Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.
Západ je v postupu proti Rusku jednotný, politické změny by ale mohly tuto soudržnost oslabit
12 minut
Horizont ČT24: Západní podpora Ukrajině může být křehká
Pro britské konzervativce byl pondělní večer nejdůležitější za tři roky. S odstupem museli v parlamentu zhodnotit aféry premiéra kolem covidových večírků. Borise Johnsona nakonec ve funkci podrželi.
Deník Times ale nazval i tak premiéra „poraněným vítězem“. Podíl kritických hlasů byl totiž větší než v případě Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové před čtyřmi lety. Sám premiér má výsledek za přesvědčivý. „Možnost předčasných voleb teď rozhodně neřeším. To, co řeším, je služba lidem v této zemi,“ řekl Johnson.
Johnsona ale teď notně zaměstnává i dění mimo zemi a patří k nejhlasitějším kritikům ruské invaze. Kyjev v časech války navštívil v dubnu jako první klíčový západní lídr a souhlasil se zasláním raketometů středního doletu. Právě válka mohla být podle některých kolegů tím, co mu zachránilo funkci.
„V lednu bylo zřejmé, že premiér měl tou dobou rezignovat,“ řekl konzervativní poslanec Andrew Bridgen. „Ale nemyslím si, že během vrcholu ukrajinské války, invaze Putinova Ruska, by byla vhodná doba na výběr nového vedení,“ dodává.
Biden za Ukrajinou stojí, Trump by ale nemusel
Důležitým testem prošel i francouzský lídr. I on vyšel z klíčového hlasování vítězně, ale oslaben. Po prezidentských volbách se navíc blíží ty parlamentní a většinu pro svou koalici nemá Emmanuel Macron jistou. Hrozba eroze moci pro další viditelný hlas v době invaze. Macron se ji na poslední chvíli snažil Kremlu rozmluvit a chce být i dál prostředníkem jednání.
„Nesmíme Rusko ponížit, abychom v den, kdy boje ustanou, mohli najít diplomatickou cestu ven,“ prohlásil Macron. Tento a podobné výroky má ale Ukrajina a některé východní státy za příliš opatrné. „Výzvy k neponížení Ruska mohou ponížit pouze Francii a všechny další země, které by to požadovaly. Protože je to Rusko, které samo sebe ponižuje,“ řekl na Macronovu adresu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Priority Západu výrazně formuje i politika Bílého domu a prezident Biden stojí za Ukrajinou slovy i dodávkami zbraní. Jednotu NATO a jednoznačnou podporu Kyjevu má za pevnou. V případě jeho předchůdce a možného opětovného volebního soupeře Donalda Trumpa to ale tak jisté není.
Kurfürst: Válka proti Ukrajině je válkou proti Západu
Podle diplomata a politického geografa Jaroslava Kurfürsta je jednota Západu pevná, mohla by ji ale ohrozit únava veřejnosti a vzestup populismu. Válka proti ukrajině je podle něj válkou proti Západu, a ten by proto měl vytrvat v pomoci i navzdory ekonomickým dopadům. Náklady navíc podle něj budou nesrovnatelně nižší, pokud Ukrajina zvítězí, než v situaci, kdy by Rusové zemi obsadili.
Územní ústupky Ukrajiny by podle něj navíc byly branou k další ruské expanzi. „Rusko bude pokračovat až do té doby než narazí na nepřekonatelný vojenský odpor,“ dodal.
„Boris Johnson pochopil, jaký je rozsah ruských cílů v této válce, a rozhodl se postavit jednoznačně na stranu Ukrajiny,“ řekl Kurfürst k významu současného britského premiéra pro podporu země ve válce.
Zároveň se domnívá, že i kdyby byl prezidentem USA znovu zvolen Donald Trump, politika země vůči Ukrajině by se příliš nezměnila, jelikož posilování východního křídla NATO se dělo i za jeho vlády.
