Islámský stát strana 2 z 5

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Teroristické hnutí Hamás propustilo z Pásma Gazy dvě americká rukojmí – matku s dcerou, které drželo od útoku na Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to oznámilo ozbrojené křídlo palestinského Hamásu. Informaci následně potvrdila izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Podle Reuters jde o výsledek katarského vyjednávání s Hamásem.

Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr totiž v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda oficiálně označila pondělní útok za teroristický.

Belgická policie v bruselské čtvrti Schaerbeek zneškodnila v úterý podezřelého muže, který v pondělí večer zabil v Bruselu dva Švédy v době, kdy ve městě probíhal kvalifikační zápas mezi fotbalisty Belgie a Švédska o postup na mistrovství Evropy. Podezřelý následně zemřel v nemocnici. Belgický premiér Alexander De Croo vpodvečer uvedl, že pro Brusel již neplatí nejvyšší stupeň varování před terorismem vyhlášený bezprostředně po útoku. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že jeho země a EU potřebují lepší hraniční kontroly a Švédsko musí posílit svou bezpečnost.

Nejméně 49 civilistů a patnáct vojáků zabili na severovýchodě Mali islamisté při útoku na vojenský tábor a plavidlo. S odvoláním na tamní prozatímní vládu o tom informovala agentura Reuters. Mnoho dalších lidí bylo zraněno. Vláda, která vyhlásila třídenní národní smutek, v prohlášení v televizi zdůraznila, že počet obětí je předběžný. Při odvetě zemřelo přibližně padesát útočníků.

Rakouské úřady rozbily desetičlennou skupinu islamistických radikálů ve věku 15 až 23 let. Informovala o tom v úterý agentura APA s odvoláním na zpravodajskou službu DSN. Podezřelí se angažovali ve prospěch takzvaného Islámského státu a Kavkazského emirátu.

Německý soud poslal v úterý na čtrnáct let do vězení dnes někdejší členku teroristického hnutí Islámský stát (IS) Jennifer Wenischovou. Ta v minulosti v Iráku společně s tehdejším manželem držela jezídské dívky jako otrokyně. Wenischová zároveň přihlížela, jak její muž nechal zemřít žízní zotročenou pětiletou dívku. Verdikt vrchního zemského soudu v Mnichově je výsledkem nového procesu, který nařídil Spolkový soudní dvůr (BGH). V původním procesu dostala Wenischová deset let vězení, což státní zastupitelství kritizovalo jako příliš nízký trest.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

V centrálním Mali v sobotu zemřelo při útoku dosud neznámých ozbrojenců nejméně 21 civilistů. Uvedly to zdroje agentury Reuters, která zároveň poznamenala, že informaci nebyla schopna nezávisle ověřit. Uvedený region Mopti se dlouhodobě potýká s povstáním islamistů.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Spojené státy uvedly, že při dronovém útoku zabily v Sýrii vysoce postaveného představitele teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovalo o tom velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ (CENTCOM). Zabitým je podle něj Usáma Muhádžir. Útok se odehrál už v pátek, podle zdroje agentury AP zahynul velitel IS v západosyrské provincii Aleppo, působil ale především na východě Sýrie.

Německé Spolkové státní zastupitelství zadrželo sedm osob podezřelých ze sympatizování s organizací Islámský stát (IS) a založení vlastní teroristické organizace. Informovala o tom agentura Reuters. Dalšího muže a jeho manželku zatkly nizozemské úřady.

Na střední školu v ugandském městě Mpondwe zaútočili v pátek ozbrojenci napojení na takzvaný Islámský stát. Jejich útok nepřežilo kolem čtyřiceti lidí, část obětí jsou studenti. Teroristé je nechali uhořet v internátu, který zapálili. Útočníci vzali také rukojmí, s nimiž se snaží uprchnout před ugandskými vojáky, kteří je pronásledují. Ugandská armáda uvedla, že z útoku podezírá asi pět členů islamistické skupiny Sjednocené demokratické síly (ADF).

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Při americkém útoku v Sýrii v pondělí zahynul vysoce postavený představitel teroristické organizace Islámský stát (IS) zodpovědný za plánování teroristických útoků v Evropě. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Chálid Ahmad Džabúrí měl podle Washingtonu na starost také rozvíjení velitelské struktury IS.

Spojené státy podnikly v Sýrii několik náletů proti skupinám napojeným na Írán, které viní z útoku dronem, při němž přišel ve čtvrtek o život jeden člověk pracující pro Američany a dalších šest osob bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při amerických útocích zahynulo jedenáct proíránských bojovníků. Raketovým útokům poté čelila i americká základna na severovýchodě Sýrie, obešly se bez obětí.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.