Prezidentský boj v New Hampshiru. Biden válčí o přežití, šanci má zkušený Sanders i „mladá krev“ Buttigieg

6 minut
Zpravodaj ČT Miřejovský: Slabší kandidáti zřejmě po hlasování v New Hampshiru skončí
Zdroj: ČT24

V americkém státě New Hampshire odstartovalo další kolo primárek. Zatímco u republikánů je jasno, pozornost budí volba demokratů, kteří hledají soupeře prezidenta Donalda Trumpa. Průzkumy staví do role favorita senátora Bernieho Sanderse, na něhož se dotahuje překvapivý vítěz z Iowy Pete Buttigieg. Komentátoři si všímají také výkonu bývalého viceprezidenta Joea Bidena, jehož kampaň po debaklu v Iowě bojuje o přežití.

Na stranických shromážděních ve státě Iowa překvapivě bodoval bývalý starosta South Bendu v Indianě Buttigieg, jenž nakonec porazil o 40 let staršího Sanderse. Kvůli technickým problémům výsledky potvrdila regionální organizace Demokratické strany až v pondělí. Politolog Buttigieg, jenž působil v Afghánistánu a otevřeně se hlásí k homosexualitě, zvítězil o pouhé dva delegáty.

Preference do té doby takřka neznámého Buttigiege poté vyletěly nahoru i ve státě New Hampshire. U demokratů sice míří podle průzkumů k vítězství v New Hampshiru Sanders, Buttigieg by však mohl překvapit. „Sanders má výhodu téměř domácího prostředí, protože je senátorem za sousední Vermont,“ podotkl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

Hlavní favorité cílí na mladou generaci

Sanders v kampani brojí proti elitám a slibuje zajištění zdravotní péče pro všechny. Obrací se hlavně na pracující třídu a mladé, kterým chce usnadnit vstup do oborů a legalizaci marihuany napříč USA. Také Buttigieg cílí ve svých proslovech na takzvané mileniály, jimž nabízí nové myšlenky a slibnou budoucnost. Kromě vysokoškolského vzdělání zdarma klade důraz na ekologii, chce zrušit trest smrti a uvolnit imigrační zákony.

Komentátoři také bedlivě sledují výkon bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který byl považován za favorita souboje demokratů. V Iowě ale skončil překvapvě až čtvrtý, což u komentátorů vyvolalo otázky o životaschopnosti jeho kampaně. V New Hampshiru Biden může skončit dokonce pátý za senátorkami Elizabeth Warrenovou a Amy Klobucharovou.

Jde teprve o druhé hlasování, které má ukázat trend, jak si kandidáti skutečně stojí, a tak jsou primárky v New Hampshiru velmi důležité. Slabší uchazeči, kteří neuspějí, nejspíš už svoje kandidatury složí.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Biden si zřejmě věřil až příliš

„V Iowě jsem dostal na frak a pravděpodobně dostanu i tady,“ komentoval nadcházející souboj Biden. Na druhou stranu slíbil, že i v New Hampshiru povede kampaň „jako o život“. Podle stratéga demokratů Chrise Moyera Biden poslední měsíce příliš spoléhal na to, že bude vítězit, protože to tak vypadalo v průzkumech. Za ostatními kandidáty přitom už nyní zaostává ve vybírání peněz na kampaň.

Biden se v nedávné době ocitl ve víru dění poté, co vzbudil rozruch telefonát šéfa Bílého domu s Kyjevem. Trump v něm údajně žádal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby zahájil vyšetřování vůči Bidenovu synovi. Prý tím podmínil další pomoc Ukrajině. Kvůli aféře Trump čelil impeachmentu, americký Senát ho ale minulý týden zprostil viny.

Z aktuální sondáže společnosti Ipsos vyplývá, že podpora Bidena mezi voliči Demokratické strany a nezávislými v New Hampshiru oproti minulému týdnu poklesla o pět procentních bodů na 17 procent. Velké zisky v podobě šesti procentních bodů na aktuálních 15 procent naopak zaznamenal miliardář a mediální magnát Michael Bloomberg.

5 minut
Události, komentáře: Bidenovi může po New Hampshiru skončit politická kariéra
Zdroj: ČT24

Tři městečka už mají vybráno od půlnoci

Volbu v New Hampshiru zahájila tři městečka, která pořádala jako obvykle půlnoční hlasování (v 06:00 SEČ). V Dixville Notch hlasovalo jen pět lidí. Tři z nich – dva demokraté a jeden republikán – nakonec dali hlas právě někdejšímu starostovi New Yorku Bloombergovi. Hlasování v Dixville Notch tradičně probíhá za velkého zájmu novinářů, jejichž počet většinou převyšuje počet obyvatel této komunity ležící u kanadské hranice.

Půlnoční hlasování se týkalo i obcí Hart's Location a Millsfield. V prvním z nich zvítězila ziskem šesti hlasů senátorka Amy Klobucharová, o dva hlasy méně dostala senátorka Elizabeth Warrenová.

Ve zbytku New Hampshiru se začalo hlasovat až v 17:00 SEČ. Volba skončí nejdříve ve středu v 01:00. Volební místnosti ale mohou být otevřené i déle. Není jasné, kdy budou známé výsledky.

Slovo dostanou i neregistrovaní voliči

Primárky v New Hampshiru s 1,3 milionu obyvatel jsou polouzavřené, což znamená, že hlasovat mohou i voliči neregistrovaní jako republikáni či demokrati. V tomto státě je totiž možné se v den primárek zaregistrovat, případně změnit stávající registraci.

„Je používanou taktikou, že se republikáni zaregistrují jako demokrati a hlasují pro kandidáta, o kterém jsou přesvědčeni, že ho jejich nominant lehce porazí,“ vysvětlil zpravodaj ČT Miřejovský.

Celkem se demokraté v New Hampshiru utkají o 24 delegátů, kteří na červencovém stranickém sjezdu v Milwaukee budou vybírat prezidentského kandidáta a jejichž hlas je vázaný výsledkem primárek.

Kromě toho vyšle New Hampshire na sjezd ještě devět superdelegátů, což jsou vysocí funkcionáři strany a členové Kongresu. Ti sice mohou podpořit nominaci kteréhokoli uchazeče nehledě na výsledky stranického klání, ale do hlasování během sjezdu mohou podle nových pravidel zasáhnout jen tehdy, když v úvodním kole žádný z kandidujících nezíská více než 50 procent delegátských hlasů.

Trumpova kampaň ve znamení útoků na demokraty

V primárních volbách hlasují i republikáni, kteří v New Hampshiru rozdělí 22 delegátů. Americká média poukazují na to, že prezident Donald Trump, který bude v listopadu obhajovat svůj mandát, dělá kampaň demokratům v patách a nepokrytě se snaží odvádět pozornost na sebe.

Prezident Donald Trump na shromáždění v New Hampshiru
Zdroj: Michael Forster Rothbart/ZUMA/ČTK

V pondělí v největším městě státu Manchesteru zdůrazňoval dobrý stav amerického hospodářství a připomenul své „naprosté zproštění viny“ při hlasování o ústavní žalobě. Zesměšňoval také zmatečný výsledek nominace demokratického kandidáta v Iowě, když se svých příznivců tázal: „Ví někdo, kdo vyhrál v Iowě? Já to nevím.“

Poukázal rovněž na chování demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové zmínkou o situaci při jeho projevu o stavu unie. „Byl tam za mnou někdo, kdo příšerně huhňal, velmi rušivé, velmi rušivé,“ prohlásil.

Pelosiová tehdy za jeho zády na znamení nesouhlasu s obsahem Trumpova projevu roztrhala písemnou kopii. Na tuto Trumpovu připomínku začal dav volat „Zavřete ji!“ Právě toto heslo Trumpovi příznivci volali v kampani před minulými prezidentskými volbami na adresu tehdejší Trumpovy demokratické soupeřky Hillary Clintonové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
09:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán ani MAAE neevidují po útocích zvýšenou úroveň radiace

Mezinárodní agentura pro atomovou energii neeviduje po nedělních amerických útocích na tři jaderné provozy v Íránu v jejich okolí zvýšenou úroveň radiace. Už před oznámením MAAE ve stejném smyslu informoval i íránský jaderný úřad.
08:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 45 mminutami

Izraelská armáda z Gazy přivezla těla tří zabitých rukojmí

Izraelská armáda uvedla, že ve spolupráci s bezpečnostní službou Šin Bet během noční operace přivezla z Pásma Gazy těla tří rukojmí. Jedná se o dva mladé muže a starší ženu, kteří byli zabiti při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael ze 7. října 2023 a jejichž těla ozbrojenci pak unesli do Pásma Gazy, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
před 3 hhodinami

Ukrajina ovládá v Kurské oblasti 90 kilometrů čtverečních, uvedl Syrskyj

V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních ruského území, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ukrajinské jednotky zároveň vytlačily Rusy z hranic Dněpropetrovské oblasti. Rusko v noci na neděli ostřelovalo Slovjansk a Kramatorsk v Doněcké oblasti.
před 4 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu zároveň pokračuje v útocích na Írán, konkrétně na západ země.
07:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další repatriační let dopravil do Prahy z Izraele asi osmdesát lidí

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.
08:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Polsko zvažuje zavedení vlastních kontrol na hranicích s Německem

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země uvažuje nad zavedením vlastních policejních kontrol na pomezí s Německem. Reaguje tak na snahu sousedního státu vracet nelegální migranty, kteří dřív překročili východní hranici Evropské unie. Kontroly na přejezdech pravidelně způsobují dopravní kolapsy. Spor začíná nepříznivě doléhat na vzájemné vztahy.
před 7 hhodinami
Načítání...