Vlastizrádci a užiteční idioti, zaznělo ve Spolkovém sněmu v kauze kolem proruské sítě

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu, prohlásilo ve Spolkovém sněmu několik vládních i opozičních poslanců. Debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě (BIS), podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.

Wiese dále uvedl, že AfD hájí zájmy těch, kdo Evropu a svobodnou společnost nechtějí. „Jste hlásnou troubou diktatur, hlásnou troubou Kremlu a (běloruského prezidenta Alexandra) Lukašenka,“ řekl.

Christoph de Vries z unie CDU/CSU označil členy AfD za užitečné idioty režimu ruského vládce Vladimira Putina. „Putin se v Evropě snaží roztáhnout svou síť a rozložit Evropu zevnitř. A dovoluji si to říct zcela jasně: v Německu k tomu našel užitečné idioty v AfD,“ řekl. De Vries rovněž prohlásil, že poslanci AfD, kteří jednají ve prospěch Ruska, rozhodně nejsou patrioti. „Jsou to vlastizrádci,“ uvedl. Konzervativní CDU/CSU považuje stranu AfD za krajně pravicovou.

Podle zákonodárkyně za liberální svobodné demokraty (FDP) Renaty Altové, která se narodila na Slovensku a která v minulosti působila v československých a slovenských diplomatických službách, nejde AfD o demokracii a svobodu. „Vám jde jen o vlastní moc a osobní prospěch. Je to ostudné. Myslíte si, že jste patrioti, ale Evropu prodáváte Kremlu,“ řekla.

Jde o neprofesionalitu BIS nebo politický útok, řekl Bystroňův stranický kolega

Bystroň, který je českého původu a dvojkou na kandidátce AfD pro volby do Evropského parlamentu, svou aféru v pondělí vysvětlil vedení strany. To se za Bystroně postavilo, stejně tak poslance podpořila i parlamentní frakce AfD. Bystroně pak ve čtvrtek v parlamentu hájil jeho stranický kolega Keuter, který celou kauzu označil za snahu politicky poškodit AfD před volbami.

„Buď pracuje česká zpravodajská služba zcela neprofesionálně, nebo je celá akce řízena politicky. Myslím si, že to druhé,“ prohlásil Keuter. Poznamenal, že Bystroň osobně straně a také jemu vysvětlil, že žádné úplatky nebral on ani jeho rodina.

Bystroňova kauza souvisí s nyní zablokovaným proruským zpravodajským portálem Voice of Europe, kterému poslanec v minulosti poskytoval rozhovory. Bystroň tvrdí, že od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů žádné peníze nikdy nepřijal.

Podle Wieseho je záležitost okolo Bystroně jen špičkou ledovce. Poznamenal, že je třeba vysvětlit i to, proč Bystroň v minulosti cestoval do Běloruska. Poslanec se pozastavil také nad tím, že členové AfD často jezdí do autoritářských zemí jako pozorovatelé voleb, které jinak západní státy a světové organizace hodnotí jako nesvobodné.

Jako příklad zmínil hamburskou političku AfD Olgu Petersenovou, která jako pozorovatelka sledovala prezidentské volby v Rusku. „Označila je za otevřené, demokratické, svobodné. Proboha lidi, co to s vámi je?“ řekl.

Vyšetření Bystroňovy kauzy žádala i poslankyně Irene Mihalicová ze Zelených. „Kde vůbec kolega Bystroň je?“ položila otázku k zákonodárcům AfD, mezi kterými ve čtvrtek odpoledne Bystroň neseděl.

Podle Altové ztratila AfD právo na předsednické posty poslaneckých skupin. Bystroň je předsedou slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny ve Spolkovém sněmu. K rezignaci na tuto funkci poslance českého původu již dříve vyzval sociální demokrat Jörg Nürnberger, který je místopředsedou této skupiny.

Bystroně ve čtvrtek kritizovala také zákonodárkyně Levice Martina Rennerová, která projednávání případu otevřela i v parlamentním výboru pro vnitro. Rennerová varovala, že současný skandál nezačal v Praze a ani ve Voice of Europe. „AfD je součástí problému vzestupu krajně pravicových stran,“ řekla. Uvedla, že Spolkový sněm by se neměl spoléhat na vyšetřování úřadů a na práci tajných služeb. „Musíme jednat sami jako Spolkový sněm, musíme jednat sebevědomě a musíme usilovat o vysvětlení,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled