Musk, Zuckerberg, Gates a další. Američtí senátoři řešili umělou inteligenci s technologickými lídry

Nahrávám video
Horizont ČT24: Regulace umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Technologičtí lídři dorazili ve středu krátce před desátou hodinou dopoledne. „Tohle je důležitý moment a v mnoha ohledech bezprecedentní. Opravdu si myslím, že potřebujeme, aby se (ve věci umělé inteligence) vláda chopila vedení,“ řekl novinářům při příchodu do Kapitolu Sam Altman, ředitel Open AI, mateřské společnosti ChatGPT.

Ředitel společnosti Meta Zuckerberg s novináři po několikahodinovém jednání s více než šedesáti senátory nemluvil, na otázky naopak odpovídal Musk, píše web stanice NBC News. Musk v rozhovoru zopakoval své obavy, že AI by jednou mohla „zničit civilizaci“ a že lidé by podle něj měli být „proaktivní, spíše než reaktivní“ v přístupu k umělé inteligenci.

Mark Zuckerberg v Senátu
Zdroj: Reuters

Jednou z obav amerických politiků je podle agentury Reuters potenciální širší využití AI pro ovlivňování voleb, útoků na kritickou infrastrukturu a vyrábění falešných videí, takzvaných deepfakes, která jsou jen stěží rozeznatelná od reality. Demokratický senátor za New Jersey Cory Boooker řekl, že „všichni účastníci jednání se shodli na tom, že vláda má mít roli regulátora“, ale že sestavení konkrétních opatření bude výzvou.

Mezi dalšími účastníky na straně hostů byli ředitelé a ředitelky firem Nvidia, Microsoft nebo IBM. Americký Kongres v tomto týdnu pořádá další tři veřejná slyšení na téma umělé inteligence.

Varování před „zlými lidmi“

Jedna z debat se soustředila na takzvané open-source systémy umělé inteligence. Jedná se o takové AI, které jsou k dispozici veřejnosti ke stažení i úpravám. Umožňují firmám, vědeckým ústavům i jednotlivcům využívat technologie AI podobné velkým a drahým modelům, jako je ChatGPT, aniž by museli utrácet miliony dolarů za jejich trénink.

Tristan Harris, vedoucí neziskové organizace Center for Humane Technology, ale právě před nimi varoval. „Zlí lidé“ mohou podle něj takové systémy zneužít, a to včetně modelu Llama 2, který nedávno uvolnila společnost Meta Platforms, vedená Markem Zuckerbergem. Harris uvedl, že jeho nezisková organizace byla schopna model přimět, aby lidem poskytl návod, jak vytvořit nebezpečné biologické sloučeniny.

Podle Zuckerberga se podobné návody ale dají už nyní na internetu najít. Dodal, že modely s otevřeným zdrojovým kódem opravdu mohou představovat nebezpečí, ale že Meta se snaží tuto technologii vytvořit co nejbezpečněji. 

Kritika setkání

Jednání s technologickými giganty si u mnohých politiků vysloužilo kritiku. „Nevím, proč bychom měli zvát zástupce těch největších monopolů na světě do Kongresu a radit jim, jak mají vydělat víc peněz,“ řekl republikánský senátor Josh Hawley.

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová uvedla, že Kongres „umožňuje technologickým miliardářům lobbovat u senátorů za zavřenými dveřmi o jedné z nejcitlivějších záležitostí americké ekonomiky“.

V úterý, při jednom z veřejných jednání, varovali ředitel Microsoftu Brad Smith a přední vývojář Nvidia William Dally senátory, aby zakomponovali „záchrannou brzdu“ do systémů umělé inteligence, které pomáhají ovládat kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrické sítě nebo rozvody vody.

„AI ovlivní každý aspekt našeho života. Má ohromný potenciál dělat dobré věci – léčit rakovinu, zpřístupnit potraviny, zlepšit národní bezpečnost, pomoci při vzdělávání. Ale stejně tak má potenciál dělat špatné věci,“ poznamenal šéf senátní většiny Schumer v úterý, den před setkáním s řediteli velkých firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 16 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...