Petra Procházková strana 3 z 3

Reportovala z Čečenska, Afghánistánu, Gruzie i Náhorního Karabachu. Nyní novinářka Petra Procházková komentuje napříč médii rusko-ukrajinský válečný konflikt. A čeká, až bude moci na Ukrajině vystřídat své kolegy. Ještě raději by se prý ale dostala do Ruska. Chtěla by totiž pochopit, co se tamním lidem honí hlavou. Kvůli válce s ní přestali komunikovat i ti podporovatelé Kremlu, kteří s ní ještě nedávno poměrně ochotně dělali rozhovory. Válečná zpravodajka Petra Procházková z Deníku N o tom mluvila v podcastu Background ČT24.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Česko-francouzsko-slovenský snímek Moje slunce Mad se pokusí o Oscara. O nominaci Americké filmové akademie v kategorii animovaných filmů usilují producenti z českého Negativu a zahraniční distributor na základě ohlasů ve světě. Oslovit dovedl snímek festivalové poroty v Mexiku i Francii. Novinka režisérky Michaely Pavlátové vypráví příběh Češky provdané do Afghánistánu. Od 21. října Moje slunce Mad promítají české biografy.

Přesně patnáct let po vraždě novinářky Anny Politkovské zanikla trestní odpovědnost za tento zločin. Podle ruského práva je nyní vyšetřování promlčené. V roce 2014 poslal soud do vězení v souvislosti s její vraždou šest mužů –⁠ člověka, který si vraždu objednal, ale policie nikdy nedopadla.

V Plzni odstartoval 34. ročník tradiční soutěžní filmové přehlídky Finále. Kvůli pandemii se už podruhé koná nezvykle v září. Letošní nabídka filmů je mimořádná, a to také díky tomu, že v době covidu vzniklo mnoho snímků. V létě zamířila do kin řada nových filmů, Finále je nabídne v rámci svého týdenního programu. Festival byl zahájen v 19:00 netradičně animovaným filmem Moje slunce Mad Michaely Pavlátové.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Blonďatá Helena opouští Česko a s manželem Nazirem se vydává do Kábulu, kde poznává zcela novou realitu. Příběh dle knihy novinářky Petry Procházkové převedla do animovaného filmu režisérka Michaela Pavlátová. Snímek má v pondělí premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní opustil zemi. Podle agentury Reuters je v Tádžikistánu, přesné místo ale odmítla jeho kancelář z bezpečnostních důvodů oznámit. Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Talibanu mezitím vstoupili do prezidentského paláce. Mluvčí hnutí Suhajl Šahín předpokládá, že k pokojnému předání moci v zemi dojde během následujících dní. Z Kábulu před 23:30 vystartovalo první letadlo, na jehož palubě je 46 Čechů a místních spolupracovníků.

Afghánistán se stává staronovým zdrojem chaosu. Američtí vojáci se rychle stahují zpět, odvezli už na devadesát procent jednotek i vybavení a na místě jich zbývá jen hrstka. Islamisté teď znovu nabírají na síle a dobývají dlouho ztracená území. Pozornost budí třeba v Rusku, které připustilo i vojenský zásah v oblasti, ve které už jednou vojensky neuspělo.

Režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku soustavně postupuje proti novinářům, kteří nepracují pro státní média. V zemi už nezbývají téměř žádní opoziční novináři. Minulý víkend nechaly běloruské úřady v Minsku přistát letadlo, na jehož palubě seděl běloruský novinář, který se poslední dva roky ukrýval v Polsku. Několik dní předtím zablokovaly největší nezávislý zpravodajský portál a zadržely jeho novináře. Pohled na běloruskou mediální scénu skrz výpovědi novinářů, kteří v zemi ještě působí nebo nedávno působili, přináší pořad Newsroom ČT24.

Nezávislé sdělovací prostředky tradičně dráždí autoritářské vládce a Alexander Lukašenko není výjimkou. Část z médií běloruský diktátor nechal zavřít, část novinářů raději zemi opustila. Ani za hranicemi ale nepřestali ve své činnosti. Právě zadržený Raman Pratasevič vedl vlivný kanál na síti Telegram.

Zablokování největšího běloruského nezávislého zpravodajského webu Tut.by je výstrahou ostatním, je to krok zásadní pro celou tamní novinářskou obec. V Horizontu ČT24 to uvedla Petra Procházková z Deníku N, která se dlouhodobě zabývá východní Evropou. Tut.by podle ní zcela nezanikne, ale jeho vliv bude výrazně omezený.

Nejdříve se objevily informace o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu ve Vrběticích, následně přišla diplomatická roztržka a snižování počtu zaměstnanců na ambasádách v Rusku i Česku, a nakonec zařazení Česka na ruský seznam nepřátelských zemí. O všem zahraniční zpravodajové z Ruska informují, události ale mají dopad i na ně samotné. Mají problém získat respondenty a bojí se o akreditaci, bez které nemůžou v zemi novinářsky působit. Kdo z novinářů, kteří se objevují v českých médích, si post udržel, kdo o něj přišel a jak ovlivní současná situace práci českých reportérů v Rusku, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

Řada Bělorusů se i čtyři měsíce od prezidentských voleb odmítá smířit s jejich oficiálním výsledkem. Ten v úřadu potvrdil Alexandra Lukašenka, který zemi vládne 26 let. Opozice, EU i Česko ho považují za zfalšovaný. Režimu naopak pomáhá odrážet protesty ruský prezident Vladimir Putin.

Ve věku 82 let zemřel v noci na pátek novinář a signatář Charty 77 Jiří Hanák. Informovala o tom jeho rodina. Hanák bývá označován za doyena českých sloupkařů. V roce 2005 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, před pěti lety pak i novinářskou cenu Opus Vitae.

Ženy jako šéfredaktorky významných médií? V Česku dohromady čtyři. Novinářky totiž mnohem častěji než jako vedoucí pracují „jen“ na pozici řadových redaktorek. Proč tomu tak je? Jsou ženy žurnalistky v tomto ohledu opomíjené nebo o vysoké funkce prostě nestojí? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové, která se dlouhou dobu zabývá děním v Rusku, jsou tajnosti úřadů po výbuchu u Bílého moře a následném zvýšení radiace součástí pokračující sovětské tradice. Jedním ze smyslů tohoto přístupu je podle ní udržení obrazu neomylného státu. V Horizontu ČT se rozhovořila také o motivaci Ruska vyvíjet raketu s jaderným pohonem, která podle mnohých dohadů 8. srpna na severu země vybuchla.