V Německu sílí antisemitismus. Půdu mu vytváří demonstrace proti hygienickým opatřením

Antisemitské nálady v německé společnosti kvůli pandemii nemoci covid-19 sílí, živnou půdou se staly demonstrace proti karanténním opatřením, prohlásil zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein. Popírači existence koronaviru a zastánci spikleneckých teorií podle něj svými postoji zneužívají oběti holocaustu.

„Označování sebe sama za pronásledované oběti vždy byl a je ústřední motiv antisemitských postojů,“ prohlásil Klein. Tento motiv se podle něj stal hlavním pilířem demonstrací proti karanténním opatřením.

„Tyto demonstrace zneužívají radikálové z řad říšských občanů (neuznávajících existenci německé republiky) a krajní pravice jako svoje fóra,“ uvedl.

Anetta Kahaneová, která je šéfkou nadace Amadea Antonia vystupující proti pravicovému extremismu, rasismu a antisemitismu, na tiskové konferenci prohlásila, že pandemie přinesla zvrat v šíření antisemitských nálad. Důvodem jsou demonstrace odpůrců hygienických opatření, Německo pak podle Kahaneové patří k hlavním zemím, kde se tyto protesty vedou.

Felix Klein představil zprávu o šíření antisemitismu v Německu
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

„Radikalizace protestů je pozoruhodná. Svou roli v tom hraje i AfD,“ uvedla Kahaneová. Připomněla tak případ z předchozího týdne, kdy opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) pozvala do Spolkového sněmu několik lidí, kteří následně obtěžovali poslance a vládní činitele. Stalo se to v době, kdy Spolkový sněm schvaloval novelu zákona o potírání infekčních chorob.

Schvalování tehdy provázela v Berlíně velká demonstrace, která přerostla v násilnosti. Protestující novelu označovali za obdobu zmocňovacího zákona, který v roce 1933 umožnil nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi chopit se neomezené moci.

Zrušená oslava narozenin přirovnaná k osudu oběti holocaustu

Srovnávání nynějších opatření proti koronaviru se situací v nacistickém Německu považují Klein i Kahaneová za nebezpečné zneužívání holocaustu. Jako příklad označil Klein nedávný projev jedenáctileté dívky, která se na protikaranténní demonstraci v Karlsruhe přirovnala k Anne Frankové, neboť kvůli karanténním omezením nemohla legálně uspořádat narozeninovou oslavu podle svého přání.

Židovská dívka Franková se s rodinou před nacisty ukrývala v Amsterdamu, po dvou letech byla ale skrýš prozrazena a Anne na sklonku války zemřela v koncentračním táboře.

Zmíněnou demonstraci v Karlsruhe pořádalo hnutí Querdenken (Nekonvenční myšlení), které na svých akcích umožňuje hlásat radikální názory a spiklenecké teorie.

Obdobně Kahaneová připomněla řečnici ze sobotní demonstrace hnutí Querdenken v Hannnoveru, která se představila jako Jana z Kasselu. „Cítím se jako Sophie Schollová, protože už několik měsíců se aktivně zapojuji do odboje, pronáším projevy, chodím na demonstrace, rozdávám letáky a organizuji protesty,“ řekla demonstrantka.

Schollová a její bratr Hans byli členy nenásilné protinacistické odbojové organizace Bílá růže, kterou tvořili především studenti a profesoři z mnichovské univerzity. Nacisté sourozence dopadli a v únoru 1943 popravili.

Kahaneová zdůraznila, že spiklenecké teorie a další argumenty pronášené na protikaranténních demonstracích mají antisemitské jádro, ačkoli nemusí Židy jako původce zla přímo zmiňovat. „Síť antisemitismu se stále utahuje,“ dodala. Jako cestu k řešení vidí Klein správný poměr prevence a trestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech zadržený ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Právě teď

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 35 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...