Nizozemské volby jsou varováním, EU potřebuje azylovou reformu, míní bavorský premiér

Migrační situace v Německu zůstává napjatá, Německo a celá Evropská unie nutně potřebují azylovou reformu, prohlásil bavorský premiér Markus Söder, podle kterého je středeční vítězství antiimigračního politika Geerta Wilderse a jeho Strany pro svobodu (PVV) v nizozemských volbách varování.

„To, co se stalo v Nizozemsku, je pro Evropu varováním. Nelze pokračovat tak jako dosud, potřebujeme zásadní obrat v migraci,“ řekl Söder. V Německu vzrostla popularita proti imigraci vystupující Alternativy pro Německo (AfD), která je podle průzkumů po konzervativní unii CDU/CSU druhou nejsilnější stranou. „Lidé v Evropě chtějí otevřené vnitřní hranice, zároveň ale chtějí bezpečné vnější hranice,“ doplnil.

Söder, který ve čtvrtek společně s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem navštívil v Ingolstadtu zemský azylový úřad, zdůraznil, že Německo je na pokraji přetížení. „Situace je stále extrémně napjatá,“ řekl.

Podle Södera je nezbytné stanovit integrační hranici, kolik migrantů ročně je Německo schopné začlenit, aby nevznikaly nebezpečné paralelní společnosti. Bavorský premiér by rád vyvolal i debatu o úpravě ústavního práva na azyl. O takové možnosti již hovořil také saský premiér Michael Kretschmer.

Sociální podporu je prý třeba snížit na evropské minimum

„Potřebujeme také stop signály, které zmírní proud migrantů,“ řekl. Jako příklad zmínil nejen větší možnost vracení migrantů od hranic, ale také omezení sociálních dávek. „Sociální podporu je potřeba snížit na evropské minimum,“ řekl. Bavorsko se proto rozhodlo nahradit hotovostní dávky žadatelům o azyl předplacenými kartami. Systém chce spustit na jaře 2024.

„S předplacenými kartami nechce Bavorsko postupovat samo, spolupracujeme i s dalšími spolkovými zeměmi, které o tom uvažují,“ řekl Söder.

V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 tisíc lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 tisíc. Bavorsko předpokládá, že počet azylových žádostí v tomto regionu letos přesáhne 50 tisíc. Bavorské ubytovací kapacity jsou již nyní podle Söderovy vlády naplněny z více než 96 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled