Islámský stát strana 4 z 5

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Spojené státy uvedly, že při dronovém útoku zabily v Sýrii vysoce postaveného představitele teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovalo o tom velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ (CENTCOM). Zabitým je podle něj Usáma Muhádžir. Útok se odehrál už v pátek, podle zdroje agentury AP zahynul velitel IS v západosyrské provincii Aleppo, působil ale především na východě Sýrie.

Německé Spolkové státní zastupitelství zadrželo sedm osob podezřelých ze sympatizování s organizací Islámský stát (IS) a založení vlastní teroristické organizace. Informovala o tom agentura Reuters. Dalšího muže a jeho manželku zatkly nizozemské úřady.

Na střední školu v ugandském městě Mpondwe zaútočili v pátek ozbrojenci napojení na takzvaný Islámský stát. Jejich útok nepřežilo kolem čtyřiceti lidí, část obětí jsou studenti. Teroristé je nechali uhořet v internátu, který zapálili. Útočníci vzali také rukojmí, s nimiž se snaží uprchnout před ugandskými vojáky, kteří je pronásledují. Ugandská armáda uvedla, že z útoku podezírá asi pět členů islamistické skupiny Sjednocené demokratické síly (ADF).

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Brutální metody ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny bojující mimo jiné na Ukrajině přiměly některé evropské země zvážit další kroky. Velká Británie se zřejmě chystá zařadit wagnerovce na seznam teroristických organizací již v řádu týdnů, píše deník The Times. V Británii by tak bylo trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti. Po zařazení wagnerovců na teroristický seznam volají nově také francouzští zákonodárci.

Turecká tajná služba zabila lídra teroristické organizace Islámský stát, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj byl abú Husajn Husajní Kurajší zabit v sobotu na severu Sýrie poblíž tureckých hranic. Informovala o tom agentura Reuters.

Islamistické hnutí Taliban podle Bílého domu zabilo strůjce sebevražedného útoku na kábulském mezinárodním letišti během evakuace spojenců z Afghánistánu. Při chaotické operaci v srpnu 2021 zemřelo třináct amerických vojáků a zhruba 170 civilistů.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Při americkém útoku v Sýrii v pondělí zahynul vysoce postavený představitel teroristické organizace Islámský stát (IS) zodpovědný za plánování teroristických útoků v Evropě. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Chálid Ahmad Džabúrí měl podle Washingtonu na starost také rozvíjení velitelské struktury IS.

Spojené státy podnikly v Sýrii několik náletů proti skupinám napojeným na Írán, které viní z útoku dronem, při němž přišel ve čtvrtek o život jeden člověk pracující pro Američany a dalších šest osob bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že při amerických útocích zahynulo jedenáct proíránských bojovníků. Raketovým útokům poté čelila i americká základna na severovýchodě Sýrie, obešly se bez obětí.

Uplynulo dvacet let od začátku spojenecké invaze do Iráku, která svrhla režim Saddáma Husajna. Oficiálním důvodem bylo podezření, že země disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Jen 24 hodin před spuštěním operace se Spojené státy pokusily Husajna zlikvidovat.

I bezmála dvacet let od pádu diktátora Saddáma Husajna pohřešují irácké úřady stále desetitisíce lidí. Osud řady obětí represí i místa masových hrobů se daří rozkrývat jen velmi pomalu. Mnohé rodiny ale postrádají své blízké i po následných teroristických útocích takzvaného Islámského státu nebo po střetech mezi sunnity a šíity. Celkové počty nezvěstných tak narostly do stovek tisíc.

Porota v americkém státě New York se neshodla na trestu smrti pro islamistu, který v roce 2017 autem zabil osm lidí a další zranil. Sayfullo (Sajfulláh) Saipov tak bude odsouzen k doživotnímu trestu. V případě trestu smrti musí nastat jednomyslná shoda. Trest si Saipov odsedí ve věznici Supermax v Coloradu, která je jedním z nejpřísnějších federálních vězení.

Počínaje nedělí přebírá česká armáda velení nad mezinárodní mírovou misí MFO na Sinajském poloostrově. Jedna z nejúspěšnějších pozorovatelských operací dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem. Brigádní generál Pavel Kolář se postaví do čela kontingentu o dvanácti stech členech ze třinácti zemí.

V New Yorku by mohl padnout první hrdelní rozsudek po šedesáti letech. Žalobce ho žádá pro islamistického teroristu Sayfulla Saipova. V roce 2017 vjel dodávkou na rušnou cyklistickou stezku na Manhattanu a zabil osm lidí. Podle prokurátora by muž mohl být nebezpečný i ve vězení. Jde o první návrh trestu smrti za vlády prezidenta Joea Bidena, který sliboval jejich zrušení na federální úrovni.

Americké jednotky zabily v Sýrii vysoce postaveného člena teroristické organizace Islámský stát (IS) Hamzu Homsího. Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. Při akci utrpěli zranění čtyři Američané.

Turecko opustily týmy záchranářů z Izraele a z několika středoevropských států, jako důvod uvedly zhoršující se bezpečnostní situaci. Podle mluvčího Izraelců se objevily i výhružky únosy. Zemětřesení si na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie vyžádalo už přes 37 tisíc obětí. Přesně týden po katastrofě se záchranářům ještě podařilo ze sutin vyprostit nejméně osm živých. Takové případy jsou ale stále vzácnější. USA vyzývají k otevření dalších hraničních přechodů na turecko-syrské hranici, aby mohla do Sýrie proudit humanitární pomoc.

Mohutné pondělní zemětřesení má v Turecku a Sýrii už přes 33 tisíc potvrzených obětí. V neděli čeští psovodi pomáhali polským záchranářům s hledáním dalších přeživších v troskách zřícených domů. Tým českých záchranářů se z Turecka vrátí zřejmě v noci na pátek, záležet bude na vývoji situace a požadavcích turecké strany.

Čtyři z šesti mužů, kteří byli obžalováni z napomáhání pachateli vídeňského atentátu z roku 2020, byli shledáni vinnými. Dva z odsouzených dostali doživotní tresty, třetímu soud vyměřil dvacet let vězení a čtvrtému devatenáct let, uvedla rakouská média. Obžalovaní se činu přímo neúčastnili, atentátníkovi ale pomáhali s obstaráním střelných zbraní a při plánování útoku.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

U francouzského soudu dostalo osm obviněných za podíl na teroristickém útoku v Nice tresty od dvou do 18 let. Pachatele, který tehdy najel na pobřežní promenádu kamionem, policie na místě zastřelila. Před soudem nyní stáli lidé, kteří mu opatřili zbraně a auto. Odsouzení mají deset dní na odvolání, uvedl deník Le Monde.

Kurdské síly v Sýrii, které se západními spojenci bojovaly proti samozvanému Islámskému státu (IS), přerušily protiteroristické operace v oblasti – a to kvůli úderům turecké armády. Ta po nedávném atentátu v Istanbulu zesílila ostřelování severních oblastí Sýrie i Iráku. Podle Ankary stojí v pozadí bombového útoku právě kurdské milice. Ty to popírají.