Islámský stát strana 5 z 5

Americké speciální jednotky zabily v severozápadní Sýrii lídra Islámského státu abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího. Informoval o tom prezident Spojených států Joe Biden. Všichni Američané se z akce vrátili v pořádku. Podle sdělení místních záchranářů přišlo o život nejméně 13 lidí, včetně žen a dětí. Biden uvedl, že Kurajší při operaci odpálil bombu, čímž zabil sebe a členy své rodiny.

Na irácko-syrském pomezí opět zdvihá hlavu organizace Islámský stát. Kdysi mocná síla už zdaleka není taková, jak bývala v letech 2014 až 2019, série útoků od začátku roku ale ilustruje, že její buňky opět představují bezpečnostní hrozbu pro oba státy.

V Německu se do otevřeného střetu dostaly tamní vláda a komunikační síť Telegram. Na tu se do budoucna zaměří speciální policejní jednotka. Platforma založená původně stoupenci opozice v Rusku se proměnila v základnu extremistů. Ti na ní v souvislosti s pandemií stále častěji šíří vražedné výhrůžky. Vedení Telegramu odmítá s Berlínem spolupracovat.

Organizace Islámský stát opět přitahuje mladé muže bez vidiny budoucnosti. Varuje před tím i Libanon, protože už desítky jeho chlapců odešly bojovat do sousední Sýrie. Spíš než radikální myšlenky je lákají peníze.

Vzbouření vojáci v Burkina Fasu ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili také platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle vyjádření obešlo bez násilí a zadržené osoby se nacházejí na bezpečném místě.

Když se bojovníci organizace Islámský stát (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům.

Přesně před pěti lety zabil terorista na berlínském vánočním trhu třináct lidí. Výroční vzpomínkové akce se v neděli v německé metropoli účastnil prezident Frank-Walter Steinmeier i berlínský starosta. Vyšetřování mimo jiné poukázalo i na řadu pochybení ze strany německých úřadů.

Hnutí Taliban od svého srpnového nástupu k moci zabilo nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí spojených s Američany podporovanou vládou. Uvedla to zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.

Spojenými státy vedené síly podle plánu ukončily svou bojovou misi v Iráku, oznámil irácký poradce pro národní bezpečnost. Mise zaměřená původně na boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) bude nyní pokračovat jako výcviková a poradní.

Při sobotním útoku ozbrojenců na armádní základnu v západoafrickém Nigeru přišlo o život přes sto lidí. V neděli to uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího tamní armády, podle kterého zemřelo 79 útočníků a 29 vojáků.

Německý soud uložil doživotní vězení někdejšímu příslušníkovi takzvaného Islámského státu (IS). Iráčan Táhá J. byl usvědčen z genocidy a spáchání válečného zločinu s následkem smrti v procesu kolem umučení zotročené jezídské dívky. Jde o součást celosvětově prvního rozsudku kvůli zločinu IS spáchaném na jezídech, poznamenal předsedající soudce Christoph Koller.

Americká armáda v posledních dnech bojů proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii v roce 2019 při náletu zabila desítky civilistů. Napsal to list The New York Times (NYT) a obvinil armádu ze zatajení faktů.

Francie si připomíná oběti série teroristických útoků v Paříži. Před šesti lety, 13. listopadu 2015, při nich zemřelo 130 lidí a více než tři sta padesát dalších utrpělo zranění. Pietní akty se konaly za přítomnosti premiéra Jeana Castexe na různých místech Paříže a jejího předměstí Saint-Denis, které byly dějišti islamistických útoků. Vzpomínky se konají v době, kdy Francie sleduje proces s obviněnými z atentátů.

Bývalý francouzský prezident François Hollande vystoupil jako svědek před soudem v procesu s muži, kteří jsou obviněni z podílu na teroristických útocích v Paříži z 13. listopadu 2015. Zemřelo při nich 130 lidí. Vláda podle Hollanda věděla o hrozícím nebezpečí, ale bez konkrétních indicií, kdy a kde by k útoku mohlo dojít. Exprezidenta předvolala asociace zastupující oběti a raněné během útoku Life for Paris. Hollandovo svědectví provázela přísná bezpečnostní opatření.

Během dvaceti let trvajícího povstání používalo radikální islamistické hnutí Taliban sebevražedné atentátníky jako smrtonosnou zbraň k zabíjení zahraničních i afghánských vládních vojáků a rovněž k terorizování civilního obyvatelstva. Dokonce i nyní, kdy se talibové snaží přeměnit z povstalecké skupiny na vládu, kontingent vycvičených sebevražedných atentátníků zůstává středobodem jejich vojenské a politické strategie, uvádí americká stanice RFE/RL.

Přesně před rokem otřásl Vídní teroristický útok. Atentátník v centru města zavraždil čtyři lidi a přes dvacet dalších zranil. Rakušan s kořeny v severní Makedonii byl odsouzeným stoupencem takzvaného Islámského státu. Policie ho při zásahu zastřelila. Střelbu tehdy zažili také čeští krajané.

Nejméně patnáct obětí a 34 zraněných si vyžádal úterní výbuch u největší vojenské nemocnice v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury Reuters to řekl bezpečnostní představitel vládnoucího hnutí Taliban, který si nepřál být jmenován. Svědci uvedli, že slyšeli dvě silné exploze doprovázené střelbou.

Americké tajné služby se domnívají, že odnož teroristické organizace Islámský stát Chorásán v Afghánistánu (IS-K) má v úmyslu zaútočit na Spojené státy a bude toho schopna již za šest měsíců. Americkým zákonodárcům to v úterý řekl náměstek ministra obrany Colin Kahl. Podotkl přitom, že si není jistý tím, zda proti IS-K zasáhne hnutí Taliban, které Afghánistán ovládlo po odchodu amerických vojsk.

Jennifer Wenischová si podle verdiktu německé justice odpyká deset let za to, že v Iráku nechala zemřít žízní pětiletou jezídskou dívku. Odsouzená je bývalou členkou teroristické organizace Islámský stát (IS). Státní zástupci pro ni žádali doživotí za vraždu a válečný zločin.

Soud se strůjci teroristických útoků v Paříži pokračuje dalšími výpověďmi svědků. Neštěstí si vyžádalo 130 mrtvých a přes 370 zraněných. Šlo o největší teroristický útok spáchaný v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu a přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát.

Americká základna Tanf na jihu Sýrie byla ve čtvrtek cílem útoku, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Oběti mezi Američany ale hlášeny nejsou, upřesnila agentura. Podle jejích zdrojů nelze zatím říci, kdo za útokem stojí, úder byl ale zřejmě proveden bezpilotním letounem.

Nejméně 47 lidí zahynulo a více než sedm desítek dalších utrpělo zranění při explozích v šíitské mešitě v jihoafghánském městě Kandahár. Vyplývá to z informací agentury AP, která se odvolává na místní zdravotnické zdroje. Podle představitele islamistického hnutí Taliban, které je v Afghánistánu od poloviny srpna u moci, se mešita v centru Kandaháru stala v době modliteb terčem sebevražedného útoku.

Noví afghánští vůdci z řad Talibanu před více než měsícem svrhli vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Takzvaný Islámský stát (IS) od nich přitom převzal mnoho strategií, kterými se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala agentura Reuters.

Nejméně padesát pět mrtvých a 140 zraněných si podle nové bilance vyžádala páteční exploze, která otřásla šíitskou mešitou v severoafghánské provincii Kunduz. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na nemocniční zdroje. Výbuch, který nastal v době pátečních modliteb, způsobil sebevražedný atentátník, uvedl podle AFP regionální představitel Talibanu pro kulturu a informace Matiulláh Rúhání. K útoku se odpoledne přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), píše agentura Reuters.