V českém právu existují nástroje na omezení vstupu problémových fanoušků na stadion, ale nevyužívají se, prohlásil bezpečnostní manažer Fotbalové asociace České republiky Jakub Schoř v pořadu Události, komentáře. Shodli se s ním i člen sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) a poslanec Marek Novák (ANO). Debata navazovala na incident ze středečního finále domácího poháru (MOL Cup), kdy na hrací plochu vtrhli někteří diváci.
„Z mojí zkušenosti se ukazuje, že minimální potřebný zákaz vstupu na sportovní akce je pět let. Takhle dlouhý zákaz dokáže vyčlenit člověka z fotbalového prostředí, zpravidla mezitím získá práci, založí rodinu. Pak už nemá ambice se znovu vracet zpátky do toho prostředí a působit problémy,“ řekl Schoř.
Takové tresty se však podle něj v České republice nedávají, i když je možné uložit trest zákazu vstupu na společenské a kulturní akce až na deset let. „Předpokládám, že na základě tohoto incidentu budou ti největší výtržníci identifikováni a budou pohnáni k zodpovědnosti – bude jim uložen zákaz vstupu na sportovní akci,“ řekl Schoř k násilnostem na finále MOL Cupu.
Podle něj je ovšem problém i vymahatelnost uložených trestů a identifikace problémových fanoušků. „Nám by hodně pomohlo, kdyby byla zřízená databáze rizikových osob,“ řekl bezpečnostní manažer FAČR. Databáze by podle něj obsahovala zákazy vstupu uložené asociací i sportovními kluby. „My nechceme jít cestou registrací všech fanoušků. My chceme jít cestou registrace jen těch problémových. Musíme mít i nějaký technický prostředek, který nám umožní jejich identifikaci, když se objeví na stadionu,“ dodal.
Legislativa
„Legislativních nástrojů máme už dnes dost. Face ID to nezachrání,“ upozornil člen sněmovního ústavně-právního výboru Haas. Ve Velké Británii sice existuje možnost problémové fanoušky vyfotografovat a následně je identifikovat, ale sám Haas varoval před touto „represivní“ cestou. „Nedělejme inflaci práva, když ty nástroje máme, ale neumíme je používat,“ dodal.
„Proč není tak dobře vymáhán trest zákazu vstupu na společenské a kulturní akce? Je to jednoduché. Kapacity mediační a probační služby,“ přiblížil Haas a připomněl, že je to právě ona, která dohlíží na výkon alternativních trestů. Největší nedostatek v České republice vidí v prevenci. Lidé z fotbalové branže by podle něj měli soustavně chodit na střední školy a varovat před násilnostmi na stadionu.
„Mně se jim ani nechce říkat fanoušci... Ti bitkaři, kteří se na stadion přijdou vyřádit a kteří přijdou udělat ostudu českému fotbalu, musí být potrestáni. Následně musí být vymáháno právo,“ řekl poslanec Novák.
„Od kontroly jako takové tady máme mediační a probační službu, protože na každý zápas není problém si toho člověka zavolat na kontrolu na probační službu. Na ten zápas se pak nedostane,“ dodal. Odmítl, že by se v případě takového postupu jednalo o šikanu, protože podle jeho slov daný člověk ze zákona nemá dovolené se dané akce zúčastnit.
Homogenizace davu
Sportovní psycholog Václav Hošek podotkl, že osvěta je důležitá, ale moc v ní nevěří. „Protože mluví k jiným lidem, kteří nejsou v emočním napětí. Lidé, kteří jsou na stadionu – to je výsledek toho, čemu říkáme homogenizace davu,“ vysvětluje.
„Zprvu jsou to pokřiky, které jsou vtipné. Jednotlivá ohniska se trumfují, takže se šíří napětí. Dav je čím dál tím víc emoční a potom už stačí jen malá jiskra. První přeskočí bariéru a ostatní už běží za ním na hrací plochu,“ dodal. Podle něj je potřeba tlumit napětí mezi fanoušky a zajistit lidi, kteří mají tendenci strhnout dav k násilí.
Za bezpečnost na stadionech nese odpovědnost pořadatel, což jsou sportovní kluby nebo Fotbalová asociace České republiky (FAČR). „Zákon jednoznačně říká, že přímá odpovědnost je na pořadateli, který má přijmout taková opatření, aby zajistil bezpečnost na stadionu, a v případě, že to není možné nebo že selže, tak o to má požádat policii,“ vysvětlil bezpečnostní expert na divácké násilí z ministerstva vnitra Luboš Janků.
