Ministerstvo obrany v poslední době výrazně pokročilo ve vyzbrojování české armády. Tuzemské zbrojařské firmy v současnosti mají také co dělat, aby poptávku uspokojily, podílejí se i na pomoci Ukrajině. Podle politiků to není jednoduchá situace. Považují ale za nutné v této době myslet na obranyschopnost Česka a mezinárodní závazky vůči svým partnerům. O zbrojení v době války debatovali v Událostech, komentářích.
Modernizovat armádu není jednoduché a teď to doháníme, shodují se politici
„Myslím si, že doháníme skluz z minulých let, který jsme tady měli. Dnes pod tlakem šílené války. A myslím si, že naším úkolem, politicky, je podpořit tyto procesy, abychom byli připraveni na věci budoucí,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) s tím, že je to běh na dlouhou trať.
Podle šéfa sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (za ANO) si musíme uvědomit, že nemůžeme zjednodušeně říct, že budeme upřednostňovat jednu oblast, ale musíme také modernizovat. Na druhé straně ale uznává, že je potřeba myslet více i na vývoj. „Když si vezmete konflikt Arménie a Ázerbájdžán, tak tam bylo vidět, kde byly použity například bezpilotní prostředky. Ta technologická nadvláda byla vidět,“ doplnil.
České zbrojovky
Obrana například navýšila objednávku na francouzská děla a ze Švédska chce nakoupit až 210 pásových obrněnců. Ve smlouvě se Švédy má být navíc zapojení českého obranného průmyslu, a to minimálně čtyřicet procent.
„My chceme být zapojeni do klíčových prvků systému, protože hlavní úlohou zapojení obranného průmyslu není ekonomická výhodnost, ale schopnost českého obranného průmyslu udržet techniku v bojeschopném stavu i v době krize, kdy nebudou fungovat mezinárodní smlouvy… České firmy musí vyrábět klíčové komponenty, které jsou nutné pro to, aby technika fungovala,“ vysvětlil prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Potvrdil, že zbrojovky jsou v současnosti hodně vytížené. Podle něj by pomohlo, kdyby se podařilo dotáhnout dohodu s Ukrajinou a přivézt do České republiky jejich pracovníky, kteří jsou kvalifikovaní. Za problém považuje ale to, že jsme si za posledních třicet let vyhnali z Evropy některé typy výrob a jsme závislí na dodávkách z Číny. „To, když nebudeme řešit, tak se můžeme dostat do nepříjemné situace, kdy bude Čína rozhodovat, zda budeme dodávat na Ukrajinu, nebo ne,“ upozornil Hynek.
Žáček je rád, že se kapacitu zbrojovek podařilo zvednout „Myslím si, že jsme odvedli práci jako žádná země v Evropě, to se týká zejména obrněné techniky, která jde od nás po modernizaci a jde do rukou ukrajinské armády, dále bych zmínil expanzi průmyslu mimo území Česka,“ doplnil.
„Jsou velmi důležité výrobní kapacity, servisní kapacity a kooperace se zahraničními partnery a to je ten efekt, který snižuje závislost,“ upozornil Metnar s odkazem, že to pak vrací do státní kasy nemalé prostředky.
Dvě procenta HDP už příští rok
Vládní koalice se podle premiéra Petra Fialy (ODS) shoduje na tom, že Česko by mělo vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu už v příštím roce. Metnar podotýká, že je Česko v aliančním uskupení a v EU a mělo by postupovat koordinovaně tak, jak se k tomu země zavázala.
Hynek je přesvědčený, že Česko má jinou pozici než například Polsko, které dává na obranu obrovské peníze. „Pro nás je větším bezpečnostním rizikem, kdyby opravdu došlo k tomu, že Rusko si vyhodnotí, že se jedná o konflikt Rusko a NATO, tak my se musíme spíš starat o varovný systém pro obyvatelstvo, o obnovu protileteckých krytů, protože by sem spíš padaly bomby, než by se válčilo na našem území,“ popsal.
Žáček doplnil, že hlavním politickým úkolem Česka je se dostat ke dvěma procentům a možná i mírně nad. „Prostě vnitřní dluh, který máme vůči Armádě ČR, tak abychom to dohnali, byť je mi jasné, že je to skokově, ale musíme udělat za této situace maximum, abychom byli partnerem jak Polákům, tak Američanům, všem našim partnerům NATO při chránění východního křídla, a zabezpečit jistotu obyvatel, že odstrašíme protivníka a případně ho budeme schopni porazit, kdyby náhodou zaútočil,“ poznamenal.