Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.
Německo obnovilo hraniční kontroly s Českem, Polskem a Švýcarskem 16. října a zároveň o dalších šest měsíců prodloužilo kontroly s Rakouskem, které byly zavedeny už v roce 2015. Ministryně vnitra Nancy Faeserová pak 25. října oznámila, že Berlín s první zmíněnou trojicí zemí kontroly prodlouží o dvacet dní. Následně se podle ní mělo zvažovat prodloužení o tři měsíce.
„Tyto kontroly vnitřních hranic zůstanou zachovány,“ píše se v dokumentu schváleném v úterý Scholzem a lídry spolkových zemí. Materiál rovněž vysvětluje, že Německo se ke kontrolám rozhodlo kvůli tomu, že ostraha vnějších hranic EU není účinná. „Vzhledem k tomu, že zlepšené kontroly nejsou po celé vnější hranici, byla na vnitřní hranici Spolkové republiky Německo se sousedními státy přijata účinná policejní opatření,“ shrnují závěry jednání.
Kontroly nejsou plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných místech. V případě pomezí s Českem hlídkuje německá policie mimo jiné na dálnici mezi Prahou a Drážďany.
Závěrečný dokument rovněž připomíná, že Německo v pohraničí s Českem a Polskem zintenzivnilo takzvané skryté kontroly, kdy policisté v uniformách i civilu mohou provádět prohlídky vozů i bez předchozího podezření. Závěry dále uvádějí, že již nyní němečtí a švýcarští policisté provádějí předsunuté hraniční kontroly na švýcarském území a že na podobných hlídkách se Německo dohodlo také s Českem a Polskem.
Nová pravidla dávek
Premiéři se s kancléřem domluvili rovněž na novém financování péče o migranty. Německo omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Německá vláda také začne regionům za běžence platit podle jejich skutečného počtu, stávající systém počet žadatelů o azyl nezohledňoval.
Německé regiony jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené a na hraně svých ubytovacích a finančních kapacit. Premiéři proto mimo jiné žádali změnu současného systému paušálních plateb, kdy z rozpočtu spolkové země dostávaly každý rok jednorázovou částku. Její výše je letos 3,7 miliardy eur (zhruba 91 miliard korun). Nově bude spolková vláda ročně zemím platit 7500 eur (184 tisíc korun) za migranta. Tato částka je nižší oproti očekávání regionů, které původně požadovaly 10 500 eur (asi 258 tisíc korun).
Místo hotovosti předplacená karta
Zemští premiéři před jednáním hovořili o nezbytnosti omezení sociálních výhod, které považují za jeden z hlavních důvodů, proč migranti do Německa míří. Se Scholzem se pak dohodli, že žadatelé o azyl budou dostávat základní dávky 36 měsíců místo stávajících osmnácti, teprve poté budou mít nárok na další sociální plnění. To podle závěrečného dokumentu z jednání povede k úsporám ve výši stovek milionů eur ročně.
Část pomoci budou migranti dostávat v podobě předplacené karty, a ne jako výplatu hotovosti. Premiéři poukazovali na to, že mnozí azylanti vyplacené dávky obratem převádí do svých vlastí a že část peněz také končí v rukách převáděčů.
Dohoda Scholze a premiérů rovněž počítá se zrychlením azylových řízení. První rozhodnutí by tak Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vydával do šesti měsíců od podání žádosti, v případě zemí s nízkým počtem uznaných azylových žádostí to bude ještě rychleji.
Důrazněji se chce Německo zaměřit také na deportace neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců, kteří jsou v Německu nelegálně. Některé země ale návrat svých občanů z Německa odmítají či komplikují, což vede k průtahům. Scholz s premiéry se shodli na tom, že Berlín bude usilovat o uzavření migračních dohod s takovými státy a že pobídkou v takovém případě může být nabídka legálního přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků. V zájmu lepší integrace migrantů do německé společnosti a zachování sociálního smíru vznikne podle závěrečného dokumentu komise.
Sasko a Bavorsko chtějí být tvrdší
Jednání Scholze s regiony, které trvalo takřka devět hodin, začalo v pondělí se značným zpožděním. Důvodem byly průtahy v předchozí samostatné schůzce zemských premiérů, na které šéfové vlád z konzervativní unie CDU/CSU vystoupili s novými požadavky. Mimo jiné Sasko a Bavorsko zdůrazňovaly potřebu vedení azylových řízení mimo území EU a stanovení limitu na počet migrantů, které je Německo schopné integrovat do společnosti. Do závěrečného dokumentu, který má šestnáct stránek a další dvě stránky dodatků, si Söder s Kretschmerem nechali zaprotokolovat své výhrady.
V tomto prohlášení Sasko s Bavorskem uvádí, že bez zásadního obratu migrační politiky a bez rázného omezení nelegální migrace čelí obce naprostému přetížení a země riziku politické nestability. Obě spolkové země, které sousedí s Českem, dále vyzývají k přehodnocení podmínek práva na azyl zaručeného německou ústavou a také k převedení azylových řízení do třetích zemí.
S odkazem na nynější vlnu antisemitských projevů v Německu především v řadách lidí s migračním původem konstatovaly Bavorsko se Saskem, že ti, kdo se k německým hodnotám a ústavě nehlásí, nemohou mít v zemi budoucnost. „U dvojích občanství pak v takových případech musí být možné odebrání německého pasu,“ dodaly Bavorsko se Saskem.
V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes čtvrt milionu lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne tří set tisíc.
