Musk, Zuckerberg, Gates a další. Američtí senátoři řešili umělou inteligenci s technologickými lídry

Nahrávám video
Horizont ČT24: Regulace umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Zákonné regulace umělé inteligence (AI) jsou rozhodně potřeba, ale neměly by vznikat ve spěchu, řekl podle agentury Reuters vůdce většiny v americkém Senátu, demokrat Chuck Schumer, po setkání se šéfy největších amerických technologických firem. Mark Zuckerberg, Elon Musk, Bill Gates a devatenáct dalších podnikatelů strávilo s americkými senátory několik hodin. Musk jednání označil za „historické“ a za „službu lidstvu“, někteří politici naopak kritizovali fakt, že se konalo za zavřenými dveřmi, takže veřejnost neví, na čem se politici a podnikatelé domluvili.

Technologičtí lídři dorazili ve středu krátce před desátou hodinou dopoledne. „Tohle je důležitý moment a v mnoha ohledech bezprecedentní. Opravdu si myslím, že potřebujeme, aby se (ve věci umělé inteligence) vláda chopila vedení,“ řekl novinářům při příchodu do Kapitolu Sam Altman, ředitel Open AI, mateřské společnosti ChatGPT.

Ředitel společnosti Meta Zuckerberg s novináři po několikahodinovém jednání s více než šedesáti senátory nemluvil, na otázky naopak odpovídal Musk, píše web stanice NBC News. Musk v rozhovoru zopakoval své obavy, že AI by jednou mohla „zničit civilizaci“ a že lidé by podle něj měli být „proaktivní, spíše než reaktivní“ v přístupu k umělé inteligenci.

Mark Zuckerberg v Senátu
Zdroj: Reuters

Jednou z obav amerických politiků je podle agentury Reuters potenciální širší využití AI pro ovlivňování voleb, útoků na kritickou infrastrukturu a vyrábění falešných videí, takzvaných deepfakes, která jsou jen stěží rozeznatelná od reality. Demokratický senátor za New Jersey Cory Boooker řekl, že „všichni účastníci jednání se shodli na tom, že vláda má mít roli regulátora“, ale že sestavení konkrétních opatření bude výzvou.

Mezi dalšími účastníky na straně hostů byli ředitelé a ředitelky firem Nvidia, Microsoft nebo IBM. Americký Kongres v tomto týdnu pořádá další tři veřejná slyšení na téma umělé inteligence.

Varování před „zlými lidmi“

Jedna z debat se soustředila na takzvané open-source systémy umělé inteligence. Jedná se o takové AI, které jsou k dispozici veřejnosti ke stažení i úpravám. Umožňují firmám, vědeckým ústavům i jednotlivcům využívat technologie AI podobné velkým a drahým modelům, jako je ChatGPT, aniž by museli utrácet miliony dolarů za jejich trénink.

Tristan Harris, vedoucí neziskové organizace Center for Humane Technology, ale právě před nimi varoval. „Zlí lidé“ mohou podle něj takové systémy zneužít, a to včetně modelu Llama 2, který nedávno uvolnila společnost Meta Platforms, vedená Markem Zuckerbergem. Harris uvedl, že jeho nezisková organizace byla schopna model přimět, aby lidem poskytl návod, jak vytvořit nebezpečné biologické sloučeniny.

Podle Zuckerberga se podobné návody ale dají už nyní na internetu najít. Dodal, že modely s otevřeným zdrojovým kódem opravdu mohou představovat nebezpečí, ale že Meta se snaží tuto technologii vytvořit co nejbezpečněji. 

Kritika setkání

Jednání s technologickými giganty si u mnohých politiků vysloužilo kritiku. „Nevím, proč bychom měli zvát zástupce těch největších monopolů na světě do Kongresu a radit jim, jak mají vydělat víc peněz,“ řekl republikánský senátor Josh Hawley.

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová uvedla, že Kongres „umožňuje technologickým miliardářům lobbovat u senátorů za zavřenými dveřmi o jedné z nejcitlivějších záležitostí americké ekonomiky“.

V úterý, při jednom z veřejných jednání, varovali ředitel Microsoftu Brad Smith a přední vývojář Nvidia William Dally senátory, aby zakomponovali „záchrannou brzdu“ do systémů umělé inteligence, které pomáhají ovládat kritickou infrastrukturu, jako jsou elektrické sítě nebo rozvody vody.

„AI ovlivní každý aspekt našeho života. Má ohromný potenciál dělat dobré věci – léčit rakovinu, zpřístupnit potraviny, zlepšit národní bezpečnost, pomoci při vzdělávání. Ale stejně tak má potenciál dělat špatné věci,“ poznamenal šéf senátní většiny Schumer v úterý, den před setkáním s řediteli velkých firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...