Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.
Před sjezdem, který doprovázely protesty odpůrců AfD, politologové a média opakovaně poukazovali na vnitrostranické spory. AfD, ač na pohled vystupuje jednotně, čelí tlakům liberálních, konzervativních a krajně pravicových proudů. Radikální křídlo se pokusilo odvolat spolupředsedu Jörga Meuthena, který je na poměry AfD považován za umírněného. Hlasování o Meuthenově osudu se jim ale vyvolat nepodařilo.
Za Meuthenovo vítězství je možné považovat i odklad výběru volebního lídra. Spolupředseda totiž požadoval, aby tuto otázku vyřešilo celostranické hlasování a ne zhruba šest set delegátů sjezdu. AfD půjde do zářijových voleb s dvojicí vedoucích osobností. Předpokládá se, že jedním z nich bude spolupředseda AfD Tino Chrupalla, který patří k radikálnímu proudu. Toho by mohla doplnit Joana Cotarová z Hesenska, která patří ke stoupencům Meuthena.
Cotarová se označuje za vhodnou kandidátku a říká, že by spolu s Chrupallou ze Saska zastupovali nejen hlavní proudy v AfD, ale i východ a západ Německa. Hodně se hovořilo o Alici Weidelové, která spolu s čestným předsedou AfD Alexanderem Gaulandem vede poslaneckou frakci strany ve Spolkovém sněmu. Ta v sobotu ale oznámila, že na sjezdu kandidovat nebude. Nyní by ale názor mohla změnit.
Weidelové, která rovněž patří ke krajně pravicovému táboru a která vede AfD v Bádensku-Württembersku, může ale uškodit březnový volební neúspěch strany v její spolkové zemi. AfD tam podobně jako v Porýní-Falci přišla o zhruba třetinu voličů.
AfD chce odchod Německa z EU
Za jeden z kroků, jak přízeň voličů získat, považuje AfD odchod Německa z Evropské unie. Delegáti se shodli na tom, že vystoupení z EU je pro Německo nezbytné. Evropský blok chtějí nahradit zcela novým hospodářským a zájmovým uskupením.
Delegáti cíl odchodu Německa z EU schválili i přes nesouhlas Meuthena, který je poslancem Evropského parlamentu. „Politika je uměním možného,“ řekl.
Protiunijní plán AfD se stal velkým tématem na Twitteru, kde ho kritizovala řada lidí včetně představitelů jiných politických stran. Liberálové z FDP počínání AfD označili za příklad tupého nacionalismu.
AfD rovněž schválila rezoluci, ve které odmítá karanténní uzávěru a také veškeré návrhy, které by vedly k nucenému testování a povinnému očkování. Politolog Alexander Häusler z vysoké školy v Düsseldorfu ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že bagatelizování pandemie nemoci covid-19 je pro AfD sázkou na špatného koně, protože i voliči AfD mají z koronaviru strach a chtějí se nechat očkovat.
Tajná služba podezírá AfD z šíření extremismu
Strana budí emoce nejen u svých politických protivníků. Alternativa pro Německo čelí vnitřním sporům i sledování německou tajnou službou. Ta ji víc než měsíc považuje za formaci podezřelou z šíření extremismu. Nasadit proti ní smí odposlechy i informátory.
Podobně dříve podezřívala i poslance za AfD českého původu Petra Bystroně, podle kterého jde ale „o instrument na očerňování opozičních politiků“.
Tajná služba ale své rozhodnutí hájí. Poukazuje na řadu výroků členů strany. Předseda frakce AfD Alexander Gauland měl říct: „Hitler a nacisté jsou jen ptačím trusem na tisíciletých úspěšných německých dějinách.“
Berlínský zastupitel AfD Bernd Pachal se zas dotkl i Československa: „Češi v době protektorátu měli více autonomie, než za Habsburků, a zvýšila se jejich životní úroveň. To vše díky chytré politice říšského protektora Reinharda Heydricha.“
