Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.
Tajná služba má v hledáčku Alternativu pro Německo. Strana se chce bránit
6 minut
Horizont ČT24: Tajná služba sleduje německé politiky
Politická formace tvrdí, že bojuje proti zvůli státu, který zneužívá pandemii koronaviru k totalitním metodám. Když ostatně berlínskou demonstraci proti karanténním opatření rozháněla policie, nechyběl v davu Andreas Kalbitz, bývalý výsadkář, sympatizant řady neonacistických organizací. A také úspěšný předák Alternativy pro Německo.
Právě kvůli Kalbitzovi a jeho stoupencům chce teď německá kontrarozvědka sáhnout k nebývalém kroku a prohlásit, že celou parlamentní stranu podezřívá z extremismu. Tak, jako už se to stalo v Sasku-Anhaltsku. Tamní AfD tak může kontrarozvědka nově odposlouchávat, nebo mezi členy nasadit informátory. Sledování na úrovni celé strany se její vedení snaží zabránit ze všech sil.
Jörg Meuthen, předseda AfD, žádá méně provokací a méně koketování s extremismem. Právě kvůli pletkám s neonacisty nechal Meuthen vyloučit i Andrease Kalbitze. „Je opravdu chytré mluvit o koronavirové diktatuře? Nežijeme v diktatuře, jinak bychom nemohli svolat tento stranický sjezd,“ sdělil Meuthen.
Podle tajné služby ale radikálové dál mají rozhodující vliv ve straně. „Snaží se rozpoutat nenávist ke všem větším náboženských a etnickým menšinám,“ myslí si politolog Hajo Funke. Ve Spolkovém sněmu Alternativu pro Německo zastupuje 89 poslanců, v roce 2017 získala přes 12,5 procenta hlasů.
Český velvyslanec Kafka si myslí, že AfD uvítá pozornost
Podle českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky ale sledování partaje není zas tak přelomové, protože AfD už v jiných spolkových zemích byla pod dohledem. „Je otázka, jakého lídra strana potřebuje. Byli to ze začátku celkem renomovaní ekonomové, dnes je strana tak trochu proti všem,“ uvedl v Horizontu ČT24. Strana se proti tomu, aby byla sledovaná, podle Kafky ráda ozvala, protože o ni není příliš zájem.
AfD, která vznikla před sedmi lety, totiž stihla projít dramatickým vývojem. Založila ji skupina ekonomů s cílem bojovat proti euru. Vnitrostranický převrat ale přivedl do čela Frauke Petryovou. Její protimigrační agenda dovedla stranu do parlamentu, přesto i Petryová o vedení přišla. A s novými šéfy neskončil proud problematických výroků.
Jeden z předsedů, Alexander Gauland, například prohlásil, že „Hitler a nacisté jsou jen ptačím hovínkem na tisíciletých úspěšných německých dějinách.“ Berlínský zastupitel u AfD Bernd Pachal zase sdělil, že „Češi měli v době protektorátu více autonomie než za Habsburků, a zvýšila se jejich životní úroveň. To vše díky chytré politice říšského protektora Reinharda Heydricha.“
Podle AfD to jsou ojedinělé výstřelky. Postup tajné služby strana označuje za mstu politických konkurentů. A samotnou kontrarozvědku za jejich poslušný nástroj. Ta každopádně našlapuje na tenkém ledě. AfD se proti sledování už předběžně brání u soudu. Případné vítězství právníků strany by znamenalo bolestnou ránu pro reputaci německého státu nejen v době pandemie, ale také v roce parlamentních voleb.
