Poslanci se kvůli osudu Koudelky v čele BIS sejdou v pátek

Nahrávám video

Poslanci budou o budoucnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky jednat v rámci bezpečnostního výboru v pátek. Potvrdil to předseda výboru Radek Koten (SPD). Koudelkovi vyprší mandát v čele BIS v polovině srpna. O tom, jestli v čele kontrarozvědky setrvá, nebo BIS povede někdo jiný, jednal v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem.

Koudelkův mandát vyprší v polovině srpna a podle Kotena chce část politické scény prosadit nového ředitele civilní kontrarozvědky. České televizi Koten potvrdil, že jednání poslaneckého bezpečnostního výboru svolal na pátek, začne o půl osmé. Babiš o to požádal v pondělí. „Doufám, že na výboru pro bezpečnost o kandidátech budeme hovořit a že některého z ředitelů potvrdíme,“ konstatoval Koten.

Podle předsedy vlády existují dvě varianty – nové jmenování Koudelky, nebo uplynutí jeho mandátu. V takovém případě by BIS mohl dočasně vést jeho zástupce Jan Pavlíček a o příštím řediteli by rozhodl nový kabinet po říjnových volbách.

Šéf SPD Tomio Okamura v úterý také jednal o šéfovi BIS s prezidentem. Požádal prezidentskou kancelář, aby své argumenty proti Koudelkovi poskytla členům bezpečnostního výboru.

České televizi jeho spolustraník Koten v Událostech potvrdil, že dokumenty od Hradu by měl mít k dispozici ve středu. „Ve chvíli, kdy budou, je poskytnu ostatním členům výboru pro bezpečnost, aby si je mohli nastudovat,“ uvedl. „Věřím tomu, že pokud má někdo nějaké výhrady, tak je potřeba, aby to zdůvodnil. A věřím, že dokumenty přispějí i k tomu, že se budeme moci v této věci posunout poněkud dál, než jsme dosud,“ dodal.

Na to, jestli si výbor na jednání pozve také Koudelku, aby se případně mohl vyjádřit, nedokázal Koten odpovědět. „Já dokumenty nemám zatím v ruce a nemohu říci ani tak, ani tak, protože nevím, co v těch dokumentech je,“ řekl s tím, že se na tom musí ještě domluvit s ostatními členy výboru a premiérem. 

Neshody na Babišově postupu

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Birke (ČSSD) je přesvědčen, že Koudelka by měl ve funkci setrvat. „Bezpečnostní informační služba včetně pana ředitele se chová velmi profesionálně, a to i vůči vládě, vůči premiérovi a nakonec i vůči prezidentovi,“ míní další místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS).

Někteří zákonodárci se nad Babišovou žádostí, aby probrali postup ve výběru ředitele BIS, pozastavili. Žáček se domnívá, že není jasné, zda předseda vlády Koudelku navrhne. „Z premiérova dopisu našemu výboru to spíše vypadá, že si s námi jde jen popovídat,“ uvažuje poslanec ODS. Z Babišova postupu je rozpačitý také lidovec Jan Bartošek. „Postup nerespektuje zákon v tom, jak má být vybrán šéf BIS,“ tvrdí a dodává, že Koudelka má jeho podporu.

Naopak za vstřícný a správný považuje Babišovy kroky místopředseda výboru Jiří Mašek (ANO), za legitimní pokládá schůzi výboru i jeho kolega z klubu Robert Králíček.

Nahrávám video

Pirátský místopředseda výboru Lukáš Kolářík se pozastavuje nad tím, že schůze se uskuteční na poslední chvíli. „Vnímám to tedy jako hrací kartu pro vyjednávání s prezidentem, neboť nás čekají volby a premiéru Babišovi jde o to, aby byl pověřen sestavením vlády, i když jeho hnutí neskončí ve volbách na prvním místě,“ usuzuje. K výměně Koudelky důvod nevidí. Podporu šéfovi BIS vyjádřil také předseda STAN Vít Rakušan.

„Pan premiér se zase svoji nerozhodností sám zahnal do kouta, kde to nyní bude schytávat ze všech stran,“ domnívá se místopředseda výboru Zdeněk Ondráček (KSČM), podle nějž bezpečnost Česka nepadá s Koudelkovým odchodem. Babišovi vyčítá „kličkování“. „Silný premiér by si své rozhodnutí obhájil sám a nemusel by se snažit hodit to na někoho jiného, kdo to rozhodnout stejně ani nemůže,“ zdůraznil Ondráček.

Podle předsedy SPD Okamury by Koudelka pokračovat neměl, mimo jiné kvůli tomu, že BIS označuje program tohoto hnutí za extremistický. „Nesmysly BIS uráží půl milionu našich voličů. Takového ředitele BIS my opravdu nechceme,“ uvedl po úterním jednání s prezidentem Milošem Zemanem. Babiš podle něj zvolil jednání výboru zřejmě kvůli tomu, že je pod tlakem médií a opozice a výbor umožňuje najít určitý konsensus.

Babiš doporučil prezidentovi schůzku s Koudelkou

Politolog Petr Just považuje za přirozené, že Babiš chce věc projednat na poslaneckém výboru. „Je to zákonná podmínka, není to tedy svévolné rozhodnutí premiéra, on se tomuto kroku nemohl vyhnout. Co premiér ovlivnit mohl, je načasování, tedy řešit v součinnosti s výborem tuto problematiku mnohem dříve a nenechávat to na poslední chvíli,“ komentuje. Tím, že se záležitost řeší na poslední chvíli, podle Justa premiér znejišťuje BIS jako takovou, ale i její partnery v zahraničí.

Babiš v pondělí doporučil prezidentu Zemanovi, který je k současnému vedení BIS dlouhodobě kritický, aby se s Koudelkou sešel a vyslechl jeho stanoviska. Podle premiéra s tím šéf kontrarozvědky souhlasí.

Miloš Zeman v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě a šestkrát ho odmítl povýšit na generála. Výroční zprávu BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty, označil prezident za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Rozdělený výbor

Podle zákona o zpravodajských službách ředitele BIS jmenuje vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Kabinetu je následně šéf kontrarozvědky odpovědný.

Zatím není jasné, zda premiér konkrétní jméno poslancům navrhne. V osmnáctičlenném výboru patrně převažují spíše politici, kteří se staví za Koudelkovo setrvání. Rozhodující by mohl být postoj sedmi členů vládního hnutí ANO, jenž ale není jednotný. Koudelku podporují zástupci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se čtyřmi členy výboru, koalice Pirátů a STAN se třemi členy a koaliční sociální demokraté, který mají ve výboru jednoho poslance.

Naopak kritické je k nynějšímu řediteli civilní kontrarozvědky hnutí SPD se dvěma zástupci ve výboru a také KSČM, jež v něm má jednoho poslance. Výbor může jednat, pokud je přítomná aspoň třetina členů, tedy šest. V procesu jmenování ředitele BIS obecně nehraje roli, s jakým výsledkem debata o navrhovaném kandidátovi ve výboru skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...