Revoluce, nebo evoluce? Kandidáti demokratů na prezidenta USA se přeli, jak mají být radikální

Uchazeči o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států se v debatě v Detroitu rychle rozdělili na přívržence radikálních reforem a umírněnější politiky, napsala agentura AFP o prvním kole druhé televizní debaty. Té se zúčastnila jen polovina kandidátů, favorit dosavadních průzkumů Joe Biden se představí ve druhém kole. Ohniskem sporu se podle agentury AP stal přístup ke zdravotní péči a migraci.

Tábor radikálů nejhlasitěji reprezentovali politici na druhém a třetím místě v žebříčku popularity mezi demokratickými voliči, především v oblasti zdravotnictví. „Hlavním problémem ve Washingtonu je, že systém funguje skvěle pro bohaté, pro ty, kdo si mohou najmout armády lobbistů a právníků. Funguje skvěle pro pojišťovny a farmaceutické firmy a budeme potřebovat odvahu, abychom se jim postavili. Tyto společnosti nemají bohem dané právo na zisk 23 miliard, které vysávají z našeho zdravotního systému,“ hřímala senátorka Elizabeth Warrenová.

Další představitel levicového křídla strany Bernie Sanders na scéně divadla Fox Theatre vybízel k „transformaci ekonomiky a vlády“, sloužící bohatým, zatímco „půlka amerických domácností žije od výplaty k výplatě“. Odmítl, že by zdravotní pojištění mělo být vnímáno jako byznys.

Zleva kandidáti Marianne Williamsonová, Tim Ryan, Amy Klobucharová, Pete Buttigieg, Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Beto O'Rourke, John Hickenlooper, John Delaney, Steve Bullock
Zdroj: Reuters/Rebecca Cook

Proti tomuto přístupu se postavili ostatní. „Můžeme se vydat cestou vytyčenou senátory Sandersem a Warrenovou s jejich špatnou politikou zdravotního pojištění pro všechny a všeho zdarma a s nesplnitelnými sliby, které zaručeně odradí nezávislé voliče a zajistí Trumpovo znovuzvolení. Anebo najít někoho, kdo chce sjednotit zemi a povzbudit hospodářský růst,“ prohlásil někdejší zákonodárce John Delaney. Sandersův plán na zavedení univerzálního zdravotního pojištění pro všechny označil za „politickou sebevraždu“. Sanders oponoval připomínkou, že miliony Američanů nejsou vůbec pojištěny.

Bývalý guvernér Colorada John Hickenlooper také apeloval na umírněnější postup při reformě zdravotního pojištění, byť sdílí konečnou představu, že by na něj měli dosáhnout všichni. „Zhruba za patnáct let se tam dostaneme, ale bude to evoluce, nikoli revoluce,“ říkal.

Spor o ochranu hranice

V debatě zaznívaly výzvy k úplné dekriminalizaci přistěhovalců, kteří do USA vstoupí bez dokladů a zároveň nežádají o azyl. Bývalý texaský zákonodárce Beto O'Rourke je setrvale odmítal s tím, že lidé přicházející do země by měli ctít americké zákony. Uvedl, že jako prezident by chránil uprchlíky usilující o azyl, jakož i lidi, kteří přišli ilegálně jako děti.

9 minut
Daniel Anýž o debatě demokratických kandidátů
Zdroj: ČT24

Podobně guvernér Montany Steve Bullock varoval, že snahy zbavit ilegální migraci trestnosti „hrají Trumpovi do karet“.

Warrenová naopak kritizovala stávající zákony za to, že dávají prezidentovi Trumpovi „moc rozdělovat rodiny“ na hranicích. Sanders prohlásil, že nepovažuje ženy a děti, které ušly tisíce mil, za zločince a vytkl Trumpovi, že přistěhovalce démonizuje.

Kandidáti se také shodli, že Spojené státy mají problém s rasismem. Lidé jiné barvy pleti než bílé podle nich čelí horšímu zacházení ze strany zaměstnavatelů nebo policie. „Když přijdete na pohotovost jako černoch, vaše bolest bude vnímána méně vážně. Pokud se ucházíte o práci a jste černoch, máte menší šanci na přijetí,“ vyjmenovával Pete Buttigieg. Z krytí rasismu obviňovala desítka bělošských kandidátů Trumpa a jeho administrativu.

Favorit chyběl

Sanders a Warrenová spolu těsně zápolí v průzkumech s podporou okolo 15 procent voličů demokratů. Žebříčkům zatím s náskokem kraluje bývalý viceprezident Joe Biden s podporou bezmála třetiny dotázaných. Někdejší „dvojka“ v éře prezidenta Baracka Obamy se zapojí až do druhého kola debaty, v níž bude čelit uchazečce z čtvrté příčky průzkumů, senátorce Kamale Harrisové, s přízní přibližně desetiny voličů. Biden slibuje, že bude tentokrát méně zdvořilý.

„Spící Joe není v nejlepší formě,“ utahoval si z favorita demokratů Donald Trump, nicméně předpověděl Bidenovo vítězství v demokratických primárkách: „Přestože kulhá, do cíle se dostane jako první“.

Kvůli velkému počtu uchazečů se televizní debaty, které organizuje a vysílá stanice CNN, dělí na dva večery, přičemž při každém diskutuje deset kandidátů. První debaty se odehrály 26. a 27. června v Miami, další mají následovat v září a dalších měsících. Očekává se, že je budou sledovat miliony voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...