Musk, Zuckerberg, Gates a další. Američtí senátoři řešili umělou inteligenci s technologickými lídry

Nahrávám video

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Technologičtí lídři dorazili ve středu krátce před desátou hodinou dopoledne. „Tohle je důležitý moment a v mnoha ohledech bezprecedentní. Opravdu si myslím, že potřebujeme, aby se (ve věci umělé inteligence) vláda chopila vedení,“ řekl novinářům při příchodu do Kapitolu Sam Altman, ředitel Open AI, mateřské společnosti ChatGPT.

Ředitel společnosti Meta Zuckerberg s novináři po několikahodinovém jednání s více než šedesáti senátory nemluvil, na otázky naopak odpovídal Musk, píše web stanice NBC News. Musk v rozhovoru zopakoval své obavy, že AI by jednou mohla „zničit civilizaci“ a že lidé by podle něj měli být „proaktivní, spíše než reaktivní“ v přístupu k umělé inteligenci.

Mark Zuckerberg v Senátu
Zdroj: Reuters

Jednou z obav amerických politiků je podle agentury Reuters potenciální širší využití AI pro ovlivňování voleb, útoků na kritickou infrastrukturu a vyrábění falešných videí, takzvaných deepfakes, která jsou jen stěží rozeznatelná od reality. Demokratický senátor za New Jersey Cory Boooker řekl, že „všichni účastníci jednání se shodli na tom, že vláda má mít roli regulátora“, ale že sestavení konkrétních opatření bude výzvou.

Mezi dalšími účastníky na straně hostů byli ředitelé a ředitelky firem Nvidia, Microsoft nebo IBM. Americký Kongres v tomto týdnu pořádá další tři veřejná slyšení na téma umělé inteligence.

Varování před „zlými lidmi“

Jedna z debat se soustředila na takzvané open-source systémy umělé inteligence. Jedná se o takové AI, které jsou k dispozici veřejnosti ke stažení i úpravám. Umožňují firmám, vědeckým ústavům i jednotlivcům využívat technologie AI podobné velkým a drahým modelům, jako je ChatGPT, aniž by museli utrácet miliony dolarů za jejich trénink.

Tristan Harris, vedoucí neziskové organizace Center for Humane Technology, ale právě před nimi varoval. „Zlí lidé“ mohou podle něj takové systémy zneužít, a to včetně modelu Llama 2, který nedávno uvolnila společnost Meta Platforms, vedená Markem Zuckerbergem. Harris uvedl, že jeho nezisková organizace byla schopna model přimět, aby lidem poskytl návod, jak vytvořit nebezpečné biologické sloučeniny.

Podle Zuckerberga se podobné návody ale dají už nyní na internetu najít. Dodal, že modely s otevřeným zdrojovým kódem opravdu mohou představovat nebezpečí, ale že Meta se snaží tuto technologii vytvořit co nejbezpečněji. 

Kritika setkání

Jednání s technologickými giganty si u mnohých politiků vysloužilo kritiku. „Nevím, proč bychom měli zvát zástupce těch největších monopolů na světě do Kongresu a radit jim, jak mají vydělat víc peněz,“ řekl republikánský senátor Josh Hawley.

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová uvedla, že Kongres „umožňuje technologickým miliardářům lobbovat u senátorů za zavřenými dveřmi o jedné z nejcitlivějších záležitostí americké ekonomiky“.

V úterý, při jednom z veřejných jednání, varovali ředitel Microsoftu Brad Smith a přední vývojář Nvidia William Dally senátory, aby zakomponovali „záchrannou brzdu“ do systémů umělé inteligence, které pomáhají ovládat kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrické sítě nebo rozvody vody.

„AI ovlivní každý aspekt našeho života. Má ohromný potenciál dělat dobré věci – léčit rakovinu, zpřístupnit potraviny, zlepšit národní bezpečnost, pomoci při vzdělávání. Ale stejně tak má potenciál dělat špatné věci,“ poznamenal šéf senátní většiny Schumer v úterý, den před setkáním s řediteli velkých firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled