Německo po dlouhém sledování zakázalo Islámské centrum v Hamburku

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Policie ve středu sídlo šíitského spolku, takzvanou Modrou mešitu v Hamburku, prohledala podruhé během několika měsíců. Poprvé tak učinila loni v listopadu s cílem zajistit důkazy. Na jejich základě se potvrdilo, že centrum propaguje islamisticko-totalitní myšlenky, antisemitismus a nepřátelství vůči Izraeli a podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, která je spojena s íránským režimem a je v Německu zakázána, napsal web magazínu Der Spiegel.

Podle německých úřadů tak IZH porušuje ústavní pořádek republiky. Představitelé spolku také v minulosti velebili násilné činy spáchané teroristickými organizacemi, jako je palestinský Hamás.

Kromě Modré mešity se nynější razie týká také dalších více než padesáti míst v celkem osmi spolkových zemích. Kromě Hamburku jde o Berlín, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Hesensko a Bavorsko.

Cílem je zabavení majetku IZH a jeho dílčích organizací včetně hamburské Modré mešity, dodává Der Spiegel. Jakmile tento krok nabude právní moci, stane se památkově chráněná budova federálním majetkem a spolková vláda společně s vedením Hamburku budou zvažovat, co s ní bude dál. Bezpečnostní složky mají mezitím ochránit Modrou mešitu před vandalismem.

„Ideologie namířená proti demokratickému státu“

IZH bylo podle spolkové kontrarozvědky „důležitým íránským propagandistickým centrem v Evropě,“ jehož cílem bylo „ustavení antidemokratické a antisemitské orientace šíitského islámu podle vzoru íránské státní ideologie“ v Evropě.

„Je pro mě důležité rozlišovat. Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ řekla ministryně vnitra Faeserová k zákazu IZH.

Zdůraznila, že centrum propagovalo totalitní světonázor. „Tato islamistická ideologie je namířena proti lidské důstojnosti, proti právům žen, proti nezávislé justici a proti našemu demokratickému státu. Islámské centrum v Hamburku a jeho dílčí organizace navíc podporují teroristy z Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus.“

Zákaz IZH přivítala berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC), která uvedla, že již roky vede kampaň za zákaz této sítě napojené na íránský náboženský režim.

„Vítáme zákaz činnosti Islámského centra v Hamburku, které dnes ráno (ve středu) vydalo spolkové ministerstvo vnitra. IZH bylo po tři desetiletí nejvýznamnějším střediskem antisemitského režimu mulláhů v Evropě a důležitým kontaktním místem zakázané teroristické organizace Hizballáh,“ uvedl v prohlášení ředitel berlínské pobočky AJC Remko Leemhuis.

Debata o zákazu IZH

O zákazu IZH se v Hamburku diskutovalo už léta, připomněl web listu Die Welt. Pro zákaz se vyslovily zejména CDU, FDP a AfD v hamburském parlamentu. V listopadu 2022 také frakce vládních stran v Bundestagu vyzvaly k uzavření IZH a pověřily ministerstvo vnitra, zda a jakým způsobem tak lze učinit. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael z loňského října pak Bundestag jednomyslně požadoval, aby se vláda o uzavření centra zasadila, dodal Der Spiegel.

Německé úřady nevyšetřují jen IZH, ale také pět dalších organizací, které jsou považovány za jeho součást a jsou podezřelé z narušování ústavního pořádku, doplnil Die Welt.

Na konci roku 2023 bylo kromě IZH prohledáno 53 dalších nemovitostí v Hamburku, Dolním Sasku, Hesensku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně a Severním Porýní – Vestfálsku. Mezi nimi byla třeba také Islámská akademie Německa v Alsterdorfu, která se prezentuje jako školicí středisko pro islámské učence a teology. Kontrarozvědka ji už v roce 2017 označila za součást IZH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...