Ruská letadla nesmí přeletět nad Evropskou unií. Nebe se zavírá

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

První země, která v rámci nového kola sankcí vykročila proti Rusku, bylo Spojené království, když po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázalo vzlety i přistání slavným ruským aerolinkám Aeroflot – Moskva reagovala recipročně vůči British Airways. V sobotu se ale ruským letadlům začala cesta na západ uzavírat úplně.

Česko a Polsko totiž rozhodlo nejen o zákazu přistání a vzletů ruských letadel, ale přestalo je vpouštět i do svého vzdušného prostoru. Stejně se zachovalo Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Litva s Lotyšskem, což Moskvě začalo komplikovat letecké spojení s Kaliningradskou oblastí, enklávou mezi Polskem a Litvou.

K opatření se přidalo i Německo a vzdušný prostor pro ruské stroje uzavřelo od nedělní třetí hodiny odpolední přinejmenším na tři měsíce. Stopku ruským strojům vystavila také Francie, Irsko, země Beneluxu, Rakousko a Kanada a nový vzdušný zátaras pro ruskou přepravu vzniká na severu, což může zkomplikovat zejména lety z Petrohradu.

Po hrozbách Zacharovové vyhání ruská letadla i Švédsko a Finsko

O zavření svého nebe pro ruské stroje rozhodlo Dánsko, Švédsko a Finsko. Poslední dvě země jsou sice členskými státy Evropské unie, ovšem nikoliv NATO, a právě Stockholm a Helsinky tento týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala před jejich koketováním s myšlenkou do Severoatlantické aliance vstupovat.

Finské uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla oznámil v noci na neděli na Twitteru ministr dopravy Timo Harakka. Rusko pravděpodobně zareaguje stejným krokem, jako to udělalo v případě dalších evropských zemí.

Žádné tryskáče oligarchů

V neděli odpoledne pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že zavřené nebe pro ruské stroje bude platit nad celou Evropskou unií, a to pro ruská i Rusy kontrolovaná letadla. „Nebudou mít možnost přistávat ani přelétat nad územím Evropské unie. Nebe nad Evropou bude zavřené pro všechny letouny včetně těch, které patří oligarchům.“

Jedná se o další krok, jímž chce Západ oslabit nejen ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i celou mocenskou strukturu současného ruského režimu. Opatření v neděli večer potvrdili ministři zahraničí Unie. Ruské aerolinky Aeroflot následně oznámily, že ruší veškeré lety do Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...