Rusové se zřejmě pokusí zničit Kachovskou přehradu, domnívají se američtí analytici

Nahrávám video
Zprávy ve 12: Pozornost se upírá ke Kachovské přehradě na Dněpru
Zdroj: ČT24

Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ruské okupační úřady v Chersonu mezitím vyzvaly civilisty, aby město okamžitě opustili.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle ISW má Rusko „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“.

Jak institut již dříve uvedl, z útoku na přehradu ruské síly téměř jistě obviní Ukrajinu. Ta přitom na odpálení přehrady do povětří nemá žádný materiální zájem, voda by mohla zaplavit osmdesát ukrajinských měst a vysídlit stovky tisíc lidí. Přitom by byly rovněž narušeny již nyní slabé dodávky elektřiny na Ukrajině, dodal ISW.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jako použití hromadných zbraní, přirovnal Zelenskyj

Zaminování přehrady Kachovské vodní elektrárny a možný útok na ni zmínil již ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nyní musí všichni na světě jasně a rychle jednat, aby zabránili novému ruskému teroristickému útoku. Zničení přehrady by znamenalo ohromnou katastrofu,“ řekl. Vyzval světové lídry, aby dali jasně najevo, že vyhodit přehradu do povětří bude považováno „za naprosto stejné jako použití zbraní hromadného ničení“.

Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov taková tvrzení ihned popřel. Řekl, že „jde o nepravdivou informaci a že Zelenskyj je lhář“. A dodal, že naopak Ukrajinci se snaží zakrýt „vlastní zločinné plány“.

Po Zelenském obvinila Rusko z přípravy útoku na Kachovské přehradě také ukrajinská vojenská rozvědka. Rusové podle ní zaminovali přehradu už v dubnu a během tohoto týdne ke stavidlům a pilířům přehrady přidali další miny.

Zničení obrovského vodního rezervoáru by kromě jiného zlikvidovalo i systém kanálů přivádějících sladkou vodu na Krym, který Rusko okupuje od roku 2014, připomíná agentura Reuters. 

„Zatím se mi zdá, že Kachovská přehrada funguje jako nějaký systém jaderného odstrašování. Ale myslím, že Rusové mohou v zoufalé situaci sáhnout k zoufalým řešením,“ podoktla ve vysílání ČT24 novinářka Deníku N Petra Procházková.

Antonivský most v Chersonu (archivní snímek)
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

Provizorní přemostění Dněpru

Britské ministerstvo obrany v sobotu se své pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb, uvedlo, že ruské síly pokračují v budování přechodů přes Dněpr. Podle Britů Rusové dokončili provizorní most vedle často ostřelovaného a poškozeného Antonivského mostu v Chersonu.

„Ačkoli bylo použití podobných mostů téměř jistě zahrnuto do plánování operací v Evropě za dob Sovětského svazu, nyní je to pravděpodobně poprvé za několik desetiletí, co ruská armáda tento most potřebuje,“ uvedla britská rozvědka k budování provizorních mostů.

Výzva k opuštění Chersonu

Ruské okupační úřady v Chersonu v sobotu vyzvaly civilisty, aby kvůli napjaté situaci na frontě město okamžitě opustili. Důvodem má být ostřelování a údajná hrozba „teroristických útoků ze strany Kyjeva“. Lidé se mají přesunout na levý břeh Dněpru. Podle listu Ukrajinska pravda jim úřady nařídily, aby si s sebou vzali doklady, peníze, cennosti a oblečení.

Ruskem dosazení představitelé Chersonské oblasti již v uplynulých dnech oznámili, že kvůli pokračující ukrajinské ofenzivě evakuují na levý břeh Dněpru civilní obyvatelstvo. Během týdne prý chtějí takto přesunout 50 tisíc až 60 tisíc lidí.

Nahrávám video
Události: Výpadky proudu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Podle agentury Reuters už několik dní řeku překračují tisíce civilistů. Její reportéři ve městě Olešky, které se nachází na východním břehu Dněpru, viděli připlouvat lidi na říčních člunech. Lidé poté čekali na autobusy, které je odvážejí na poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Zatímco okupační úřady tvrdí, že přesuny jsou dobrovolné, někteří ukrajinští činitelé podle AP vyjádřili obavy z možného nuceného přesunu obyvatel do Ruska nebo na území okupované invazní armádou.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 tisíc obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 7 mminutami

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 31 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou
Načítání...