Turecko opustily týmy záchranářů z Izraele a z několika středoevropských států, jako důvod uvedly zhoršující se bezpečnostní situaci. Podle mluvčího Izraelců se objevily i výhružky únosy. Zemětřesení si na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie vyžádalo už přes 37 tisíc obětí. Přesně týden po katastrofě se záchranářům ještě podařilo ze sutin vyprostit nejméně osm živých. Takové případy jsou ale stále vzácnější. USA vyzývají k otevření dalších hraničních přechodů na turecko-syrské hranici, aby mohla do Sýrie proudit humanitární pomoc.
Jihovýchodní Turecko postižené ničivým zemětřesením už v neděli opustila skupina izraelských záchranářů, která svůj předčasný odchod z oblasti zdůvodnila bezpečnostními obavami. Informoval o tom server The Times of Israel.
Asi čtyři desítky izraelských záchranářů z dobrovolnické organizace United Hatzalah měly v Turecku původně strávit deset dnů. Pomáhali v oblasti města Kahramanmaras, která je jednou z nejpostiženějších tímto zemětřesením.
Mluvčí organizace v neděli prohlásil, že záchranáři dostali informace o bezpečnostní hrozbě. Blíže k ní sdělil pouze to, že souvisí s oblastí, v níž působí a která se nachází v blízkosti syrských hranic. Mluvčí izraelských záchranářů uvedl, že má informace o výhrůžkách únosy zahraničním skupinám.
Dalším důvodem jejich obav byla blízkost tureckého města Gaziantep, v němž v minulosti působili teroristé z organizace Islámský stát (IS). Navíc mezi obyvateli postiženého regionu roste napětí kvůli podle nich nedostatečné pomoci ze strany turecké vlády. Na místě dál zůstanou izraelští vojenští lékaři, kteří tam provozují polní nemocnici, v níž ošetřili stovky zraněných lidí.
Odchod Rakušanů, Němců a Slováků
Už v sobotu oznámili rakouští a němečtí záchranáři působící v provincii Hatay, že pozastaví operace kvůli obavám o bezpečnost. Uvedli, že mezi místním skupinami narůstá agresivita a že slyšeli i výstřely.
V pondělí agentura APA napsala, že rakouští vojáci budou k dispozici k záchranným operacím do poledne a pak se odeberou na letiště v Adaně. Už od neděle se ale podle APA tato jednotka na záchranných pracích nepodílela a v sobotu obnovila práce jen díky ochraně, kterou jí zajistily turecké jednotky. Osm desítek rakouských vojáků a vojaček bylo v Turecku od minulého úterý.
V pondělí rovněž v Turecku ukončily práci dvě skupiny německých záchranářů – I.S.A.R. Germany a skupina záchranářů se psy, informovala agentura DPA. Působili stejně jako rakouští vojáci v provincii Hatay, kde byli od úterka.
V neděli se vrátili z Turecka slovenští záchranáři, i oni jako důvod uvedli zhoršující se bezpečnostní situaci, ale také už jen mizivou šanci na záchranu živých. Slovenskou jednotku tvořilo deset hasičů a pět příslušníků horské služby. Původně měli misi naplánovanou na sedm dní.
Záchranáři stále v sutinách nacházejí živé lidi
Čtyřicetiletou ženu se v pondělí podařilo vyprostit po 170 hodinách ze sutin pětipatrové budovy ve městě Islahiye v provincii Gaziantep na jihu země. V pondělí také záchranáři vyprostili ve městě Adiyaman ze sutin šestiletou holčičku, uvedla agentura Anadolu. Podle ní v pondělí našli záchranáři rovněž živého pětatřicetiletého muže v provincii Adiyaman a sedmdesátiletou ženu v provincii Hatay.
V pondělí odpoledne, po 182 hodinách po zemětřesení, se záchranářům podařilo vytáhnout z trosek domu v provincii Hatay živého dvanáctiletého chlapce. Přepraven byl do nemocnice. Několik hodin před tím ve stejné provincii záchranáři vyzvedli ze sutin živou sedmdesátiletou ženou. Podle tureckého viceprezidenta Fuata Oktaye se v uplynulých dnech podařilo zachránit z trosek budov zhruba 600 dětí bez doprovodu. Zhruba 80 nezletilců se vrátilo ke svým rodinám, píše deník Hürriyet.
Turecké úřady v pondělí podle agentury Anadolu informovaly, že mrtvých po zemětřesení v Turecku je již 31 643. Řadě lidí otřesy o síle 7,8 stupně z minulého pondělí vzaly střechu nad hlavou, někteří zůstávají stále na ulici bez přístřeší.
Podle expertů citovaných agenturou AP je ale naděje na nalezení přeživších nyní už velmi malá. Eduardo Reinoso z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) míní, že po devíti dnech bude už téměř nulová. Naději na přežití v troskách na jihu Turecka snižují i mrazivé teploty. „Typická reakce těla na hypotermii je třes a ten vyžaduje kalorie. Pokud ale člověk nemá několik dní potravu a je vystaven nízkým teplotám, podlehne podchlazení rychleji,“ uvedla Stephanie Lareauová z univerzity v americké Virginii.
Erdogan se v roce 2019 chlubil stavebními amnestiemi v nejpostiženějších oblastech
Podle Davida Alexandera z University College London (UCL) byly zřícené budovy v oblasti tak špatně postavené, že se rozsypaly na velmi malé kusy, což snižuje pravděpodobnost vytvoření vzduchových kapes pro možné přežití.
Kvůli porušení stavebních norem vyšetřují turecké úřady už přes sto třicet lidí. Zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský popsal, že tři z nich turecká policie zadržela na letišti, když se pokoušeli odejít ze země.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém“ více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaras. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25 tisíc budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
„Vyřešili jsme problém 144 556 obyvatel Kahramanmarase (stavební) amnestií,“ hlásal na mítinku před místními volbami v roce 2019 Erdogan. Podle serveru Duvar se tehdy podobně chlubil i v provinciích Malatya a Hatay. I tyto provincie byly nyní zemětřesením výrazně postiženy. Turecké „stavební amnestie“ znamenají, že místní úřady povolí pokračovat ve výstavbě domů po zaplacení pokuty, navzdory tomu, že na ní naleznou nedostatky.
Urbanista z vedení města Istanbul Bugra Gökce minulý týden na Twitteru napsal, že v deseti provinciích, které 6. února zasáhlo zemětřesení, dostalo před minulými prezidentskými a parlamentními volbami v roce 2018 stavební „amnestii“ téměř 300 tisíc budov. V celém Turecku to podle něj bylo 3,1 milionu budov.
Server Duvar v neděli napsal, že Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) plánovala další stavební amnestii i před letošními parlamentními a prezidentskými volbami, které se mají konat v polovině května.
Škody za desítky miliard dolarů
Svaz tureckých firem odhadl škody způsobené zemětřesením na 84 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), napsala agentura Reuters. Vládní odhad mluví o škodách ve výši 50 miliard dolarů. Škody na budovách a infrastrukturách svaz odhaduje na 71 miliard dolarů. Další 10,4 miliardy dolarů činí nerealizované příjmy z národního hospodářství a na zhruba tři miliardy dolarů svaz odhaduje škody vzniklé zmeškáním pracovních dnů.
V deseti tureckých provinciích zasažených katastrofou žije zhruba 15 procent obyvatel země a koncentruje se tam desetina tureckého HDP.
Podle ekonomů obnova po zemětřesení a související investice povedou v prvních měsících k prudkému růstu tureckého hospodářství. Za celý rok však zemětřesení sníží hospodářský růst země, který podle předpovědí měl letos dosáhnout asi pěti procent, až o dva procentní body.
Je potřeba otevřít další přístupy do Sýrie, vyzývá USA i OSN
Syrské úřady a nevládní organizace zatím hlásí méně mrtvých než Turecko, nejméně 5714. V Sýrii je ale pátrání po přeživších i obětech komplikovanější, jelikož zemětřesení postihlo i oblast ovládanou protivládními povstalci.
Reportér televize al-Džazíra v pondělí informoval, že do Sýrie dorazil nový konvoj šesti nákladních aut, která vezou pomoc spojených národů. Už dříve podle katarské televize hranice překročilo 52 nákladních aut s pomocí OSN. Reportér al-Džazíry také řekl, že Syřané si stěžují, že podpora od mezinárodního společenství je nedostatečná.
Zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths, který o víkendu navštívil turecko-syrskou hranici, uvedl, že mezinárodní společenství v pomoci lidem na severozápadě Sýrie selhalo. „Lidé na severozápadě Sýrie se právem cítí opuštěni, mojí povinností je toto selhání co nejdříve napravit,“ citovala Griffithse agentura AP.
Spojené státy v neděli vyzvaly Sýrii a všechny strany zapojené do tamního konfliktu k okamžitému umožnění dodávek humanitární pomoci všem lidem postiženým zemětřesením v zemi. USA rovněž vyzvaly Radu bezpečnosti k hlasování o otevření dalších přechodů na turecko-syrské hranici pro dodávky humanitární pomoci OSN do oblastí ovládaných povstalci na severozápadě Sýrie.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí uvedl, že Turecko je ochotné otevřít další dva hraniční přechody. „Nedovolujeme ale další přísun uprchlíků ze Sýrie,“ uvedl ministr s tím, že turecké úřady takový přeshraniční pohyb nedovolí. Podle Çavuşoglua se v současnosti pro přepravu humanitární pomoci do sousední země používá jen jeden přechod.
Šéf turecké diplomacie odmítl otevřít přechody do oblastí, které mají pod kontrolou kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci.
„Veškerá humanitární pomoc musí být povolena přes všechny hraniční přechody a distribuce pomoci musí být bezodkladně umožněna do všech zasažených oblastí,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu. Washington vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby zajistil bezprostřední přístup humanitární pomoci všem lidem v nouzi bez výjimky.
USA usilují o rozšíření přístupu do postižených oblastí na půdě Rady bezpečnosti. „Právě teď záleží na každé hodině,“ řekla Reuters velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Lidé v zasažených oblastech s námi počítají,“ dodala.
Také Rusko projevilo zájem do země poslat humanitární pomoc. Kreml v pondělí uvedl, že komunikuje se syrskými úřady o situaci v postižených oblastech a hledá cesty, jak do země dostat potřebný materiál a základní potraviny, napsala agentura Reuters.
