Ukrajinský prezident v pondělí večer oznámil, že slyšel o amerických zprávách o možném útoku Ruska na Ukrajinu za dva dny – a že středa bude dnem jednoty na Ukrajině. Američané zavírají ambasádu v Kyjevě a stěhují se do Lvova, podobně jako některé další zahraniční zastupitelské úřady. V pořadu Události, komentáře současnou krizi hodnotil senátor, poslanci i místopředsedkyně Evropského parlamentu.
Je třeba ukázat zuby, říká ke krizi na Ukrajině Žáček. Podle Kotena je konflikt mediálně nafouknutý
Ruský ministr obrany oznámil prezidentu Putinovi ukončení části vojenských cvičení. Právě cvičení jsou oficiálním důvodem, který Moskva uvádí pro soustředění sto třiceti tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou. Spojené státy jsou přitom přesvědčené, že Rusko může souseda vojensky napadnout prakticky kdykoliv, v pondělí večer se podobně vyjádřil i šéf francouzské diplomacie, když řekl, že Rusko má připraveno dost prvků k velké ofenzivě. Kyjev také navštívil německý kancléř Olaf Scholz.
Senátor Pavel Fischer nevidí posun v napětí. Citoval německého prezidenta Steinmeiera, podle něhož případná vina za konflikt padá na Rusko a na prezidenta Putina osobně. Prý ho nikdo nezastaví ani nemůže kritizovat doma, dochází k likvidaci ruských občanů. „Putin připomíná rozjetý vlak, který se plnou rychlostí řítí do civilizovaného nádraží, kde pořád platí nějaké bezpečnostní předpisy. Ten vlak je potřeba zastavit,“ uvedl.
Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) je otázka, jakým způsobem může Putin ze situace „ven“, zda po konci části cvičení tanky odjedou, nebo zda začne válka. Podle něj záleží na tom, jestli se ruský prezident cítí v koutě – musí totiž podle Žáčka vyjít ze situace mocensky se ctí. „On si může plánovat půtky a války s okolím (…) díky tomu, že má neomezený mandát. Tuto krizi také způsobuje deficit demokracie,“ sdělil s tím, že je nutné ukázat „zuby“, že Západ za Ukrajinou stojí.
Podle Šmardy není čas na mudrování
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) si myslí, že minské dohody o klidu zbraní na východě nejsou dlouhodobě dodržovány zejména ze strany Ukrajiny. Nevšiml si prý, že by ruská strana nechtěla jednat. „Co se týká Ruské federace, tak je v podstatě zahnaná do kouta, konvoje jezdí směrem na východ, ale je nám neustále předkládáno, že agresorem je Ruská federace,“ sdělil s tím, že mu celá situace připadá mediálně „nafouknutá“, kdy média vytvářejí očekávání konfliktu.
Předseda ČSSD Michal Šmarda si myslí, že není čas na „mudrování a hledání senzací“ a že by Evropa měla být jednotná, co se týče bezpečnostních situací i ekonomiky. Měla by například trvat na tom, aby si silné státy nevyjednávaly s Ruskem lepší podmínky třeba pro dovoz plynu. „Abychom se nedostávali do drahoty a energetické chudoby, které jsou mimo jiné způsobené i tímto napětím, ale týkají se Česka mnohem víc než například Německa,“ prohlásil.
Koho zastupuje Macron
Debata se stočila i na limity zahraniční politiky Evropské unie. Europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO) prohlásila, že EU je schopna se koordinovat a dohodnout se například na sankčních režimech, ale ve chvíli, kdy přicházejí kritické situace a je třeba jednat, ujímají se toho některé státy.
„Současná situace ukazuje na to, že pokud přijdou krizové situace, tak je to stále Paříž a Berlín, které i jménem nás všech začínají vyjednávat,“ uvedla s tím, že je to pochopitelné, protože francouzský prezident Emmanuel Macron je prezident předsedající země EU.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) sdělil, že ho mrzí, že za deset milionů českých občanů mluví francouzský prezident, kterého nevolili, podle něj by za EU měl mluvit například nějaký volený zástupce Evropské komise, která získává důvěru od Evropského parlamentu, kam volí i čeští občané.
„To, že udržujeme tento stav, kdy tam (na Ukrajinu a do Moskvy, pozn. red) jezdí postupně všichni představitelé Evropské rady, není úplně optimální,“ uvedl s tím, že by bylo dobré, kdyby Evropská komise hrála svoji roli, protože případné sankce bude připravovat právě tato instituce.