Tajná služba má v hledáčku Alternativu pro Německo. Strana se chce bránit

6 minut
Horizont ČT24: Tajná služba sleduje německé politiky
Zdroj: ČT24

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Politická formace tvrdí, že bojuje proti zvůli státu, který zneužívá pandemii koronaviru k totalitním metodám. Když ostatně berlínskou demonstraci proti karanténním opatření rozháněla policie, nechyběl v davu Andreas Kalbitz, bývalý výsadkář, sympatizant řady neonacistických organizací. A také úspěšný předák Alternativy pro Německo.

Právě kvůli Kalbitzovi a jeho stoupencům chce teď německá kontrarozvědka sáhnout k nebývalém kroku a prohlásit, že celou parlamentní stranu podezřívá z extremismu. Tak, jako už se to stalo v Sasku-Anhaltsku. Tamní AfD tak může kontrarozvědka nově odposlouchávat, nebo mezi členy nasadit informátory. Sledování na úrovni celé strany se její vedení snaží zabránit ze všech sil.

Jörg Meuthen, předseda AfD, žádá méně provokací a méně koketování s extremismem. Právě kvůli pletkám s neonacisty nechal Meuthen vyloučit i Andrease Kalbitze. „Je opravdu chytré mluvit o koronavirové diktatuře? Nežijeme v diktatuře, jinak bychom nemohli svolat tento stranický sjezd,“ sdělil Meuthen.

Podle tajné služby ale radikálové dál mají rozhodující vliv ve straně. „Snaží se rozpoutat nenávist ke všem větším náboženských a etnickým menšinám,“ myslí si politolog Hajo Funke. Ve Spolkovém sněmu Alternativu pro Německo zastupuje 89 poslanců, v roce 2017 získala přes 12,5 procenta hlasů.

Český velvyslanec Kafka si myslí, že AfD uvítá pozornost

Podle českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky ale sledování partaje není zas tak přelomové, protože AfD už v jiných spolkových zemích byla pod dohledem. „Je otázka, jakého lídra strana potřebuje. Byli to ze začátku celkem renomovaní ekonomové, dnes je strana tak trochu proti všem,“ uvedl v Horizontu ČT24. Strana se proti tomu, aby byla sledovaná, podle Kafky ráda ozvala, protože o ni není příliš zájem.

AfD, která vznikla před sedmi lety, totiž stihla projít dramatickým vývojem. Založila ji skupina ekonomů s cílem bojovat proti euru. Vnitrostranický převrat ale přivedl do čela Frauke Petryovou. Její protimigrační agenda dovedla stranu do parlamentu, přesto i Petryová o vedení přišla. A s novými šéfy neskončil proud problematických výroků.

Jeden z předsedů, Alexander Gauland, například prohlásil, že „Hitler a nacisté jsou jen ptačím hovínkem na tisíciletých úspěšných německých dějinách.“ Berlínský zastupitel u AfD Bernd Pachal zase sdělil, že „Češi měli v době protektorátu více autonomie než za Habsburků, a zvýšila se jejich životní úroveň. To vše díky chytré politice říšského protektora Reinharda Heydricha.“

Podle AfD to jsou ojedinělé výstřelky. Postup tajné služby strana označuje za mstu politických konkurentů. A samotnou kontrarozvědku za jejich poslušný nástroj. Ta každopádně našlapuje na tenkém ledě. AfD se proti sledování už předběžně brání u soudu. Případné vítězství právníků strany by znamenalo bolestnou ránu pro reputaci německého státu nejen v době pandemie, ale také v roce parlamentních voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové ofenzivy

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud USA nepovolil deportace Venezuelanů podle zákona z 18. století

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.
před 5 hhodinami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prokurátor ICC Khan dočasně odstoupil z funkce, čelí podezření ze sexuálních deliktů

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.
před 7 hhodinami

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tusk obvinil ruské hackery z útoku na weby vládních stran

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...