Islámský stát strana 4 z 5

Salah Abdeslam, kterého soud ve Francii koncem června poslal na doživotí do vězení za teroristické útoky v Paříži v roce 2015, se proti verdiktu neodvolal. Informovala o tom v úterý agentura AFP s odkazem na vyjádření prokuratury. Znamená to, že rozsudek je pravomocný.

Francouzský soud ve středu odsoudil na doživotí bez možnosti předčasného propuštění Salaha Abdeslama, jediného přeživšího ze strůjců teroristických útoků v Paříži v roce 2015. Z terorismu kromě něj dříve uznal vinnými také dalších 18 obžalovaných. Odsouzené osoby mají deset dní na to, aby se proti verdiktu odvolaly. Při atentátech na hudební klub Bataclan a další místa v Paříži 13. listopadu 2015 zemřelo 130 lidí.

Za takřka 25 let pohybu ve válečných oblastech jsem takhle velkou, takhle plošnou destrukci jako na Ukrajině viděl jen jednou, a to bylo na bojištích v severním Iráku, na místech, která se podařilo osvobodit z rukou Islámského státu. Tak zhodnotil v Interview ČT24 své zkušenosti z rusko-ukrajinské války zahraniční zpravodaj ČT Jakub Szántó. Ukrajinu navštívil během čtyřměsíčních bojů třikrát.

Městský soud v Praze bude znovu projednávat případ Iráčana, který byl odsouzen za teroristický útok a za účast v teroristické skupině. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Informaci České televizi potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Podle původního rozsudku měl jít Vátik Muhammad Júsif Sammarraí na 15 let do vězení za to, že z Česka odjel bojovat za organizaci Islámský stát.

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Francouzská prokuratura žádá pro jediného přeživšího ze strůjců teroristických útoků v Paříži z listopadu 2015, Salaha Abdeslama, doživotní trest bez možnosti propuštění. Výjimečný trest odpovídá podle prokurátorky Camille Hennetierové nesmírné závažnosti činů.

Celkem osm doživotních trestů bez možnosti podmíněného propuštění udělil soud ve Virginii bývalému členovi takzvaného Islámského státu přezdívanému Jihadi George. Alexanda Kotey byl shledán vinným mimo jiné z podpory terorismu a braní rukojmích. Muž se narodil v Británii a společně se třemi dalšími krajany se přidal k teroristům, kteří v Sýrii vraždili zajaté Američany. Skupině se kvůli britskému původu přezdívalo Beatles a jednotliví teroristé měli přezdívky po slavných hudebnících.

Izraelský premiér Naftali Bennett vyzval Izraelce se zbrojním povolením, aby se vyzbrojili. Zároveň ohlásil další bezpečnostní opatření, která jsou podle něj nezbytná po třech útocích v Izraeli z uplynulého týdne. O život při nich přišlo jedenáct lidí. Premiér řekl, že vznikne nová pohraniční policejní brigáda. Každý voják s alespoň základním bojovým výcvikem si má o víkendu odnášet zbraň domů.

Sýrie si v úterý připomíná jedenácté výročí začátku občanské války. Konflikt, který propukl po brutálním potlačení prodemokratických protestů v březnu 2011, si vyžádal nejméně 350 tisíc mrtvých a miliony dalších lidí připravil o domov. Klíčovým momentem v syrské válce bylo zapojení Ruska na straně Bašára Asada. Spojenectví obou zemí nyní překonává hranice Afriky. Rusko v Sýrii rekrutuje tisíce žoldnéřů, které chce nasadit do bojů na východě Ukrajiny.

V souvislosti s vražedným útokem na katolického kněze Jacquese Hamela ve francouzském Rouenu potrestal soud v Paříži čtyři muže. Nejde přímo o útočníky na církevního představitele, protože ty policie zastřelila. Nejvyšší, doživotní trest si odnesl náborář teroristické organizace Islámský stát (IS) Rachid Kassim, který byl souzen v nepřítomnosti. Úřady se domnívají, že zemřel v řadách této organizace v Iráku. Další tři muži, kteří jsou ve vazbě, dostali tresty od osmi do třinácti let.

Ruské jednotky se pokoušejí obklíčit ukrajinská města, aby v nich potom získaly kontrolu a také zničily vedení napadeného státu. Jenže zkušenosti z městských bojů v nedávné minulosti ukazují, jak složité, vyčerpávající a drahé mohou takové snahy být –⁠ a jak obrovskou tragédií jsou pro civilní obyvatelstvo.

Rusko podle několika svědectví používá na Ukrajině takzvané termobarické bomby nebo rakety. Zda k explozím těchto pum došlo, zatím není jasné, ale s jistotou se dá říct, že jsou na Ukrajině přítomné. Jedná se o jedny z nejničivějích zbraní, které v současné době existují.

Nejméně 59 lidí zemřelo po výbuchu ve zlatém dole na jihozápadě Burkina Fasa a více než stovka dalších utrpěla zranění. Předběžný počet obětí poskytly regionální úřady po explozi v obci Gbomblora. Podle agentury AP se předpokládá, že výbuch způsobily chemikálie používané k úpravě zlata, které byly na místě uskladněné.

V Paříži začal soud se čtyřmi muži obžalovanými ze spoluúčasti na vraždě katolického kněze Jacquese Hamela v roce 2016 v kostele poblíž Rouenu. Před soudem stanuli tři obžalovaní, osud čtvrtého je nejasný, uvedla agentura AFP. Dva útočníky, kteří kněze připravili o život, zabili na útěku policisté. Útok, ke kterému se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), ve Francii vzbudil silné emoce.

Protichůdné závěry přinesly dvě zprávy, které vyšetřovaly údajnou střelbu zahraničních vojáků do afghánských civilistů po teroristickém útoku u kábulského letiště z loňského srpna. Podle některých svědků pálili vojáci do lidí bezprostředně po sebevražedném atentátu teroristické organizace Islámský stát, který otřásl urychleným stahováním západních sil ze země. Pentagon ve své zprávě vyloučil, že by ke střelbě  došlo. Stanice CNN s odkazem na očité svědky uvádí několik obětí palby vojáků NATO.

Hlavní podezřelý z teroristických útoků v Paříži z roku 2015 Salah Abdeslam ve středu u soudu odmítl, že by někoho zabil nebo komukoliv ublížil. Prohlásil také, že miluje Islámský stát, který Západ považuje za teroristickou organizaci. O procesu ve Francii informovaly světové agentury a místní média.

Americké speciální jednotky zabily v severozápadní Sýrii lídra Islámského státu abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího. Informoval o tom prezident Spojených států Joe Biden. Všichni Američané se z akce vrátili v pořádku. Podle sdělení místních záchranářů přišlo o život nejméně 13 lidí, včetně žen a dětí. Biden uvedl, že Kurajší při operaci odpálil bombu, čímž zabil sebe a členy své rodiny.

Na irácko-syrském pomezí opět zdvihá hlavu organizace Islámský stát. Kdysi mocná síla už zdaleka není taková, jak bývala v letech 2014 až 2019, série útoků od začátku roku ale ilustruje, že její buňky opět představují bezpečnostní hrozbu pro oba státy.

V Německu se do otevřeného střetu dostaly tamní vláda a komunikační síť Telegram. Na tu se do budoucna zaměří speciální policejní jednotka. Platforma založená původně stoupenci opozice v Rusku se proměnila v základnu extremistů. Ti na ní v souvislosti s pandemií stále častěji šíří vražedné výhrůžky. Vedení Telegramu odmítá s Berlínem spolupracovat.

Organizace Islámský stát opět přitahuje mladé muže bez vidiny budoucnosti. Varuje před tím i Libanon, protože už desítky jeho chlapců odešly bojovat do sousední Sýrie. Spíš než radikální myšlenky je lákají peníze.

Vzbouření vojáci v Burkina Fasu ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili také platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle vyjádření obešlo bez násilí a zadržené osoby se nacházejí na bezpečném místě.

Když se bojovníci organizace Islámský stát (IS) v roce 2014 zmocnili iráckého Mosulu, roztloukli a rozmetali starodávné artefakty ve sbírkách tamního muzea na kousky. Kdysi proslulé muzeum, které přechovávalo i přes 2500 let staré poklady, nyní dostává druhou šanci díky iráckým a francouzským restaurátorům.

Přesně před pěti lety zabil terorista na berlínském vánočním trhu třináct lidí. Výroční vzpomínkové akce se v neděli v německé metropoli účastnil prezident Frank-Walter Steinmeier i berlínský starosta. Vyšetřování mimo jiné poukázalo i na řadu pochybení ze strany německých úřadů.

Hnutí Taliban od svého srpnového nástupu k moci zabilo nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil a dalších lidí spojených s Američany podporovanou vládou. Uvedla to zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.