Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní Ukrajině Putina k eskalaci nevedou, říká zmocněnec Kopečný

Podle nového vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny funkce vznikla zejména pro koordinaci pomoci napadené zemi. „Existuje velká spousta lidí, velká spousta skupin a institucí, které už Ukrajině pomáhají (…) Děje se to od ministerstva průmyslu a obchodu přes ministerstvo zahraničí, ministerstvo dopravy až po nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, Paměť národa,“ vyjmenoval.

Kopečný teď začne svolávat jednání, na kterých se bude pomoc organizovat. Aktuálně napadená země nejvíce strádá v oblasti energetické infrastruktury, na kterou ruské síly od podzimu cílí.

Připomněl, že minulý týden se rozběhla i jednání států G7 s vybranými státy střední a východní Evropy, kam byla přizvána i Česká republika. „To bude formát, ve kterém budeme nejvíce schopní nejen koordinovat, co jsme dělali, děláme a plánujeme dělat, ale především společně (…) dodávat česká řešení na Ukrajinu,“ řekl.

Kopečný: Svobodný svět má na vítězství Kyjeva zájem

Světová banka odhadla náklady na rekonstrukci Ukrajiny na pět set až šest set miliard eur. Podle Kopečného se na této sumě budou podílet nejbohatší státy svobodného světa – přestože jsou některé z nich velmi vzdálené od frontové linie, jsou lídry ve sdílení tohoto břemene. „V rámci jednání (…) je jednoznačné porozumění, že se to bytostně týká i těchto geograficky vzdálených států. Že je to otázka svobodného světa,“ uvedl.

Pokud by byla pro Rusko invaze na Ukrajinu úspěchem, znamenalo by to podle Kopečného například zvýšení hrozby pro Japonsko ze strany Číny. „Není to geograficky izolovaná válka, geograficky izolovaný incident. Je to válka, která ukazuje možnosti pro agresora a vytyčuje mu pole působnosti,“ uvedl.

Soukromí investoři podle Kopečného na Ukrajinu kvůli zuřícím bojům zatím příliš nemíří. Zvýšení jejich zájmu by mohla přispět spolupráce se světovými bankami, které by jim poskytly záruky, domnívá se. Nejde o ojedinělý případ, investice například proudily do Afghánistánu nebo Iráku i během války.

Jen zlomek pomoci Česko darovalo. Většina byl obchod

Ukrajina se podle něj vydala na cestu „radikální modernizace a westernizace“, což je „ohromné lákadlo pro investory“. Zájem se podle něj objevil i v Česku.

Poté, co se zastaví střelba, se investoři podle Kopečného pokusí co nejrychleji na Ukrajině zabrat co největší část čtyřicetimilionového trhu. Zároveň budou požadovat ze strany ukrajinských úřadů zodpovědnost, aby se nezhoršovalo investiční prostředí a korupce, a naopak byly dodržovány zásady právního státu. „To je něco, co si současná ukrajinská vláda velmi dobře uvědomuje, protože je to předmětem každého velkého jednání,“ řekl.

Rekonstrukce Ukrajiny podle Kopečného přispěje k tomu, že se Česko stane bohatší zemí. „Naprosté minimum toho, co tam Česká republika vyvezla, bylo darem. Drtivá většina, přes 95 procent, bylo zaplaceno ukrajinskou, americkou, holandskou vládou a několika dalšími donory,“ řekl. Kopečný už dříve uvedl, že Česko na Ukrajinu vyvezlo jen ve zbrojním materiálu více než 40 miliard korun. „Česká ekonomika na tom jednoznačně posílila,“ řekl.

Během svých cest na Ukrajinu Kopečný pocítil zájem ze strany guvernérů, primátorů nebo členů vlády ke spolupráci na dalších projektech a investicích. „Naprosto upřímně a emocionálně vyjadřovali vděk, že Česká republika jim pomáhá přežít. Že pomáhá přežít jejich rodinám, že jsme byli zemí, která přijala statisíce ukrajinských uprchlíků,“ popsal.

Například iniciativa Dárek Putinovi, které se od dárců podařilo vybrat prostředky na poskytnutí tanku ukrajinské armádě, je podle Kopečného na Ukrajině velmi známá. Podobné podněty pak otevírají dveře českým investorům.

„Říkají – buďte součástí naší obnovy i v ekonomické oblasti. Vy jste naši bratři a chceme, abyste s námi byli spjati nejen ve zbrojní oblasti, ale abyste byli součástí našeho civilního, akademického života,“ uvedl. Zájem proto mají například o projekty mezi univerzitami, v oblasti řešení takzvaných chytrých měst či nových technologií v letectví.

Díky Česku Západ zjistil, že dodávky zbraní k eskalaci nevedou

Česko podle Kopečného v první fázi války Ukrajině výrazně pomohlo tím, že jako první poskytlo nejtěžší bojovou techniku jako tanky a raketomety. „Argument, že když někdo pošle tank, tak bude strašná eskalace a bude třetí světová, se nikdy nenaplnil,“ uvedl. Například Washington tak postupně zvyšoval počty dodávaných zbraní a obranných technologií napadené zemi.

„Čeho se reálně báli, bylo, že začnou (ruské síly – pozn. redakce) používat nějakou horší taktiku, strašnější zbraně. Ale po pár týdnech bylo jasné, že už není kam postupovat. Rusko používalo veškerou svou zakázanou munici od fosforu přes kazetovou proti civilistům. Každý den,“ řekl.

„Eskalace je jen kvantitativní. Kvalitativně z hlediska použitých zbraní není co. Z hlediska zločinů páchaných na civilním obyvatelstvu, porušování Ženevských konvencí, válečného práva, tam není už co dalšího porušit. Veškeré rysy toho, co je v mezinárodním právu označováno jako genocida, zvládlo Rusko naplnit už během prvních dvou měsíců,“ poznamenal.

Jedinou zbraň hromadného ničení, kterou v konfliktu Rusko nenasadilo, je ta jaderná. „To je zároveň, věřím, určitý limit, přes který ani Rusko nepůjde,“ uvedl. Šlo by podle něj o porušení „největšího tabu“, které by vedlo ke ztrátě podpory například od Číny, ale i v latinské Americe nebo Indii.