Co se skrývá za fasádou údajně ekonomicky silného Ruska? Za prohlášením ruského vůdce Vladimira Putina o nulové inflaci vidí ekonom Petr Zahradník propagandu, podle novinářky Petry Procházkové jsou Rusové pro blaho celku schopni obětovat mnohé. Podnikatel Dalibor Dědek sdělil, že v Rusku panuje silná kultura předstírání. O ruské ekonomice debatovali hosté Událostí, komentářů.
Propaganda i ochota obyvatel obětovat se pro blaho státu. Skutečná ekonomická situace Ruska je plná otazníků
Nezaměstnanost v Rusku se podle Putina podařilo snížit na historicky nejnižší úroveň. Zároveň vládce Kremlu prohlásil, že inflace v zemi aktuálně klesla na nulu. O tom, jaké problémy ruskému hospodářství způsobují západní sankce, ale nemluvil. Jejich v pořadí už šestý balík schválila Evropská unie minulý týden, jde o reakci na ruskou agresi na Ukrajině.
Podle ekonoma Zahradníka jde ze strany Putina o směs účelových i nepravdivě interpretovaných záležitostí. „Pokud ještě v polovině května byla inflace 18 a půl procenta, a to, že od té doby ceny stagnují, je interpretováno jako nula, tak je to samozřejmě ekonomický nesmysl. Aby to byla nula, tak by se musely ceny vrátit do stavu před jedním rokem,“ ilustruje Zahradník.
Ekonom se také podivuje nad údajnou nejnižší nezaměstnaností. „Za předpokladu, že filiálky zahraničních investorů opustilo v uplynulých třech měsících několik set tisíc pracovníků, pochybuji, že našli adekvátní pracovní uplatnění v jiných ekonomicky smysluplných podnicích,“ upozorňuje. Kreml prý zamlčel spotřebu domácností klesající o 15 procent a pokles investic o třetinu.
Jediné, čím se může Rusko chlubit, je dle Zahradníka rozpočtové hospodaření, což je prý i velká hrozba ohledně efektivnosti sankcí: Rusko si nepotřebuje půjčovat v zahraničí na to, aby pokrylo stále velmi nízký deficit a nízký veřejný dluh. „Tam bych s přimhouřením obou očí řekl, že ta interpretace byla jakžtakž objektivní, byť samozřejmě propagandisticky účelová,“ hodnotí.
Složitá skládačka informací
Podnikatel Dědek říká, že v Rusku dlouho funguje kultura předstírání a sebenalhávání. „Když jsme jezdili do Moskvy vystavovat, tak bylo neakceptovatelné jet rychle metrem na výstaviště, to snižovalo kredit. Museli jsme jet taxíkem dvě hodiny, abychom předstírali, jak ohromně jsme na výši (…) Musíte dávat najevo nadřazenost a úspěšnost, byť se po výstupu z taxíku brodíte blátem,“ popisuje svoje zkušenosti z podnikání v Rusku.
Podle novinářky Deníku N Procházkové mají nyní novináři málo informací o situaci v Rusku, musí je složitě skládat, protože se třeba tamní ekonomové bojí mluvit. Sama prý komunikuje s desítkou lidí, obyčejných Rusů, a sleduje jejich nálady. „Z takové té první panické hrůzy, že se všechno zhroutí a že budou prázdné obchody, se najednou společnost uklidnila,“ nastiňuje.
Uvažování Rusů je podle ní mnohem více kolektivistické, jednotlivci jsou pro blaho celku schopni mnohé obětovat a vydržet. „Rusové jsou krmeni pohádkou, že bojují proti fašismu za světový mír, kvůli tomu nebudou jezdit v ojetém mercedesu, ale v nivě, ve které ani nejdou stahovat okénka, protože nemají čipy, ale to nevadí,“ popisuje Procházková. Největším problémem jsou pro Rusy podle ní rostoucí ceny.