Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.
Před třinácti lety začaly protesty proti Asadovi. Dnes humanitární pomoc potřebují tři čtvrtiny obyvatel
Horizont ČT24: Třináct let od začátku protestů proti Asadovi (zdroj: ČT24)
Už třináct let zažívá Sýrie násilí a nestabilitu. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu: celé tři čtvrtiny obyvatel. Financování je přitom na svém minimu. Spolu s tím, jak se svět soustřeďuje na boje v Gaze a na Ukrajině, zůstává Sýrie v pozadí.
Za vraty, kterými se před třinácti lety každý den vracel k rodině Mohammad Turki, obyvatel severní Sýrie, leží jen ruiny. Občanská válka v Sýrii zničila Mohammadův dům i celou zemi. A návrat k normálu je v nedohlednu. „Ostřelování stále pokračuje. Jsme bez domova už dvanáct let. Všechno toto způsobil režim svým bombardováním,“ říká.
Vzpoura Syřanů začala 15. března 2011. „Syřané se nenechají ponižovat! Syřané se nenechají ponižovat!,“ skandovali tehdy během vůbec první protivládní demonstrace. Vyvolalo to poplach v prezidentském paláci. Bašár Asad nařídil protesty po celé zemi tvrdě potlačit.
Od té doby zemřelo několik set tisíc lidí. Do bojů o moc se v nepřehledném konfliktu zapojily různé skupiny. Spojené státy a Turecko pomohly potlačit radikální Islámský stát. Rusko, Írán a Hizballáh zase podržely u moci Bašára Asada. Dnes je země rozdělená na části pod kontrolou režimu a ty, které ovládají rozličné opoziční síly. A násilí pokračuje.
Střetů letos ještě přibylo
Loni dokonce střetů přibylo. Konflikt pokračuje hlavně na severozápadě, který je pod kontrolou rebelů. A kde při úderech syrské vlády za pomoci letadel či dronů umírají především civilisté. „Není tu žádná stabilita. Vrátíme se do našeho města, a když začnou s ostřelováním, zase odejdeme. A po návratu je všechno zničené. Pořád dokola,“ říká obyvatel oblasti pod kontrolou rebelů Ali Al Ahmad.
Situaci loni v únoru ještě zhoršilo ničivé zemětřesení. Odpovídají tomu i čísla žadatelů o azyl v Evropě. V roce 2023 mezi nimi počet Syřanů stoupl o 38 procent.
Humanitární katastrofa
V rozvrácené zemi žije v chudobě 90 procent populace. Humanitární pomoc potřebuje přes 16,5 milionů lidí. Víc než 650 tisíc dětí ve věku do pěti let trpí chronickou podvýživou. A polovina těch, které by měly být ve škole, zůstává doma. Pomoci ze zahraničí přitom ubývá.
„Plán humanitární pomoci na rok 2023, který žádal víc než pět miliard dolarů, získal nakonec jen 38 procent prostředků, což je v procentním vyjádření zatím nejméně,“ řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii David Carden.
Problémy jsou přitom podobné ve všech částech Sýrie. Kvůli vysokým cenám a chudobě se proti režimu znovu protestuje i na území pod vládou Bašára Asada. Ve městě Suwayda vyšli lidé do ulic i v pátek, tedy přesně třináct let od chvíle, kdy válka začala.
Sýrie coby narkostát
Sýrie nepředstavuje pro region jen zdroj nestability, ale také jiný druh nebezpečí. V posledních letech se jejím největším vývozním artiklem stala droga captagon. Vysoce návykové narkotikum nazývané kokainem chudých vyrábí armáda Bašára Asada. A s pomocí libanonského Hizballáhu jím zaplavuje okolní státy.
V kapsách komand Hamásu zlikvidovaných po teroristickém útoku na Izrael ze 7. října se našly pilulky captagonu. Na vysoce návykové látce se stal závislý i její největší producent, syrská vládnoucí dynastie Asadů. Vloni si jejím vývozem vydělala 2,5 miliardy dolarů.
„Obchod s amfetaminem se pro syrskou vládu stal obchodním modelem. Obohacuje nejbližší okolí režimu a poskytuje mu příjmy, které přispívají k udržení represivní politiky vůči civilnímu obyvatelstvu,“ uvedla k tomu Evropská rada.
Syntetická látka podobná pervitinu se ale stává zhoubou i pro statisíce civilních obyvatel Blízkého východu. Miliony tabletek pravidelně zabavují celníci od Saúdské Arábie přes Irák a Jordánsko po libanonské přístavy. Odtud začaly proudit do jižní Evropy. Ilegální sítě dodal libanonský Hizballáh, který má na pašování drog hlubokou expertizu. Díky obrovským ziskům se zatím zpustošená Sýrie rychle proměňuje v narkostát.
