Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.
Polské vojenské sklady jsou nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině vyprázdněné, ale Varšava nasmlouvala nové rozsáhlé dodávky. Z USA by tak měla například dostat protitankové střely Javelin, salvové raketomety HIMARS či nejmodernější typy tanků Abrams. „Celkem jich bude polské pozemní vojsko mít 366. Budou tvořit bariéru proti jakékoli invazi do Polska,“ řekl viceprezident a ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Polsko se také zapojilo do programu bojových letounů a jako jedna z prvních středoevropských zemí by mělo obdržet americké stíhačky F-35, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Vedle toho Varšava nakoupí houfnice, tanky či letadla od Jižní Koreje. U těchto tanků předpokládá, že by je po roce 2026 v korejské licenci vyráběla přímo v Polsku. Odtud by si je pak mohly kupovat i další státy Evropské unie.
Široké spektrum dodavatelů je záměr. Poptávka po zbraních ve světě je nyní velká, a proto je podle Varšavy dobré oslovit více výrobců a mít jistotu, že aspoň část nasmlouvaných zbraní dorazí včas. Zdůrazňuje, že země je ohrožena agresí z východu, a zbrojení proto považuje za svou prioritu.
Experti různorodost zakázek kritizují. Upozorňují na to, že nákupy se neuskutečňují přes výběrová řízení, ale napřímo, což je prodražuje. Pro logistiku armády může být také problémem, že bude mít ve výzbroji například čtyři typy tanků od různých výrobců. „Polsko bude asi jedinou zemí na světě, která bude mít 4 různé typy tanků. Běžnému Polákovi to může být jedno, ale pro vojáky je to výzva a překážka k jejich racionálnímu využití,“ uvedl bývalý náčelník polského generálního štábu a generál v záloze Mirosław Różański.
Varšava chystá výrazné zbrojení
Varšava chce do budoucna vydávat na zbrojení až pět procent hrubého domácího produktu, čímž by v relativním poměru předstihla i Spojené státy. „Tyto zbrojní výdaje mají zaručit, že nás nikdo nenapadne. Mají zajistit, aby se nás všichni potenciální agresoři obávali,“ řekl prezident Andrzej Duda. Zpravodaj Papadopulos k tomu dodal, že je otázkou, zda tento záměr vydrží i v následujících letech, zvláště v době energetické krize a rostoucí inflace.
Vláda by také chtěla mít v armádě 300 tisíc vojáků. To by bylo výrazné zvýšení, protože nyní jich je aktivních 120 tisíc, včetně dobrovolných vojáků teritoriální obrany. Ani po oznámení záměru se však zájem nováčků o službu v armádě nezvýšil a zůstává na zhruba třech tisících ročně, dodal zpravodaj.
Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, který má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to počátkem října polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska.
„Problém je především v tom, že nemáme jaderné zbraně,“ řekl Duda a dodal, že podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by je Polsko v blízké budoucnosti mělo získat. „Vždy existuje potenciální možnost podílet se na (programu) sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené,“ poznamenal polský prezident.
Mičánek: Důležitější než výzbroj jsou lidé
Brigádní generál v záloze František Mičánek v pořadu Horizont ČT24 uvedl, že odstrašující faktor vyzbrojovacího plánu by mohl být značný. „Je největší na východním křídle (NATO – pozn. redakce),“ uvedl. Zbraně, které Polsko plánuje zakoupit, jsou podle něj současnou špičkou. S modernizacemi budou moct sloužit 20 až 30 let. „Ale může být problém právě různorodost,“ podotkl.
Výzbroj však podle něj není nejdůležitější, stejný význam má mít upoutání Poláků k profesionální vojenské službě. „Polsku se za poslední rok podařilo nabrat zhruba 10 tisíc nových vojáků. Není to tak, že by se to úplně nedařilo,“ uvedl. Plán na rozšíření armády na 300 tisíc profesionálů je podle něj „skutečně ambiciózní“.
Polsko je dle Mičánka už dnes lídrem ve vyzbrojování minimálně v rámci zemí V4 a Pobaltí. „Pokud by se uskutečnily ambiciózní vyzbrojovací projekty, tak by se Polsko stalo vlastníkem největšího množství tanků mezi Ruskem a Atlantikem,“ uvedl. Varšava by tak disponovala větším počtem tanků než Německo, Francie a Velká Británie dohromady.
Pouze vojenská síla ještě netvoří hegemonii, upozornil však. Vliv na postoj mezi spojenci mají také ekonomické či diplomatické faktory. Brigádní generál také upozornil, že k naplnění plánu nemusí dojít, zvlášť pokud stávající vláda v příštích volbách neobhájí svou pozici.
