Alternativa pro Německo strana 4 z 5

Čtyřkilometrovým lidským řetězem si v Drážďanech připomněli 75 let od spojeneckého bombardování. Do řetězu, který se vinul kolem celého centra města, se zapojilo kolem jedenácti tisíc lidí včetně spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či saského ministerského předsedy a drážďanského starosty. Steinmeier ve svém projevu řekl, že i dnes je třeba si připomínat bolest a zoufalství, které zničení města a smrt pětadvaceti tisíc obyvatel v únoru 1945 provázelo. Prezident také varoval před ohrožením demokracie.

Německá média oznámenou rezignaci šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové hodnotí jako její selhání i jako selhání kancléřky Angely Merkelové, jejíž éra se nezadržitelně blíží ke konci. Kořeny krize dlouhodobě nejsilnější německé strany je podle komentářů třeba hledat i jinde než jen v Durynsku, kde byl minulý týden poprvé ministerský předseda zvolen i hlasy pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD).

Bývalý předseda německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel předpovídá předčasné volby poté, co šéfka koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová oznámila, že stranu nepovede do parlamentních voleb. Současný šéf SPD Norbert Walter-Borjans zatím koalici nepotápí, vyzval však CDU, aby si „vyjasnila vztah k pravicovým extremistům“. Krizi vyvolalo, když zástupci CDU v Durynsku hlasovali o zemském premiérovi společně s Alternativou pro Německo (AfD), s níž má podle předsedkyně část CDU „nevysvětlitelný vztah“.

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Thomas Kemmerich, nový ministerský předseda východoněmecké spolkové země Durynsko, ohlásil odchod z funkce. Udělal to pouhý den poté, co do ní byl zvolen nejen hlasy křesťanských a svobodných demokratů, ale také zástupců protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Zvolení Kemmericha z tamní nejslabší parlamentní strany, liberální FDP, vzbudilo bouřlivé reakce, společné hlasování svých křesťanských demokratů (CDU) s AfD odsoudila také německá kancléřka Angela Merkelová.

Poprvé v sedmdesátileté historii Bundestagu sesadil některý z jeho výborů svého předsedu. Poslanci právního výboru odvolali ze svého čela Stephana Brandnera z Alternativy pro Německo (AfD). Politik čelil tvrdé kritice kvůli kontroverzním a štvavým komentářům, z nichž některé směřovaly na kritiky jeho strany.

Východní Němci jsou v médiích nezřídka stereotypně líčeni jako lidé, kteří si neustále stěžují, a navíc mají zálibu v krajní pravici, je přesvědčena novinářka a psycholožka Melanie Steinová. Založila proto internetový projekt My jsme Východ (Wir sind der Osten), který má ukázat, že lidé narození v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR) jsou mnohem pestřejší.

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Obyvatelé východoněmeckého spolkového státu Durynsko zvolili nový zemský parlament. Podle průzkumu televize ARD u volebních místností zvítězila Levice s 31 procenty. Za ní skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 23,5 a křesťanská demokracie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s 21,8 procenty hlasů. CDU v předchozích volbách zvítězila, skončila však nakonec v opozici. Do sněmu se zřejmě dostaly s velkým odstupem ještě tři strany.

Němci se podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) musí učit porozumět tomu, proč znovusjednocení země v říjnu 1990 nepřineslo všem na východě Německa jen dobré zkušenosti. Merkelová to ve čtvrtek, tedy v den 29. výročí znovusjednocení Německa, řekla v Kielu na severu země, kde se konají hlavní oslavy. Ocenila také odvahu východních Němců, jejichž masové protesty před 30 lety vedly k pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Po zemských volbách v Sasku a Braniborsku píší německá média o historické změně v rozložení politických sil, o masivních ztrátách křesťanských (CDU) a sociálních demokratů (SPD) i o tom, že protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD) zjevně neškodí extremismus. Všímají si také toho, že vedení celoněmeckých koaličních stran CDU i SPD na své dosud nejhorší výsledky v obou východoněmeckých zemích reagovalo prakticky s oddechem.

Široká koalice německých politiků požaduje ukončení výjimky, podle které platí pro masné produkty nižší sazba DPH. Výnosy z vyšší daně by měly přispět k lepším životním podmínkám chovaných zvířat. Opoziční strany – s výjimkou Zelených – nesouhlasí.

Soud v jihoněmeckém Freiburgu začal projednávat případ hromadného znásilnění osmnáctileté ženy, ke kterému ve městě došlo loni v říjnu. Na lavici obžalovaných sedí jedenáct mužů mezi osmnácti a třiceti lety, většina z nich jsou žadatelé o azyl. Osm obžalovaných pochází ze Sýrie, zbylí tři z Alžírska, Iráku a Německa. Případ vyvolal demostrace i politické spory.

Sebastian Wippel z Alternativy pro Německo (AfD) nebude prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. V nedělních volbách starosty Görlitzu (Zhořelce) ho porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU. Ostře sledované volby v saském městě mají ovšem dohru i na spolkové politické úrovni, a to kvůli vyjádření šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové.

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Saské město Zhořelec (německy Görlitz) by mohlo být prvním, které si zvolí starostou kandidáta protestní strany Alternativa pro Německo (AfD). Šestatřicetiletý policista Sebastian Wippel má zatím v kapse vítězství v prvním kole, které se konalo společně s volbami do Evropského parlamentu. I ty ve městě ovládla AfD.

Klíčovým tématem kampaně před eurovolbami je v Německu klima. Tamní strany se přou o to, jak omezit emise skleníkových plynů, a přitom neohrozit průmysl země. Jako jediná z celého politického spektra popírá vliv člověka na změny klimatu Alternativa pro Německo.

Nejméně deset nacionalistických a protiimigračních stran před květnovými volbami spojí síly. V Evropském parlamentu chtějí vytvořit novou frakci zvanou Evropská aliance pro lidi a národy. Po schůzce v Miláně to oznámil spolupředseda německé protestní strany Alternativa pro Německo (AfD) Jörg Meuthen, jeden z představitelů stran, které do Milána pozval předseda strany Liga a italský vicepremiér Matteo Salvini. Nacionalisté chtějí novou Evropu, založenou na „zdravém rozumu“ s efektivní ochranou hranic.

Bývalá předsedkyně protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová prohrála soudní spor s touto stranou. Pro svůj nový politický projekt tak nebude moci používat chráněnou značku Modrá strana. Rozhodl o tom soud v Mnichově.

Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.

Německý list Der Tagesspiegel zveřejnil další podrobnosti z interní zprávy německé civilní kontarozvědky o protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) v ní podle listu uvádí jako jeden z argumentů ke změně přístupu k AfD i výrok jejího člena, který vychvaloval zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Civilní kontrarozvědka se na základě zprávy rozhodla přezkoumat, zda začít nejsilnější opoziční stranu sledovat. Politici AfD vyjádřili pobouření z toho, že detaily ze zprávy unikly do médií.

Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli nezačne sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nakonec Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ke sledování protestní a protiimigrační AfD odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby.