Za nesmysl označil Bílý dům ruská tvrzení o vazbách Ukrajiny na teroristy

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbě mezi Ukrajinou a pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně „ukrajinští nacionalisté“, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. K útoku se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, naposledy ve čtvrtek. Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel. Spojené státy americké opakovaně varovaly Moskvu před teroristickou hrozbou, na aktuální ruské tvrzení reagují, že jde o nesmysl.

Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že pachatelé teroristického útoku obdrželi z území Ukrajiny „značné částky“, které použili při přípravě útoku na koncertní síň Crocus City Hall, napsal list Kommersant. „Na základě práce se zadrženými teroristy, prozkoumání u nich zabavených technických zařízení a analýze informací o finančních transakcích byly získány důkazy o jejich spojení s ukrajinskými nacionalisty,“ uvedl podle listu Kommersant ruský vyšetřovací výbor.

Ruský vyšetřovací výbor v pátek také informoval o zatčení dalšího podezřelého v souvislosti s teroristickým útokem v koncertní síni v centru Crocus City Hall, podílet se měl na financování operace. Ruské bezpečnostní složky za prvních 24 hodin po útoku zadržely jedenáct lidí a osm z nich – včetně čtyř předpokládaných pachatelů – je ve vazbě, napsala agentura Reuters. Většina z nich pochází z Tádžikistánu.

Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou agresi, od počátku naznačuje, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. Vyšetřovací výbor v pátek v prohlášení poprvé uvedl, že odhalil důkazy o ukrajinském napojení, popsal povahu těchto důkazů, ale nezveřejnil je, upozornil Reuters.

K útoku se opakovaně přihlásil Islámský stát, který také zveřejnil záběry pořízené útočníky během vraždění. Kyjev jakoukoliv účast kategoricky odmítl. Počet obětí teroristického útoku podle poslední oficiální bilance ruských úřadů připravil o život 143 lidí, stovky osob byly zraněny.

Varování ze strany USA

Americká ambasáda 7. března varovala své občany, že v následujících dvou dnech hrozí v Moskvě teroristický útok, a Washington uvedl, že Rusku poskytl zpravodajské informace o možném teroru. Šéf Kremlu Vladimir Putin tehdy výstrahu označil za snahu zastrašit a destabilizovat ruskou společnost. Washington v pátek nová ruská tvrzení označil za „nesmysl“.

Agentura Bloomberg s odvoláním na čtyři zdroje s vazbami na Kreml před několika dny napsala, že ačkoliv Putin spojuje teroristický útok v Krasnogorsku s Ukrajinou, lidé z jeho vlastního okolí s tím nesouhlasí. Putin v pondělí prohlásil, že útok spáchali radikální islamisté, ale chce vědět, kdo jej zorganizoval. Opět přitom naznačoval souvislost s Ukrajinou.

Putin se účastnil diskuzí, na kterých se činitelé shodli, že neexistuje žádné spojení Kyjeva s útokem, ale je stále odhodlán využít tragédii k pokusu sjednotit Rusy k podpoře války proti Ukrajině, napsal Bloomberg. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov mezitím bez důkazů tvrdil, že útoku islámských radikálů napomáhaly ukrajinské a západní tajné služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

Při středečním požáru výškového domu na východě Berlína zemřelo dítě. Jiné dítě, ženu a jednoho dalšího člověka bylo nutné resuscitovat. Všichni tři byli nalezeni v bezvědomí a vážně zranění ve třetím podlaží, kde začalo hořet. Dohromady bylo do nemocnice převezeno osm lidí, napsala ve čtvrtek ráno agentura DPA. Dvacet z více než sto padesáti bytů obytného komplexu je neobyvatelných, uvedl mluvčí hasičů.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
před 24 mminutami

Chceme vyváženější „NATO 3.0“, řekl zástupce USA v Bruselu

Evropa i Kanada by měly dál zvyšovat výdaje na obranu. Před jednáním ministrů obrany zemí NATO v Bruselu to uvedl šéf Aliance Mark Rutte. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby. Ministři budou jednat i o další vojenské pomoci Ukrajině a posílení role NATO v oblasti Arktidy. Organizace ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 2 hhodinami

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami
Načítání...