Zákon o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích by mohla sněmovna projednat 30. července, řekl Babiš

Nahrávám video
Brífink premiéra Andreje Babiše po návštěvě Zlínského kraje
Zdroj: ČT24

Sněmovna by mohla 30. července jednat o návrhu zákona o odškodnění za výbuchy ve Vrběticích na Zlínsku před sedmi lety. Po prohlídce areálu bývalých muničních skladů a setkání se starosty obcí dotčených výbuchy to ve Slavičíně řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Budovy bývalých skladů munice navrhuje zbourat, areál by podle něj mohl sloužit jako lesopark.

„Já jsem ráno mluvil s předsedou sněmovny (Radkem) Vondráčkem (ANO), 30. července bude mimořádná schůze ohledně důchodů. Tak mě informoval, že by právě tenhle zákon mohl být schválen stejný den,“ řekl premiér na brífinku po jednání se starosty.

Vláda v pondělí poslanecký návrh zákona o odškodnění za výbuchy podpořila. „My jsme s velkým odstupem de facto sedmi let rozhodli na vládě o odškodnění ve výši 700 milionů korun. Z toho 350 milionů korun dostanou občané podle nějakých kritérií a 350 milionů korun je určeno pro obce a pro kraj,“ uvedl Babiš.

Návrh zákona počítá s rozdělením peněz mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a jejich obyvatele.

„Největší problémy tam máme na komunikacích třetí třídy, kde už teď víme, že je to v řádu desítek milionů korun. Takže peníze budou primárně určeny na náhrady těchto škod, které vznikly při zásahu,“ řekl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Silnice v areálu a okolí poškodila těžká technika složek integrovaného záchranného systému, jezdily po nich také nákladní vozy odvážející munici.

Sklad munice tam už být nemá

Starostové obcí požadují hloubkový pyrotechnický průzkum území, s čímž Babiš souhlasí. „Nedá se vyloučit, že ještě je tam pod povrchem nějaká munice. To je asi v hodnotě sto milionů, to bychom chtěli co nejdřív. A myslím si, že by to měla dělat státní firma, neměla by to dělat soukromá firma, protože máme nějaké zkušenosti, které nejsou úplně pozitivní,“ řekl.

Policisté ve spolupráci s hasiči při likvidačních pracích, které skončily loni, zajišťovali v areálu pyrotechnický sběr munice a jejích částí. Hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 50 centimetrů pod povrchem prověřili odborníci jen nejexponovanější místa, například v okolí vybuchlých skladů.

Sklady jsou nyní prázdné, munice byla z Vrbětic odvezena. Funkční zůstává několik zrekonstruovaných objektů Vojenského technického ústavu. Kolem nich by podle Babiše mělo vzniknout zhruba kilometrové ochranné pásmo. Ve zbývající části areálu by měly hospodařit Vojenské lesy a statky, které zatím získaly zhruba dvě třetiny pozemků.

„Už by tam neměl být skladován vojenský materiál, ty objekty by spíš měly být sanovány a mělo by se to spíš stát nějakým lesoparkem, aby tam mohly chodit rodiny,“ řekl Babiš.

Dvě exploze

Při výbuchu prvního ze skladů zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci 2014. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav.

České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do ničivého výbuchu muničního areálu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby, což před nedávnem vyvolalo diplomatickou roztržku s Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...