IS zůstává hrozbou, jeho extremismus a značka inspirují

11 minut
Horizont ČT24: IS zůstává hrozbou
Zdroj: ČT24

Teroristická organizace Islámský stát (IS) už sice po vojenské porážce v roce 2017 neovládá rozsáhlá území v Sýrii a Iráku, její extremistická ideologie a značka ale pořád působí jako inspirace. Podle odhadu OSN má navíc i nadále až deset tisíc ozbrojenců napříč Asií a Afrikou. Za tikající bombu bývá označován zajatecký tábor al-Hol v Sýrii, kde kurdské jednotky zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin.

V Damašku si v kombinaci historické amnézie a politického hyperoptimismu podávají světoví diplomaté dveře u někdejšího lídra al-Káidy a současného vůdce většiny Sýrie Ahmada Šary. Na východě země zatím přetrvává vliv IS. Největší silou je tam sice etnická armáda Kurdů s podporou tisícovky Američanů, rozsáhlé polopouštní území je ale mimo jejich plnou kontrolu. I deset let po vzniku mezinárodní koalice proti IS zůstává džihádistická organizace akutní hrozbou.

„Strategická situace je dnes velmi odlišná od roku 2014. Islámský stát nás má ale i nadále v hledáčku. Hrozba z jeho strany a ze strany dalších teroristických skupin je pro nás nyní jednou ze strategických priorit,“ prohlásil v říjnu americký ministr obrany Lloyd Austin.

Američané a nově i Francouzi proto uprostřed mocenského vakua po pádu diktatury Bašára Asada v Sýrii zahájili sérii leteckých úderů na islamistické cíle na hranici s Irákem.

„Dnešní IS není teroristická organizace, která by měla jedno řídící centrum, které by koordinovalo údery jednotlivých útočníků a poboček,“ podotýká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Dnes se z toho názvu IS – nemám ho moc rád, raději používám arabský název Daeš – stává nálepka jisté franšízy. Pokud by někde zaútočil někdo pod svým občanským jménem, určitě nevzbudí takovou pozornost veřejnosti, médií, ani politiků, jako když svůj útok zahalí pod značku IS,“ míní expert.

Tikající bomba v táboře al-Hol

Kurdské jednotky navíc v Sýrii v internačním táboře al-Hol zadržují přes padesát tisíc stoupenců IS a jejich rodin. O místě se mluví jako o tikající bombě. „Zahraniční zajatci cvičí děti s maketami zbraní. Nutí je uřezávat hlavy zvířatům, aby se naučily, jak někoho setnout. Učí je také, jak sestavit nálož,“ varoval velitel tábora.

„Islámský stát je lepší než ti odporní smradlaví strážci. Všechny vás zabijeme. Jste nevěřící. Všechny ženy musejí nosit závoje,“ řekl novinářům dětský turkmenský zajatec z tohoto tábora.

Podle Mikuleckého už v táboře vyrůstají další generace teroristů. „Kurdové i na dalších místech zadržují ještě dalších deset až dvanáct tisíc bývalých bojovníků IS. Problém je v tom, že celá řada z nich vlastní pasy evropských zemí. Ty je z celé řady dobrých důvodů domů nechtějí, jenže nikdo se neodhodlal k nějakému řešení,“ dodal v Horizontu ČT24. 

Mikulecký: Větší obavy mám z protureckých islamistických milicí

K IS se hlásí i nejméně dvě velké „pobočky“ v Africe a také jeho afghánská větev Islámský stát – Chorásán. Poslední jmenované uskupení má na svědomí sérii krvavých útoků. Třeba během chaotického stahování jednotek NATO v srpnu 2021 jeho nálož na kábulském letišti zabila 169 Afghánců a třináct amerických vojáků. „Klíčové pobočky Islámského státu mimo Blízký východ představují stále nebezpečnější hrozbu, zejména IS v Sahelu, IS v Západní Africe a IS-Chorásán,“ podotkl americký ministr obrany Austin.

„Mám mnohem větší obavy například z protureckých islamistických milicí, které bojují proti Kurdům,“ dodal Mikulecký. „Jsou to z velké části bývalí příslušníci IS, a lidé, kteří jsou v těch (syrských) táborech (střežených Kurdy) zadržovaní, jsou jejich bývalí kolegové a kamarádi. A pokud by se jim podařilo Kurdy porazit a tyto zadržované osvobodit, tak máme velký, ale skutečně velký bezpečnostní problém tady v Evropě, protože ti lidé mají velkou naději, že se vrátí sem mezi nás,“ varuje Mikulecký.

Jak se v minulé dekádě ukázalo, krajně nebezpečný je také potenciál IS radikalizovat a inspirovat na dálku takzvané osamělé vlky, tedy individuální pachatele teroristických útoků. Také proto islamisté počínaje al-Káidou systematicky umísťují na internet náborové materiály a návody k páchání teroru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...