Německo po dlouhém sledování zakázalo Islámské centrum v Hamburku

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Policie ve středu sídlo šíitského spolku, takzvanou Modrou mešitu v Hamburku, prohledala podruhé během několika měsíců. Poprvé tak učinila loni v listopadu s cílem zajistit důkazy. Na jejich základě se potvrdilo, že centrum propaguje islamisticko-totalitní myšlenky, antisemitismus a nepřátelství vůči Izraeli a podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, která je spojena s íránským režimem a je v Německu zakázána, napsal web magazínu Der Spiegel.

Podle německých úřadů tak IZH porušuje ústavní pořádek republiky. Představitelé spolku také v minulosti velebili násilné činy spáchané teroristickými organizacemi, jako je palestinský Hamás.

Kromě Modré mešity se nynější razie týká také dalších více než padesáti míst v celkem osmi spolkových zemích. Kromě Hamburku jde o Berlín, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Hesensko a Bavorsko.

Cílem je zabavení majetku IZH a jeho dílčích organizací včetně hamburské Modré mešity, dodává Der Spiegel. Jakmile tento krok nabude právní moci, stane se památkově chráněná budova federálním majetkem a spolková vláda společně s vedením Hamburku budou zvažovat, co s ní bude dál. Bezpečnostní složky mají mezitím ochránit Modrou mešitu před vandalismem.

„Ideologie namířená proti demokratickému státu“

IZH bylo podle spolkové kontrarozvědky „důležitým íránským propagandistickým centrem v Evropě,“ jehož cílem bylo „ustavení antidemokratické a antisemitské orientace šíitského islámu podle vzoru íránské státní ideologie“ v Evropě.

„Je pro mě důležité rozlišovat. Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ řekla ministryně vnitra Faeserová k zákazu IZH.

Zdůraznila, že centrum propagovalo totalitní světonázor. „Tato islamistická ideologie je namířena proti lidské důstojnosti, proti právům žen, proti nezávislé justici a proti našemu demokratickému státu. Islámské centrum v Hamburku a jeho dílčí organizace navíc podporují teroristy z Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus.“

Zákaz IZH přivítala berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC), která uvedla, že již roky vede kampaň za zákaz této sítě napojené na íránský náboženský režim.

„Vítáme zákaz činnosti Islámského centra v Hamburku, které dnes ráno (ve středu) vydalo spolkové ministerstvo vnitra. IZH bylo po tři desetiletí nejvýznamnějším střediskem antisemitského režimu mulláhů v Evropě a důležitým kontaktním místem zakázané teroristické organizace Hizballáh,“ uvedl v prohlášení ředitel berlínské pobočky AJC Remko Leemhuis.

Debata o zákazu IZH

O zákazu IZH se v Hamburku diskutovalo už léta, připomněl web listu Die Welt. Pro zákaz se vyslovily zejména CDU, FDP a AfD v hamburském parlamentu. V listopadu 2022 také frakce vládních stran v Bundestagu vyzvaly k uzavření IZH a pověřily ministerstvo vnitra, zda a jakým způsobem tak lze učinit. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael z loňského října pak Bundestag jednomyslně požadoval, aby se vláda o uzavření centra zasadila, dodal Der Spiegel.

Německé úřady nevyšetřují jen IZH, ale také pět dalších organizací, které jsou považovány za jeho součást a jsou podezřelé z narušování ústavního pořádku, doplnil Die Welt.

Na konci roku 2023 bylo kromě IZH prohledáno 53 dalších nemovitostí v Hamburku, Dolním Sasku, Hesensku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně a Severním Porýní – Vestfálsku. Mezi nimi byla třeba také Islámská akademie Německa v Alsterdorfu, která se prezentuje jako školicí středisko pro islámské učence a teology. Kontrarozvědka ji už v roce 2017 označila za součást IZH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 11 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 3 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 3 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 3 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 5 hhodinami
Načítání...