Za nesmysl označil Bílý dům ruská tvrzení o vazbách Ukrajiny na teroristy

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbě mezi Ukrajinou a pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně „ukrajinští nacionalisté“, napsala ruská státní agentura RIA Novosti. K útoku se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, naposledy ve čtvrtek. Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel. Spojené státy americké opakovaně varovaly Moskvu před teroristickou hrozbou, na aktuální ruské tvrzení reagují, že jde o nesmysl.

Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že pachatelé teroristického útoku obdrželi z území Ukrajiny „značné částky“, které použili při přípravě útoku na koncertní síň Crocus City Hall, napsal list Kommersant. „Na základě práce se zadrženými teroristy, prozkoumání u nich zabavených technických zařízení a analýze informací o finančních transakcích byly získány důkazy o jejich spojení s ukrajinskými nacionalisty,“ uvedl podle listu Kommersant ruský vyšetřovací výbor.

Ruský vyšetřovací výbor v pátek také informoval o zatčení dalšího podezřelého v souvislosti s teroristickým útokem v koncertní síni v centru Crocus City Hall, podílet se měl na financování operace. Ruské bezpečnostní složky za prvních 24 hodin po útoku zadržely jedenáct lidí a osm z nich – včetně čtyř předpokládaných pachatelů – je ve vazbě, napsala agentura Reuters. Většina z nich pochází z Tádžikistánu.

Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou agresi, od počátku naznačuje, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. Vyšetřovací výbor v pátek v prohlášení poprvé uvedl, že odhalil důkazy o ukrajinském napojení, popsal povahu těchto důkazů, ale nezveřejnil je, upozornil Reuters.

K útoku se opakovaně přihlásil Islámský stát, který také zveřejnil záběry pořízené útočníky během vraždění. Kyjev jakoukoliv účast kategoricky odmítl. Počet obětí teroristického útoku podle poslední oficiální bilance ruských úřadů připravil o život 143 lidí, stovky osob byly zraněny.

Varování ze strany USA

Americká ambasáda 7. března varovala své občany, že v následujících dvou dnech hrozí v Moskvě teroristický útok, a Washington uvedl, že Rusku poskytl zpravodajské informace o možném teroru. Šéf Kremlu Vladimir Putin tehdy výstrahu označil za snahu zastrašit a destabilizovat ruskou společnost. Washington v pátek nová ruská tvrzení označil za „nesmysl“.

Agentura Bloomberg s odvoláním na čtyři zdroje s vazbami na Kreml před několika dny napsala, že ačkoliv Putin spojuje teroristický útok v Krasnogorsku s Ukrajinou, lidé z jeho vlastního okolí s tím nesouhlasí. Putin v pondělí prohlásil, že útok spáchali radikální islamisté, ale chce vědět, kdo jej zorganizoval. Opět přitom naznačoval souvislost s Ukrajinou.

Putin se účastnil diskuzí, na kterých se činitelé shodli, že neexistuje žádné spojení Kyjeva s útokem, ale je stále odhodlán využít tragédii k pokusu sjednotit Rusy k podpoře války proti Ukrajině, napsal Bloomberg. Šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov mezitím bez důkazů tvrdil, že útoku islámských radikálů napomáhaly ukrajinské a západní tajné služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 48 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled