongresman (2013 až 2019), po tři volební období zastupoval stát Texas. V loňských volbách se ucházel o senátorský post, souboj s republikánem Tedem Cruzem ale prohrál. Slibuje ukončit války na Blízkém východě a v Afghánistánu, podpořit legalizaci marihuany po celé zemi a zjednodušit fungování odborů. 

O'Rourke vzbudil pozornost už prvním dnem po ohlášení své nominace v polovině března. Rozruch vyvolal oznámením, že se mu během 24 hodin podařilo na svém volebním fondu shromáždit 6,1 milionu dolarů (138 milionů korun), což byla nejvyšší suma ze všech tehdy více než deseti demokratických kandidátů. O'Rourkeovo první jméno je přezdívka odvozená ze jména Robert, vzniklá za jeho dětství v El Pasu (v letech 2005 až 2011 působil v městské radě). Věnoval se rockové hudbě, má irské kořeny.

Beto O'Rourke
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Joe Sestak (67), bývalý admirál amerického vojenského námořnictva

Sedmašedesátiletý penzionovaný voják, potomek slovenských přistěhovalců, byl v letech 2007 až 2011 poslancem Sněmovny reprezentantů za východní volební okrsky státu Pensylvánie. V letech 2010 a 2016 se neúspěšně ucházel o mandát v Senátu. Sestakův dědeček Martin se podle dostupných informací narodil v obci Dolné Lovčice u Trnavy a v roce 1922 se z Československa vystěhoval do USA. O dva roky později ho následoval Sestakův otec Jozef. Sám Joe Sestak se už narodil v pensylvánském městě Secane.

Jako příští prezident by usiloval o obnovení vůdčí role Spojených států ve světě. Chtěl by se postavit následkům klimatických změn a rostoucímu vlivu Číny. „Naše země zoufale potřebuje prezidenta s velkou globální zkušeností a s chápáním všech prvků naší národní síly, od hospodářství a diplomacie po armádu,“ uvedl Sestak ve videu, kde kandidaturu oznámil.

Joe Sestak
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Tom Steyer (62), miliardář, filantrop

Vstoupil do souboje 9. července. Steyer je zakladatelem liberální organizace NextGen America, která se angažuje zejména v ochraně životního prostředí. Ve snaze zbavit Trumpa moci pak založil organizaci Need to Impeach. Kvůli kandidatuře se nyní vedení těchto spolků vzdal.

„Američané jsou hluboce zklamáni a poškozováni tím, jak s nimi jednají ti, kteří jsou považováni za mocenskou elitu ve Washingtonu,“ řekl Steyer ve videu, ve kterém ohlásil kandidaturu. „Toto se týká všech nehledě na stranické preference,“ dodal. Steyerův mluvčí Alberto Lammers podle listu The New York Times prohlásil, že miliardář chce na kampaň vynaložit nejméně 100 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Tom Steyer
Zdroj: Matthew Putney/Reuters

Steve Bullock (53), guvernér Montany

Do funkce guvernéra byl Bullock zvolen poprvé v roce 2012, o čtyři roky později post obhájil. Předtím v Montaně zastával od roku 2008 funkci generálního prokurátora. Bullock sází na podporu amerických drobných farmářů, z nichž velká část v prezidentských volbách 2016 odevzdala hlas Donaldu Trumpovi. Hillary Clintonová, Trumpova demokratická protikandidátka, získala ve volbách v Montaně jen 36 procent hlasů. Třiapadesátiletý Bullock je označován za centristu, který ale podle analytiků na nominaci Demokratické strany nemá mnoho šancí.

Steve Bullock
Zdroj: Jim Urquhart/Reuters

Amy Klobucharová (59), senátorka za stát Minnesota

Senátorka za stát Minnesota od roku 2007. Už po prvním zvolení byla označována za stoupající hvězdu demokratů, je považována za hlavního uchazeče o demokratickou kandidaturu z amerického Středozápadu. Média ji hodnotí jako velmi pragmatickou a jednu z nejproduktivnějších členek Senátu, která se nezdráhá spolupracovat s republikány. Po dědečkovi má slovinské kořeny. 

Julián Castro (44), starosta texaského San Antonia a člen někdejší Obamovy vlády

Bývalý ministr bytové výstavby ve vládě Baracka Obamy (2014 až 2017) a někdejší starosta texaského San Antonia (2009 až 2014). Byl nejmladším členem Obamovy vlády. Syn mexických přistěhovalců by se mohl stát prvním prezidentem USA hispánského původu. 

John Kevin Delaney (56), bývalý člen Sněmovny reprezentantů za stát Maryland

Od ledna 2013 do letošního ledna byl členem Sněmovny reprezentantů za stát Maryland. Před vstupem do politiky podnikal, založil si několik firem kotovaných na newyorské burze (NYSE). 

Tulsi Gabbardová (38), členka Sněmovny reprezentantů za Havaj

Od roku 2013 je členkou Sněmovny reprezentantů za stát Havaj. Stala se první hinduistkou a rodačkou z Americké Samoy v americkém Kongresu. Je veteránkou z války v Iráku, jíž se účastnila v řadách havajské Národní gardy.

Tim Ryan (45), člen Sněmovny reprezentantů za Ohio

Politik, člen Sněmovny reprezentantů (od ledna 2003). Absolvent Bowlinggreenské státní univerzity pracoval jako asistent kongresmana Jima Traficanta, v Senátu státu Ohio působil v letech 2001 až 2002. Do širšího povědomí Ryan vešel v listopadu 2016, kdy neúspěšně kandidoval proti Nancy Pelosiové do čela frakce demokratických poslanců ve Sněmovně reprezentantů. 

Jay Inslee (68), právník, guvernér Washingtonu

Od roku 2013 je guvernérem státu Washington, předtím byl několik let členem Sněmovny reprezentantů. Je ostrým kritikem Donalda Trumpa a označil se za „jediného kandidáta, který hodlá boj s klimatickými změnami změnit v hlavní národní prioritu“. Je zaníceným stoupencem systému zdravotního pojištění pro chudé, obhájcem homosexuálů a odpůrcem volné distribuce střelných zbraní. 

Marianne Williamsonová (66), spisovatelka, aktivistka

Spisovatelka, lektorka a aktivistka. Je autorkou 13 knih včetně několika bestsellerů. Je zakladatelkou projektu Angel Food, dobrovolnického potravinářského programu, který pomáhá například lidem s AIDS. Spoluzaložila neziskovou organizaci podporující vzdělávání a mírové projekty. V roce 2014 jako nezávislá neúspěšně kandidovala do Sněmovny reprezentantů. 

Kirsten Gillibrandová (52), právnička a politička

Senátorka za stát New York (od roku 2009), bývalá poslankyně Sněmovny reprezentantů (2007 až 2009). Právnička, hodně se angažuje v celonárodní diskusi o sexuálním obtěžování.

Andrew Yang (44), právník, filantrop

Podnikatel, filantrop a vystudovaný právník, který v minulosti pracoval v různých startupech a malých firmách, které založil nebo byl jejich výkonným ředitelem. V roce 2015 byl bývalým prezidentem Barackem Obamou jmenován velvyslancem pro globální podnikání.

John Hickenlooper (67), bývalý guvernér Colorada

Od ledna 2011 až do letošního ledna byl guvernérem Colorada. Předtím byl osm let starostou Denveru. Jako guvernér Colorada se Hickenlooper stavěl do role nadstranického vůdce. Odmítal například některé plány levicového křídla demokratů. Před vstupem do politiky podnikal, v roce 1988 si založil s pěti partnery v Denveru minipivovar. 

Seth Moulton (40), člen Sněmovny reprezentantů za Massachusetts

Člen Sněmovny reprezentantů (od ledna 2015), veterán války v Iráku. Mezi demokraty je považován za rebela. Když demokraté po loňských parlamentních volbách získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, byl jedním z kongresmanů, kteří se snažili zabránit tomu, aby v čele této kongresové komory opět usedla Nancy Pelosiová. V letech 2001 až 2008 sloužil v americkém námořnictvu.

Wayne Messam (45), starosta Miramaru na Floridě

Podnikatel a politik, od dubna 2015 starosta města Miramar na Floridě. Je vlastníkem stavební firmy. Do povědomí vešel také jako člen fotbalového týmu Floridské státní univerzity. Messamovi rodiče pocházejí z Jamajky.

Mike Gravel (88), bývalý podnikatel a exsenátor státu Aljaška

V letech 1969 až 1981 byl senátorem za stát Aljaška, předtím poslancem aljašského zákonodárného sboru a také jeho předsedou. Člen demokratů si v minulosti na dva roky „odskočil“ k libertariánům. V roce 2008 kandidoval v demokratických primárkách na prezidenta. Počátkem padesátých let sloužil u kontrarozvědky v Německu a ve Francii.

Michael Bennet (54), senátor za Colorado

Bennet se dosud ve své politické kariéře soustředil na zlepšení amerického vzdělávacího systému. Před nástupem do federálního Senátu měl na starosti veřejné školství státu Colorado. Bennet se řadí ke spíš méně známým uchazečům o nominaci Demokratické strany.

Bezprostřední souboj o nominaci demokratů začne příští rok 3. února tradičně ve státě Iowa. Kandidáti, kteří v jednotlivých státech získají největší podporu, postoupí do nominačního sjezdu, který bude v červenci pořádat Milwaukee.