Petra Procházková strana 3 z 3

Režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku soustavně postupuje proti novinářům, kteří nepracují pro státní média. V zemi už nezbývají téměř žádní opoziční novináři. Minulý víkend nechaly běloruské úřady v Minsku přistát letadlo, na jehož palubě seděl běloruský novinář, který se poslední dva roky ukrýval v Polsku. Několik dní předtím zablokovaly největší nezávislý zpravodajský portál a zadržely jeho novináře. Pohled na běloruskou mediální scénu skrz výpovědi novinářů, kteří v zemi ještě působí nebo nedávno působili, přináší pořad Newsroom ČT24.

Nezávislé sdělovací prostředky tradičně dráždí autoritářské vládce a Alexander Lukašenko není výjimkou. Část z médií běloruský diktátor nechal zavřít, část novinářů raději zemi opustila. Ani za hranicemi ale nepřestali ve své činnosti. Právě zadržený Raman Pratasevič vedl vlivný kanál na síti Telegram.

Zablokování největšího běloruského nezávislého zpravodajského webu Tut.by je výstrahou ostatním, je to krok zásadní pro celou tamní novinářskou obec. V Horizontu ČT24 to uvedla Petra Procházková z Deníku N, která se dlouhodobě zabývá východní Evropou. Tut.by podle ní zcela nezanikne, ale jeho vliv bude výrazně omezený.

Nejdříve se objevily informace o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu ve Vrběticích, následně přišla diplomatická roztržka a snižování počtu zaměstnanců na ambasádách v Rusku i Česku, a nakonec zařazení Česka na ruský seznam nepřátelských zemí. O všem zahraniční zpravodajové z Ruska informují, události ale mají dopad i na ně samotné. Mají problém získat respondenty a bojí se o akreditaci, bez které nemůžou v zemi novinářsky působit. Kdo z novinářů, kteří se objevují v českých médích, si post udržel, kdo o něj přišel a jak ovlivní současná situace práci českých reportérů v Rusku, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

V Arménii neustává napětí po podzimní prohře ve druhé válce o Náhorní Karabach. Kritici premiéra Nikola Pašinjana ho viní z výsledku konfliktu a trvají na jeho rezignaci. K jejich táboru se nyní přidalo i vedení armády. Vadí mu, že premiér viní z porážky i neúčinnost ruských raket Iskander, které má arménská armáda ve výzbroji. Právě Rusko zprostředkovalo podmínky příměří, které boje v listopadu ukončilo.

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

Řada Bělorusů se i čtyři měsíce od prezidentských voleb odmítá smířit s jejich oficiálním výsledkem. Ten v úřadu potvrdil Alexandra Lukašenka, který zemi vládne 26 let. Opozice, EU i Česko ho považují za zfalšovaný. Režimu naopak pomáhá odrážet protesty ruský prezident Vladimir Putin.

Ve věku 82 let zemřel v noci na pátek novinář a signatář Charty 77 Jiří Hanák. Informovala o tom jeho rodina. Hanák bývá označován za doyena českých sloupkařů. V roce 2005 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky, před pěti lety pak i novinářskou cenu Opus Vitae.

Ženy jako šéfredaktorky významných médií? V Česku dohromady čtyři. Novinářky totiž mnohem častěji než jako vedoucí pracují „jen“ na pozici řadových redaktorek. Proč tomu tak je? Jsou ženy žurnalistky v tomto ohledu opomíjené nebo o vysoké funkce prostě nestojí? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové, která se dlouhou dobu zabývá děním v Rusku, jsou tajnosti úřadů po výbuchu u Bílého moře a následném zvýšení radiace součástí pokračující sovětské tradice. Jedním ze smyslů tohoto přístupu je podle ní udržení obrazu neomylného státu. V Horizontu ČT se rozhovořila také o motivaci Ruska vyvíjet raketu s jaderným pohonem, která podle mnohých dohadů 8. srpna na severu země vybuchla.