Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Podle vědecké rady se dosavadní vedení ústavu snažilo vymanit z jednostranných politických klišé, vytvořit prostředí kritického historického přístupu a navázat na mezinárodní vědecké metody a debaty. „Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za opuštění principů výše zmíněného kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační pohled na dějiny,“ píše se v prohlášení.

Údajné plagiátorství označili členové rady za jednoznačné odborné pochybení. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu. Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu.

Vědecká rada považuje volbu Kudrny za problematickou a navrhuje její revizi. Radu ÚSTR vyzvali členové vědecké rady, aby rozhodnutí přehodnotila. „Obáváme se, že z kandidátova programu vyplynou personální a koncepční změny v ÚSTR, které zhorší a znevěrohodní kvalitu a výsledky práce ústavu,“ uvedla vědecká rada. „Za daných okolností nevidíme možnost nadále plnit funkci rady na základě vědeckých standardů,“ dodali členové ke své rezignaci.

Kudrna ČTK řekl, že jmenuje nový poradní orgán. „Každý ředitel si jmenuje novou vědeckou radu, to není nic nového,“ podotkl. Stehlík označil odchod vědecké rady v době změny vedení za slušnost, protože je svázaná s osobou konkrétního ředitele. „Já jsem přesně to samé před 12 lety udělal - když skončil ředitel ústavu Pavel Žáček,“ uvedl Stehlík.

K výtkám vědecké rady vůči Kudrnovi Stehlík sdělil, že zodpovědnost vědecké rady ve vztahu k ústavu je nulová. „Zodpovědnost nese velká rada a my při plné vážnosti jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Protože jsme přesvědčeni, že docent Ladislav Kudrna se žádného plagiátorství nedopustil a z těch, kteří se přihlásili do výběrového řízení, byl nejlepším kandidátem,“ řekl Stehlík.

Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech. Kudrnu zvolila v březnu v tajné volbě. Ve funkci má vystřídat Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
Právě teď

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 2 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 4 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 13 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 14 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 15 hhodinami
Načítání...