Německo po dlouhém sledování zakázalo Islámské centrum v Hamburku

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Policie ve středu sídlo šíitského spolku, takzvanou Modrou mešitu v Hamburku, prohledala podruhé během několika měsíců. Poprvé tak učinila loni v listopadu s cílem zajistit důkazy. Na jejich základě se potvrdilo, že centrum propaguje islamisticko-totalitní myšlenky, antisemitismus a nepřátelství vůči Izraeli a podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, která je spojena s íránským režimem a je v Německu zakázána, napsal web magazínu Der Spiegel.

Podle německých úřadů tak IZH porušuje ústavní pořádek republiky. Představitelé spolku také v minulosti velebili násilné činy spáchané teroristickými organizacemi, jako je palestinský Hamás.

Kromě Modré mešity se nynější razie týká také dalších více než padesáti míst v celkem osmi spolkových zemích. Kromě Hamburku jde o Berlín, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Hesensko a Bavorsko.

Cílem je zabavení majetku IZH a jeho dílčích organizací včetně hamburské Modré mešity, dodává Der Spiegel. Jakmile tento krok nabude právní moci, stane se památkově chráněná budova federálním majetkem a spolková vláda společně s vedením Hamburku budou zvažovat, co s ní bude dál. Bezpečnostní složky mají mezitím ochránit Modrou mešitu před vandalismem.

„Ideologie namířená proti demokratickému státu“

IZH bylo podle spolkové kontrarozvědky „důležitým íránským propagandistickým centrem v Evropě,“ jehož cílem bylo „ustavení antidemokratické a antisemitské orientace šíitského islámu podle vzoru íránské státní ideologie“ v Evropě.

„Je pro mě důležité rozlišovat. Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ řekla ministryně vnitra Faeserová k zákazu IZH.

Zdůraznila, že centrum propagovalo totalitní světonázor. „Tato islamistická ideologie je namířena proti lidské důstojnosti, proti právům žen, proti nezávislé justici a proti našemu demokratickému státu. Islámské centrum v Hamburku a jeho dílčí organizace navíc podporují teroristy z Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus.“

Zákaz IZH přivítala berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC), která uvedla, že již roky vede kampaň za zákaz této sítě napojené na íránský náboženský režim.

„Vítáme zákaz činnosti Islámského centra v Hamburku, které dnes ráno (ve středu) vydalo spolkové ministerstvo vnitra. IZH bylo po tři desetiletí nejvýznamnějším střediskem antisemitského režimu mulláhů v Evropě a důležitým kontaktním místem zakázané teroristické organizace Hizballáh,“ uvedl v prohlášení ředitel berlínské pobočky AJC Remko Leemhuis.

Debata o zákazu IZH

O zákazu IZH se v Hamburku diskutovalo už léta, připomněl web listu Die Welt. Pro zákaz se vyslovily zejména CDU, FDP a AfD v hamburském parlamentu. V listopadu 2022 také frakce vládních stran v Bundestagu vyzvaly k uzavření IZH a pověřily ministerstvo vnitra, zda a jakým způsobem tak lze učinit. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael z loňského října pak Bundestag jednomyslně požadoval, aby se vláda o uzavření centra zasadila, dodal Der Spiegel.

Německé úřady nevyšetřují jen IZH, ale také pět dalších organizací, které jsou považovány za jeho součást a jsou podezřelé z narušování ústavního pořádku, doplnil Die Welt.

Na konci roku 2023 bylo kromě IZH prohledáno 53 dalších nemovitostí v Hamburku, Dolním Sasku, Hesensku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně a Severním Porýní – Vestfálsku. Mezi nimi byla třeba také Islámská akademie Německa v Alsterdorfu, která se prezentuje jako školicí středisko pro islámské učence a teology. Kontrarozvědka ji už v roce 2017 označila za součást IZH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...