Ochranu ukrajinských měst před ruskými útoky by brzy měly zajistit systémy protivzdušné obrany NASAMS. První dva už zemi dodaly Spojené státy, neoficiálně se mluví také o další munici do raketometů HIMARS. Západní země však podle analýzy agentury AP začínají v podpoře Ukrajiny narážet na své limity. Vybavenost evropských armád, kapacitu obranného průmyslu i roli Spojených států v konfliktu diskutovali v pořadu Události, komentáře reportér Jan Gazdík z Aktuálně.cz, Tomáš Kolařík z CZDEFENCE a odborník na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Podle analýzy AP by nedostatek zbraní mohl znamenat problémy pro spojence Ukrajiny. Podpora Ukrajiny podle agentury zatížila už tak zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších zemí. Gazdík však upozornil, že ekonomika členských států NATO a dalších spojenců Ukrajiny je násobně větší než ekonomika Ruska, což se projevuje i na schopnosti vyrábět a nakupovat nové zbraně.
„Netvrdím, že to nemůže způsobit jisté obtíže, ale opravdu bych se vyvaroval kategorických tvrzení, že to ohrožuje naši bezpečnost,“ zdůraznil. Státy NATO podle něj „dokážou nastartovat svoje kapacity tak, aby ohrožení minimalizovaly“.
Kolařík se domnívá, že situace v některých spojeneckých zemích může být obtížná, protože se musí rozhodnout mezi doplněním vlastních zásob a munice, nebo další podporou Ukrajiny. „Ale musíme si uvědomit, že vojenská podpora Ukrajiny zároveň znamená vyšší bezpečnost NATO a zemí Evropy, protože jiná větší hrozba, než je současná válka na Ukrajině, v Evropě v současné době nehrozí,“ upozornil. Spíš než k zastavení dodávek zbraní Kyjevu podle něj dojde k jejich přenastavení.
Gazdík doplnil, že v českých zbrojovkách bylo před začátkem války velké množství vyřazené těžké vojenské techniky, například tanků T-54 a T-55, samohybných houfnic a bojových vozidel pěchoty, které jsou dnes často nasazeny na frontě. „Dosud jsme dodávali zbraňové systémy, které byly nadbytečné,“ shrnul Bříza s ohledem na celou západní Evropu.
Západ sází na kvalitu, Rusko na kvantitu
Problematický podle něj může být faktor času. „Náběh výroby, respektive rozšíření výroby zabere čas. V tuto chvíli je válka v tak velké intenzitě, že není možné pro jakékoliv zbrojovky světa, pakliže nejsou převedeny na válečnou ekonomiku, (…) vyrábět takové množství zbraní, které by doplnilo stavy ukrajinské armády,“ vysvětluje analytik.
Nadále podle něj platí, že Ukrajina potřebuje zejména zbraně sovětské výroby. Upozornil však, že i „modernější zbraňové systémy již docházejí“. Podle Kolaříka se navíc západní zbrojní průmysl soustředí na kvalitu, zatímco ten ruský na kvantitu.
Za dobrý příklad Kolařík považuje Tatru Kopřivnice, která od května zaměstnala téměř šest set nových pracovníků a rozšířila tak výrobu. „Rozvoj obranného průmyslu není něco nového, o čem jsme se bavili na podzim, ale probíhá už od jarních měsíců.“
Výdaje na obranu
Otázku obranyschopnosti možná řeší i Spojené státy, i když Pentagon údaje o svých vlastních zásobách neposkytuje. Washington nicméně od února vyčlenil na zbraně pro Ukrajinu přes 400 miliard korun, což některé členy Kongresu znervózňuje. Ze Spojených států putují do Evropy zejména houfnice, raketomety HIMARS nebo protitankové střely. V dodávkách tanků nebo stíhacích bojových letounů spoléhá Washington na země bývalého východního bloku, upozornil Kolařík.
Gazdík připomněl, že Spojené státy hradí zhruba tři čtvrtiny rozpočtu NATO, zatímco některé evropské země v minulosti své obranné rozpočty zmenšovaly. „Donekonečna na politiku škrcení vlastních obranných rozpočtů a spoléhání se, že jsou tady přece Spojené státy, které nás ochrání, prostě prodlužovat nelze. I Američanům může dojít trpělivost,“ varoval.
„Existuje snad jeden jediný stát, který tuto konvenční oblast nepodcenil, a tím je Polsko,“ řekl Bříza. Varšava si objednala další dodávky zbraňových systémů, díky kterým se stane „když ne nejsilnější, tak jednou ze tří nejsilnějších armád Evropy“, ačkoliv nedisponuje jadernými zbraněmi. Ostatní státy se k tomuto úsilí podle Břízy musí připojit, i když se projeví se zpožděním.
Přesto by stažení Spojených států z evropského obranného systému vedlo k „absolutní disproporci a dysbalanci na evropském kontinentu“, dodal Bříza. Rusko by totiž získalo značnou převahu v oblasti jaderných zbraní.
Gazdík: Vývoj je nepředvídatelný
Rusko nedávno během vojenského cvičení otestovalo své jaderné síly, včetně ponorek, bombardérů a balistických střel. Podle Břízy šlo o standardní každoroční cvičení podle mezinárodních norem, které však ukazuje, že je federace schopná udeřit v rámci minut kdekoliv na světě.
Podle Kolaříka lze ale s blížící se zimou očekávat zklidnění frontové linie. Obnovení kampaně čeká na jaře, kdy předpokládá intenzivní boje. Jedinou významnou operací do konce roku podle něj bude bitva o Cherson a pokus ukrajinské armády o překročení Dněpru.
Dle Gazdíka lze vývoj následujících týdnů předpovědět jen s obtížemi. „Myslím, že to neví ani Putin,“ řekl. „Jsme denně svědky toho, že se dějí věci, které bychom ještě před týdnem naprosto neočekávali. Ať už jde o masové vraždy, ať už jde o bombardování civilních sídlišť jak v době druhé světové války. Myslím, že to nikdo nedokáže odhadnout,“ zakončil.
