Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan, mohou vyřadit Rusko a Čínu, píše Deník N

Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. V sobotu to uvedl Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu. Oficiálně ale stát žádnou snahu někoho diskvalifikovat nepřipouští.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 27. dubna uvedl, že kabinet ANO a ČSSD přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

Pro Deník N Havlíček upřesnil, že vláda schválila základní parametry a teze dvou smluv, finální znění bude ještě upravováno. Konečný text by měl být předložen ke schválení 30. června, řekl ministr. Kontrakty by tak měl prodiskutovat i Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho členka Helena Langšádlová (TOP 09) Deníku N řekla, že se tak dosud nestalo.

Kromě těchto tezí ale vláda podle serveru v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele. Havlíček se Deníku N přímo k věci nevyjádřil, potvrdil ale, že kabinet o jádru jednal i v režimu tajné. „Jsou tam bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že při zadávání zakázky to nedostane někdo, kdo by byl strategickým rizikem,“ řekl Deníku N zdroj blízký přípravě tendru. Podle něj jde o Rusko a Čínu.

Oficiálně Havlíček žádnou diskvalifikaci některých států nepřipouští. „Nemůžu nikoho zvýhodnit ani znevýhodnit. Uvědomme si, že se jedná o kontrakt možná padesátiletý. Bude to nejvýznamnější stavba, která se ve střední Evropě bude stavět. Bude to stavba, na které bude záviset víc než deset procent dodávek energie. Rozhodnutí bude samozřejmě o ceně i o bezpečnosti. Proto do toho nechci vůbec vstupovat,“ řekl v rozhovoru, který v neděli vyšel na serveru iRozhlas.cz. Podle něj bude třeba, aby dodavatele vybrali odborníci, kteří budou respektovat všechny parametry.

O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

Dokument podle dřívějších informací týdeníku Respekt pracovní skupina, která má na starosti bezpečnostní zájmy státu v oblasti jaderné energetiky, vypracovala před rokem a půl. Podmínky by podle něj v zásadě vyřadily Rusko a Čínu, ačkoli je dokument přímo nezmiňuje. „Takovou specifickou podmínkou například je, zda domovská země některého z dodavatelů označuje ve svých oficiálních dokumentech někoho za nepřítele. Takové označení Rusko použilo ve své doktríně pro Severoatlantickou alianci, a tedy přeneseně i pro Českou republiku,“ uvedl Deník N.

Podle dalších dvou zdrojů Deníku N se podoba schváleného textu od původního zásadně neliší, přestože podle dřívějších informací serveru byli členové komise pod tlakem, aby podmínky změnili. Podle jednoho ze zdrojů má materiál tři verze lišící se mírou podrobnosti a stupněm utajení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled