V celém Německu se ve středu kvůli nepříznivému vývoji pandemie covidu-19 zavřely obchody, které neprodávají zboží každodenní potřeby. Neotevřely se ani školy. Zpřísněná opatření začínají platit také v Londýně. Ve Velké Británii se za první týden nechalo naočkovat 138 tisíc lidí. O zpřísnění karanténních opatření ve středu rozhodla také slovenská vláda. Od soboty zavede zákaz vycházení, který ale bude mít řadu výjimek včetně cest do zaměstnání. Ve všech zemích se v posledních dnech epidemická situace zhoršila.
Na Slovensku bude od soboty platit zákaz vycházení, v Německu se uzavřela většina obchodů
Šíření koronaviru - prosinec
Německá kancléřka Angela Merkelová a premiéři jednotlivých spolkových zemí se v neděli dohodli na zpřísnění uzávěry nejméně do 10. ledna. Do té doby zůstane zavřená většina obchodů a školy, na veřejných místech je zakázán prodej alkoholu, zaměstnavatelé mají zaměstnancům umožnit pokud možno práci z domova.
„Skončily vánoční nákupy, alespoň ty v kamenných obchodech,“ konstatuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. Doplňuje, že kromě obchodů se zavírají také kadeřnictví či masážní a tetovací salony. „Nic z těchto provozoven se neotevře ani na vánoční svátky. Německá vláda plánuje určité uvolnění, ale to se týká pouze setkávání v domácnostech,“ vysvětluje s tím, že o svátcích se mohou sejít blízcí příbuzní. Otevřené zůstávají hlavně obchody s potravinami, lékárny a drogerie.
Nadále funguje řada vánočních trhů, byť v omezeném režimu, s menším množstvím stánků či zrušenými kulturními programy. Jonáš upozorňuje, že cesta na německé vánoční trhy není dostatečným důvodem pro vstup do země a nelze se při ní vyhnout karanténě či povinnosti se nechat otestovat.
„Podle prognóz německých ekonomů zůstane země v lockdownu, možná s výjimkou školství, až do konce ledna. A takzvaný měkký lockdown, který se týká zejména gastronomické oblasti, bude podle nich trvat až do konce února,“ podotýká Jonáš k možnému uvolnění opatření 10. ledna.
Co se týče kompenzací, německá vláda je v této oblasti podle zpravodaje více než vstřícná, a to zejména k restauratérům, mezi které rozdělí až 300 milionů eur za listopad. Prosincová částka by měla být ještě vyšší. Podnikatelé si nicméně stěžují na způsob vyplácení této pomoci. „V těchto dnech jsou restauratérům totiž vypláceny první částky odškodného za listopad,“ řekl Jonáš.
V Německu narůstá počet nakažených
Německo ve středu hlásí prudký nárůst úmrtí spojovaných s covidem-19. Institut Roberta Kocha zaznamenal dalších 952 zemřelých, což je nejvíce od začátku pandemie. Agentura DPA upozorňuje, že v úterý ohlášené údaje neobsahovaly data ze Saska, proto mohou být statistiky publikované ve středu zkreslené některými staršími úmrtími. I bez Saska ale sousední země avizuje pět stovek zemřelých, což je třetí nejvyšší údaj od začátku pandemie.
„Dosavadní smutný rekord byl zhruba poloviční, a navíc i to bylo výjimečné číslo. Dosud v Německu na covid umíralo daleko méně lidí,“ přibližuje zpravodaj ČT. Podobně vysoká čísla prý musí země očekávat ještě dalších deset dní až dva týdny. Jonáš očekává kritické komentáře směrem k německé vládě kvůli podzimnímu částečnému lockdownu, který byl příliš opatrný.
Podle Institutu Roberta Kocha se přitom nejvíce nemocných nachází v oblastech obklopujících české hranice. „Je až s podivem, jak málo němečtí politici poukazují na to, že Češi mají vliv na zhoršenou koronavirovou situaci v pohraničních regionech Saska a Bavorska. Zmínil to pouze bavorský premiér Markus Söder, který ovšem dodal, že je rád, že zde pendleři a pracovníci z Česka jsou,“ uvedl Jonáš.
Deník Bild nicméně rozhodnutí ponechat české hranice otevřené pro pendlery označil za „fatální“, a to v době, kdy byla koronavirová situace v tuzemsku špatná.
Naděje Německa se skrývá ve speciálních mrazicích boxech na vakcínu od firmy Biontech. Jejich lokalita je ale podle Tobiase Bräunleina z hessenského ministerstva vnitra tajná. Skladiště vakcíny stráží i německá tajná služba, v obavách před popírači koronaviru. Část z nich, spojená s neonacisty, se totiž rychle radikalizuje.
Nemocnice v Žitavě musela kvůli náporu třídit pacienty
Mezi nejzasaženější německé okresy patří aktuálně například Zhořelec, kde se nachází příhraniční město Žitava. Kvůli množství pacientů musela tamní klinika přikročit k jejich nouzovému třídění, protože nemá kyslík pro každého. Během úterní veřejné videodebaty to řekl tamní šéflékař Mathias Mengel.
Je to vůbec poprvé během pandemie, co některá z německých nemocnic musela pacienty takovým způsobem třídit. Klinika ve středu sdělila ČTK, že je na personálním limitu, ale že každému pacientovi poskytuje nejlepší možnou péči, a pokud to není možné, nechá ho přeložit do jiného zařízení.
Bez vakcíny se Německo roušek nezbaví, varovala Merkelová
Za karanténní opatření německou vládu dlouhodobě kritizuje opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD), která restrikce považuje za přehnané. Vystupuje také proti plošné povinnosti nosit roušky. Podle Merkelové se ale Německo nezbaví roušek bez dostatečného proočkování obyvatelstva. Řekla to na dotaz Uwe Witta (AdF) během středeční debaty s poslanci. V minulosti AfD opakovaně podpořila protikaranténní demonstrace, kterých se zúčastnili nejen kritici konkrétních kroků, ale také radikálové či zastánci spikleneckých teorií.
Na Wittovu otázku ohledně vakcín Merkelová odpověděla, že vláda samozřejmě lidem poskytne informace o jejich původu. „Z vaší otázky cítím, že asi nejste přílišný příznivec očkování,“ řekla. „Pokud se ale nenechá naočkovat dostatek lidí, budeme muset ještě velmi dlouho nosit roušky,“ dodala. Za minimální cíl uvedla proočkovanost populace 83milionového Německa z 65 až 70 procent.
Ministři zdravotnictví jednotlivých spolkových zemí počítají s tím, že očkování bude zahájeno 27. prosince, oznámilo ve středu hlavní město Berlín. Proti koronaviru bylo vyvinuto několik typů vakcín. Za ty nejúčinnější jsou označovány takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny, které s pomocí genetické informace o viru sdělí lidskému imunitnímu systému, jak se bránit.
Řada lidí o bezpečnosti mRNA vakcín pochybuje a obává se genetických změn. Odborníci takovou možnost vylučují a mRNA naopak označují za zlom v oboru vakcinace a za naději v boji proti rakovině a dalším dosud nevyléčitelným nemocem.
Merkelová také zopakovala, že povinnost očkování proti koronaviru se nechystá, každý se tak bude moci sám rozhodnout, zda vakcinaci podstoupí. „A prosím vás, nemluvte o očkovací látce manipulující s geny. Je to látka, která obsahuje genetické části,“ dodala na Wittovu adresu k mRNA vakcíně.
Naočkovat všechny Brity bude stát 12 miliard liber
Do nejvyššího – třetího – stupně protiepidemických opatření od středy přechází Londýn. Třístupňový systém platí v Anglii od 2. prosince, kdy skončil plošný lockdown. Ve třetím stupni, do kterého devítimilionová londýnská aglomerace ve středu zamířila, se například lidé z různých domácností nesmějí scházet v soukromých prostorech. Například fotbalovým fanouškům se opět zavřou stadiony – dosud mohly přivítat dvě tisícovky příznivců.
Jak budou v Británii vypadat Vánoce, nechává kabinet premiéra Borise Johnsona do značné míry na lidech. „Není na vládě, aby lidem přesně řekla, jak to mají vyřešit,“ je přesvědčen ministr pro bydlení Robert Jenrick. Riziko plynoucí z rodinných setkání je podle něj nicméně dost vysoké, a lidé by tak návštěvy příbuzných a známých měli ve vlastním zájmu přesunout na Velikonoce v příštím roce.
Britský ministr zdravotnictví Nadhim Zahawi ve středu oznámil, že za první týden vakcinace se v britských nemocnicích nechalo naočkovat 138 tisíc lidí. V Anglii šlo o 108 tisíc obyvatel, ve Skotsku o osmnáct tisíc, ve Walesu téměř osm tisíc a v Severním Irsku o čtyři tisíce občanů. Čísla nezahrnují očkování u praktických lékařů, které se rozjelo v pondělí. Podle Zahawiho jde o velmi dobrý start.
Podle studie Národního kontrolního úřadu (NAO) bude muset britská vláda na výrobu, nákup a distribuci vakcíny vynaložit až dvanáct miliard liber (348 miliard korun) z veřejných prostředků, aby mohla naočkovat všechny obyvatele země. Náklady by ale mohly být podle NAO i vyšší, v částce totiž nejsou započítané žádné budoucí očkovací programy.
Na Slovensku bude platit zákaz vycházení
Návrh nových opatření doporučených pandemickou komisí projednala ve středu také slovenská vláda. Ta od nadcházející soboty zavede zákaz vycházení. Platit z něj budou výjimky, jednou je například cesta do zaměstnání. Informoval o tom ministr zdravotnictví Marek Krajčí.
Cestování sice s ohledem na nadcházející svátky omezeno nebude, členové jedné domácnosti se ale budou moci setkat pouze s jednou jinou domácností. „Vláda prosí lidi, aby si utvořili skupiny složené ze členů maximálně dvou domácností a nesetkávali se s nikým dalším,“ přiblížil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.
Místopředseda slovenské vlády Štefan Holý na středeční tiskové konferenci také vyzval k nařízení práce z domova. „Vláda doporučuje všem zaměstnancům a zaměstnavatelům, aby všude tam, kde je to možné a rozumné, vytvořili home-office, protože se tak výrazným způsobem snižuje mobilita,“ řekl.
Zákaz vycházení se nebude vztahovat ani například na cesty do zdravotnických zařízení, lékáren, na testy na koronavirus, k výdejním místům internetových obchodů či do banky. Povolen bude i pobyt v přírodě, individuální sporty včetně lyžování, dále sňatky, křty i pohřby. „Mají být dokonce otevřená i lyžařská střediska. Jízda na vleku je ale podmíněna negativním testem. Za určitých podmínek se budou moci konat i bohoslužby,“ uvedl zpravodaj ČT Obrovský.
V zemi nadále platí zákaz pořádání hromadných akcí i shromažďování. Uzavřena bude také většina prodejen. „Virus se šíří nekontrolovatelně. Situace je tak vážná, jak ještě nebyla. Zavřou se všechny obchody s výjimkou těch, které jsou potřebné pro zajištění základních životních potřeb,“ řekl ministr Krajčí.
Zpřísnění karanténních opatření schválila vláda poté, co v zemi v uplynulých týdnech začal stoupat počet nových případů koronaviru a za úterý úřady potvrdily dosud nejvyšší přírůstek nakažených. Sousední země v úterý registrovala 7962 případů covidu-19. Laboratoře tam používají PCR testy i méně přesné testy antigenní. Úřady potvrdily také dalších 58 úmrtí s nemocí, rovněž nejvyšší číslo za jeden den.
Nová opatření budou prozatím platit do 29. prosince. V souvislosti s připravovanou změnou zákona ohledně prodlužování nouzového stavu ale vláda podle vicepremiéra Štefana Holého předpokládá, že schválená omezení budou trvat do 10. ledna příštího roku.
Dánsko zavede na zimní svátky tvrdý lockdown
Dánsko se na vánoční a novoroční svátky uzamkne do přísné uzávěry, aby omezilo šíření koronavirové nákazy. Oznámila to ve středu premiérka severské země Mette Frederiksenová. Dánsko eviduje rekordní nárůsty počtu nakažených covidem-19 a hospitalizovaných.
Ve čtvrtek Dánsko uzavře nákupní centra. Další obchody, s výjimkou supermarketů a obchodů s potravinami, se zavřou 25. prosince. Studenti, kteří dosud dochází do školy, zůstanou od příštího pondělí doma.
„Náš zdravotnický systém je pod tlakem,“ řekla Frederiksenová. „Nyní musíme jednat,“ dodala. Dánské úřady podle Frederiksenové očekávají, že nadcházející měsíce budou nejhorší za dobu pandemie.
Dánsko za posledních 24 hodin zaznamenalo 3692 nových případů koronavirové infekce a v nemocnicích kvůli ní skončilo dalších 54 lidí. V Dánsku je tak aktuálně s covidem-19 hospitalizováno 493 lidí. Podle ministra zdravotnictví Magnuse Heunickeho se však úřady obávají, že v nejbližších dnech toto číslo dál poroste.
Pompeo je v izolaci, byl v kontaktu s pozitivně testovaným
Ve Spojených státech se koronavirová krize ve středu dotkla šéfa diplomacie. Mike Pompeo je v karanténě po kontaktu s člověkem, který měl pozitivní test na koronavirus. Z prohlášení ministerstva zahraničí USA nebylo jasné, zda Pompeo pociťuje symptomy covidu-19, ani jak dlouho se bude izolovat. Americká média dříve informovala, že Pompeo na čtvrtek plánoval schůzku se svým pravděpodobným nástupcem Antonym Blinkenem.
V důsledku kontaktu Pompea s pozitivně testovaným se plán změnil a na osobní setkání s Blinkenem ve čtvrtek nedojde, uvedla s odvoláním na své zdroje televize CNN. Podle ní není jasné, zda budou oba muži jednat na dálku, nebo zda končícího ministra zahraničí nakonec zastoupí někdo z jeho týmu.
Kdy měl Pompeo rizikový kontakt, americká diplomacie v prohlášení neuvedla. Stejně tak neinformovala o identitě osoby, od níž se ministr mohl nakazit. Nyní prý zdravotní stav šéfa diplomacie monitoruje lékařský tým ministerstva zahraničí.
Pokud by se nákaza koronavirem prokázala i u Pompea, byl by to již několikátý případ infekce ve vládě Spojených států. Na začátku října oznámil pozitivní test na koronavirus prezident Donald Trump, o několik týdnů později potkal stejný osud personálního šéfa Bílého domu Marka Meadowse a ministra bytové výstavby Bena Carsona.
V Izraeli bude jako první očkován premiér a ministr zdravotnictví
Na zhoršující se epidemickou situaci bude reagovat Izrael, kde zaznamenali za poslední den největší nárůst nových infekcí koronavirem za dva měsíce. Podle místních médií tak zřejmě příští týden vláda opět zavede přísná omezení, včetně zavření většiny obchodů. Informoval o tom deník The Times of Israel.
Ten také napsal, že už v sobotu večer se jako první nechá v přímém přenosu očkovat premiér Benjamin Netanjahu a ministr zdravotnictví Juli Edelstein, v neděli pak dostane vakcínu prezident Reuven Rivlin.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví ve středu oznámilo denní přírůstek 2862 případů nákazy, což je nejvyšší počet od 12. října a téměř o šest stovek více než předchozí den. Částečně lze nárůst vysvětlit počtem testů, provedeno jich bylo přes 81 tisíc, což je nejvíce od počátku pandemie.
Vláda přitom už dříve stanovila jako kritérium pro obnovení restrikcí proti šíření koronaviru strop 2500 nákaz denně v průměru za celý týden, nebo zvýšení reprodukčního čísla nad 1,32. Tento údaj, který ukazuje, kolik lidí průměrně nakazí jeden infikovaný člověk, byl minulý týden 1,27. Ministerstvo ho ale neuvádí každý den.