AfD bude o volebních lídrech hlasovat v referendu. Rozhodnutí padne v létě, tvrdí Bild

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vstupuje do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se ale jako lídr postaví do jejího čela, zatím zůstává nejasné. Nerozhodne o tom ani nynější stranický sjezd v Drážďanech, který se odehrává tento víkend. Lídra místo delegátů vyberou později samotní členové. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

AfD se na sjezdu chtěla vedle volebního programu původně dohodnout i na tom, kdo stranu do voleb povede. O vedoucích osobnostech ale místo šesti set delegátů rozhodne celostranické hlasování, což německá média označují za vítězství spolupředsedy Jörga Meuthena, který je na poměry AfD považován za umírněného.

Delegáti v sobotu tento postup podpořili. Deník Bild napsal, že rozhodnutí je možné očekávat až v létě. Před sjezdem se očekávalo, že lídři budou dva a jedním z nich bude spolupředseda Tino Chrupalla, který patří k radikálnímu proudu. Hodně se hovořilo také o Alici Weidelové, jež spolu s čestným předsedou AfD Alexanderem Gaulandem vede poslaneckou frakci strany ve Spolkovém sněmu. Ta ale oznámila, že na sjezdu kandidovat nebude.

Weidelová to vysvětlila rozdílnými představami o výběru lídra s tím, že musí respektovat přání členské základny, která chce mít hlavní slovo. Zájemkyní o místo volebního spolulídra je Joana Cotarová z Hesenska, jež patří ke stoupencům Meuthena. Označuje se za vhodnou kandidátku a říká, že by spolu s Chrupallou ze Saska zastupovali nejen hlavní proudy AfD, ale i východ a západ Německa.

AfD ztrácí západní Německo, na východě sílí

AfD se kromě vnitřních třenic také potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. Během březnových zemských voleb v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Proti sjezdu, který se koná i přes složitou pandemickou situaci, od rána v Drážďanech demonstruje několik stovek lidí. U mostu před výstavištěm, kde AfD setkání pořádá, demonstranti vyvěsili velký transparent s nápisem „Nacistů se zříkáme!“. Spolek Dresden Nazifrei (Drážďany bez nácků) spolu s dalšími organizacemi uspořádal cyklistický průvod, na který se mu v pátek podařilo i přes dřívější problémy získat povolení.

Aktivisté se také pokusili zablokovat přístupové a příjezdové cesty k výstavišti. Policie sedící demonstranty nerozehnala, zřídila ale objezdové trasy. Demonstrace se dosud obešly bez střetů s policií a bez násilností. Saská policie zatím informovala jen o ojedinělých problémech a o zásahu proti jednomu člověku, který kladl odpor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 9 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled