Alternativa pro Německo strana 3 z 5

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Kdo v dalších čtyřech letech povede německou vládu? A které strany se budou podílet na koalici? Největší šance na vítězství mají podle průzkumů sociální demokraté (SPD) s Olafem Scholzem, konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem na ně v posledních týdnech ztrácí kolem tří procentních bodů. S odstupem třetí následují Zelení vedení Annalenou Baerbockovou. Velká část voličů je ale stále nerozhodnutá a Němce tak čeká mimořádně napínavá volební neděle a ještě napínavější skládání povolební koalice.

Německá policie prošetřuje motiv muže, který ve Würzburgu v pátek nožem zabil nejméně tři lidi a pět dalších vážně zranil. Kriminalisté útočníka postřelili, zadrželi a vyslechli. Podle bezpečnostních složek citovaných agenturou DPA muž učinil během výslechu prohlášení, které naznačuje islámský náboženský fanatismus. Vyšetřovatelé ovšem dosud nevyloučili ani variantu, že za trestným činem stojí duševní onemocnění zadrženého.

Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína, při kterém zemřelo dvanáct lidí včetně Češky. V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku.

Nedělní regionální volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), po sečtení většiny okrsků jí hlas dalo 36,8 procenta zúčastněných voličů. Druhá s velkým odstupem skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), dostala 21,5 procenta hlasů. Do zemského sněmu se dostali rovněž sociální demokraté (SPD), liberálové (FDP), Zelení a postkomunistická Levice. Volební účast byla 60,3 procenta, což je o něco méně než v roce 2016, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů.

Němečtí poslanci vyslovili souhlas s rozvolněním pandemických opatření pro lidi plně očkované proti koronaviru a uzdravené. Pokud v pátek schválí návrh také Spolková rada, nebudou vyléčení ani uzdravení od víkendu potřebovat testy a nebude se jich týkat ani karanténa. Nadále však budou muset nosit roušky. Francie se snaží zvýšit efektivitu očkování. Pokud na konci dne zbydou nepoužité dávky, budou se o ně moci od středy přihlásit lidé z kterékoliv věkové skupiny.

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vstupuje do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se ale jako lídr postaví do jejího čela, zatím zůstává nejasné. Nerozhodne o tom ani nynější stranický sjezd v Drážďanech, který se odehrává tento víkend. Lídra místo delegátů vyberou později samotní členové. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

V celém Německu se ve středu kvůli nepříznivému vývoji pandemie covidu-19 zavřely obchody, které neprodávají zboží každodenní potřeby. Neotevřely se ani školy. Zpřísněná opatření začínají platit také v Londýně. Ve Velké Británii se za první týden nechalo naočkovat 138 tisíc lidí. O zpřísnění karanténních opatření ve středu rozhodla také slovenská vláda. Od soboty zavede zákaz vycházení, který ale bude mít řadu výjimek včetně cest do zaměstnání. Ve všech zemích se v posledních dnech epidemická situace zhoršila.

Antisemitské nálady v německé společnosti kvůli pandemii nemoci covid-19 sílí, živnou půdou se staly demonstrace proti karanténním opatřením, prohlásil zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein. Popírači existence koronaviru a zastánci spikleneckých teorií podle něj svými postoji zneužívají oběti holocaustu.

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Před pěti lety německá kancléřka Angela Merkelová ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že země uprchlickou krizi ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, jejím nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka nicméně k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se v dnešní době rozhodla stejně.

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad předsedu stranické organizace v Braniborsku Andrease Kalbitze. Vedení nejsilnější opoziční strany v Německu za důvod pro zbavení členství označilo Kalbitzovy kontakty s pravicovými extremisty, uvedla agentura DPA. Kalbitz se hodlá vyloučení bránit.

Pravicově extremistické uskupení Křídlo (Der Flügel), které dosud působilo v rámci německé nejsilnější opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), rozhodlo, že se rozpustí. Uvedla to veřejnoprávní televize ARD. Křídlo, které se dostalo do hledáčku německé kontrarozvědky, tak reagovalo na tlak vedení strany.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

Německá civilní kontrarozvědka bude sledovat skupinu Křídlo (Der Flügel) působící uvnitř nejsilnější opoziční strany, protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) se potvrdilo podezření, že jde o uskupení s pravicově extremistickým zaměřením.

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.