Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.
Velké útoky ISIS v Evropě nezvládne, říká expert. Varuje ale před „vlky samotáři“
Horizont ČT24: Devět let od série teroristických útoků v Paříži (zdroj: ČT24)
Islámský stát je i navzdory ztrátě území, která kontroloval v době svého „největšího rozkvětu“ – například v Sýrii či Iráku – stále globální teroristickou organizací, zdůraznil Bureš. „Nicméně ze stávajících dat a analýz vyplývá, že evropská odnož Islámského státu není schopná naštěstí z bezpečnostního pohledu spáchat nějaké velké spektakulární útoky, jako byly právě ty před devíti roky,“ pokračoval.
Oproti tomu naopak podle něj roste riziko takzvaných „vlků samotářů“ či menších skupin, které jsou často ideologií ISIS motivovány či radikalizovány. Bureš říká, že k takovým útokům se organizace hlásí až poté, co jsou spáchány. „Ve Francii je obecně hrozba terorismu – nejenom toho islamistického – velkým problémem,“ upozornil.
Byť se podle experta podařilo v Evropě i díky dlouhodobým protiteroristickým opatřením přímé struktury Islámského státu „relativně rozbít“, tak stále přetrvává „konkurence“ na úrovni jedinců. Například v subsaharské Africe se naopak hovoří o tom, že i přes rozpory dokáží různé teroristické organizace spolupracovat, vedle ideologické motivace je pak k tomu může vést i ekonomické hledisko.
Devět let od Bataclanu
Ilustrátor Fred Dewilde přežil útok teroristů v Bataclanu. O tragické zkušenosti napsal knihu Můj Bataclan, která vyšla i v češtině. Dílo mu prý posloužilo jako forma terapie hlubokých depresí, do kterých po hodinách teroru upadl.
„Mohu se vůbec vrátit do života po tom všem, co jsem zažil? A s vědomím, že se mi ty události vracejí?“ ptal se v únoru 2022. Trauma z teroristického útoku nakonec překonat nedokázal. Letos v květnu si 58letý muž sáhl na život.
„Našim cílem je bojovat proti takovému osudu,“ říká viceprezidentka asociace pro pomoc obětem teroristických útoků Marie-Claude Desjeuxová.
Klub Bataclan byl po teroristickém útoku z roku 2015 rekonstruován, konají se v něm koncerty a umělecká představení. Každoročně se v den výročí útoku před hlavním vchodem čtou jména devíti desítek obětí. Letos před klubem poprvé zaznělo právě jméno ilustrátora Dewilda. Je už třetím člověkem, který útok sice přežil, ale jehož prožité hrůzy nakonec dohnaly k sebevraždě.
Série útoků otřásla Paříží v noci 13. listopadu 2015. Teroristé Islámského státu vraždili vedle hudebního klubu ještě na pěti dalších místech v ulicích francouzské metropole. Zahynulo celkem 131 lidí, čtyři sta dalších utrpělo zranění. Mnoho z nich je dodnes odkázaných na psychologickou pomoc.
„Jsou to lidé, kteří mají problém znovu najít své místo ve společenském životě,“ dodala Desjeuxová.
Vzpomínkové akce na teroristický čin proběhly v době propalestinských demonstrací a rostoucího antisemitismu. Množí se také případy ničení pamětních desek obětí teroristických útoků. Před letními olympijskými hrami, které Paříž hostila, údajně tamní bezpečnostní složky zamezily několika chystaným atentátům.
Ve čtvrtek hostí francouzská metropole zápas mezi domácím týmem a Izraelci, v pohotovosti jsou proto na čtyři tisíce policistů. Chystají se protiizraelské demonstrace, tamní opozice dokonce požaduje odsunutí zápasu mimo francouzské území.
