Policie šetří útok ve Würzburgu. Motivem mohl být fanatismus i porucha psychiky

Německá policie prošetřuje motiv muže, který ve Würzburgu v pátek nožem zabil nejméně tři lidi a pět dalších vážně zranil. Kriminalisté útočníka postřelili, zadrželi a vyslechli. Podle bezpečnostních složek citovaných agenturou DPA muž učinil během výslechu prohlášení, které naznačuje islámský náboženský fanatismus. Vyšetřovatelé ovšem dosud nevyloučili ani variantu, že za trestným činem stojí duševní onemocnění zadrženého.

Podle policie je podezřelým útočníkem čtyřiadvacetiletý muž ze Somálska žijící od roku 2015 ve Würzburgu. Naposledy pobýval v zařízení pro bezdomovce. V posledních měsících byl sledován kvůli násilným tendencím a před několika dny mu byla nařízena psychiatrická léčba.

Muž podle prvních informací své oběti neznal. Podle jednoho ze svědků události útočník křičel „Alláhu akbar“ (arabsky Alláh je veliký). Před útokem v obchodním domě se navíc ptal po nožích, poté jeden vzal z výlohy a napadl s ním prodavačku. Ta zraněním podlehla. Další dvě oběti jsou také ženy, uvedl na tiskové konferenci šéf dolnofrancké policie Gerhardt Kallert.

Muž dále napadal lidi v bance a venku na ulici. Z pěti těžce zraněných jich je přitom část v ohrožení života. Somálec nejméně dalším dvěma lidem způsobil lehká zranění. Letos v lednu ohrožoval nožem ostatní lidi v ubytovně pro bezdomovce, stalo se to během hádky mezi klienty a správci zařízení. Poté strávil nějaký čas na psychiatrii.

Bavorsko drží státní smutek

Tento měsíc znovu nakrátko skončil na oddělení pro duševně nemocné, protože v centru města obtěžoval jistého člověka. Lidé ve Würzburgu od sobotního rána přicházejí na místo neštěstí, zapalují svíčky a pokládají květiny na památku obětí útoku. Bavorský premiér Markus Söder vyhlásil státní smutek, vlajky budou stažené na půl žerdi na výraz smutku až do pondělí.

Lídr spolkové země poděkoval policii za její rychlý zákrok a také občanům, kteří šli do střetu s útočníkem, zároveň jim vyjádřil respekt. Podobně tak učinila rovněž kancléřka Angela Merkelová. „Jsem tímto neuvěřitelně brutálním činem hluboce otřesen,“ prohlásil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.

Útočníka zadrželi kolemjdoucí pomocí židlí

Naopak představitelé protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) zdůrazňují náboženskou motivaci činu. Je to nový příklad selhání migrační politiky Merkelové, napsal na Twitteru Jörg Meuthen z AfD.

Muže se po útoku podařilo zadržet také díky zásahu kolemjdoucích, kteří ho blokovali za použití židlí ze zahrádek okolních restaurací. Policie muže postřelila do nohy, což je postup, který v Bavorsku předpisy předpokládají při zastavení útočníka. Kriminalisté zde totiž smí střílet na prchajícího pachatele pouze s cílem zabránit mu v dalším útoku nebo útěku. Smrtelný výstřel je přípustný, jen když to je jediný způsob, jak zachránit životy ostatních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled