Babiš měl k Čapímu hnízdu vztah, nemohlo se rozhodovat bez něj, uvedla svědkyně

3 minuty
Události: Soud s Andrejem Babišem
Zdroj: ČT24

Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš měl k Čapímu hnízdu vztah, žádné zásadní rozhodnutí se nesmělo učinit bez něj, řekla v pondělí u pražského městského soudu reklamní a marketingová specialistka Tereza Svěráková. Finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková vypověděla, že projekt nevnímala jako Babišův soukromý plán, nemělo podle ní jít ani o jeho soukromé sídlo. Babiš podle ní vůči Farmě Čapí hnízdo žádnou řídicí funkci nevykonával. Znalec bude v kauze zkoumat, zda podpisy na listinách k převodu akcií firmy patří Andreji Babišovi staršímu. V úterý bude jednání pokračovat čtením listinných důkazů.

Babiš podle obžaloby zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Státní zástupce tvrdí, že to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Někdejší Babišova poradkyně Jana Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu odmítají.

S Babišem se Svěráková podle své výpovědi poprvé setkala v roce 2012. Kontaktoval ji prý s tím, že na ni má dobré profesní reference, a na Čapí hnízdo ji pozval. Překvapilo ji, jaký vztah Babiš k projektu měl. „Co pro mě bylo bez jakýchkoli pochyb, byl vztah pana Babiše k projektu. S projektem se velmi identifikoval,“ vypověděla Svěráková.

Projekt podle ní Babiš nazval svým „dítětem“, řekl podle ní také, že Čapí hnízdo je „to nejlepší, co kdy vybudoval“. Žena nyní podle svého vyjádření pracuje v týmu kandidátky na prezidentku Danuše Nerudové.

Babiš: Svědkyně má bujnou fantazii

Babiš po výpovědi svědkyně uvedl, že ho výpověď překvapila, protože si na Svěrákovou nepamatuje. Svědkyně má podle něj „bujnou fantazii“. „Co absolutně kategoricky vylučuji, je, když paní svědkyně mluví o tom, že jsem ji měl pozvat na soukromou návštěvu,“ řekl Babiš. Odmítl také, že by Čapí hnízdo mělo být jeho soukromým sídlem.

Jana Nagyová uvedla, že v roce 2012 na Farmě Čapí hnízdo nepůsobila, forma společnosti navíc podle ní již v té době nebyla pro udělení dotace podstatná.

Soud také vyslechl úřednici Evu Filipovou, která dohlížela na čerpání dotace společností Farma Čapí hnízdo. Žena totiž v prvním týdnu hlavního líčení po odchodu z jednací síně naznačila, že toho o obžalovaném expremiérovi mohla říct víc. Filipová odmítla, že by se o svém výslechu bavila s novinářkou Deníku N, který její vyjádření zveřejnil.

Větu prý řekla svému bývalému kolegovi na chodbě soudu, server pak podle ní vyjádření zveřejnil v „podstatně modifikované podobě“. Soudu v pondělí Filipová řekla, že při svém předchozím výslechu nezmínila svou soukromou návštěvu Čapího hnízda v roce 2011.

Čapí hnízdo nebylo soukromým projektem Babiše, řekla Procházková

K soudu dorazila i finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Vypověděla, že původním záměrem bylo vybudovat školicí středisko pro Agrofert, následně se ale rozhodlo o tom, že půjde o multifunkční areál otevřený veřejnosti. O projekt ale projevila zájem společnost Farma Čapí hnízdo. Ta podle Procházkové v době udělení dotace pod Agrofert nepatřila. O tom, že akcie Čapího hnízda vlastnili členové podnikatelovy rodiny, se prý dozvěděla až z projevu Babiše v Poslanecké sněmovně v roce 2016.

Agrofert pro společnost Farma Čapí hnízdo vedl účetnictví, ručil také společnosti za úvěr u banky HSBC. Procházková odmítla, že by bance poskytla informaci, že by Čapí hnízdo bylo součástí Agrofertu. Pomáhala ale sjednat podmínky úvěru.

Finanční ředitelku Agrofertu v září zmínil i podnikatel Jan Bareš, kterého si soud v pondělí znovu předvolal. Muže, který na projektu působil jako technický zástupce investora, se Babišovi obhájci ptali na podrobnosti z předešlé výpovědi. V té Bareš mimo jiné uvedl, že Babiš i Nagyová věděli, že na dotaci od státu nemají nárok.

Babiš na Barešovu výpověď nyní reagoval slovy, že Bareše zná jako člověka, který „moc povídá, kouří a dělá kšefty“. Svědek si podle něj ve výpovědích protiřečil, a vychází z informací, které někde slyšel.

Znalec bude zkoumat, jestli podpis k převodu Čapího hnízda patří Babišovi staršímu

Podle mluvčího městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly bude znalec zkoumat, zda podpisy na listinách k převodu akcií firmy patří Andreji Babišovi. Znalec z oboru písmoznalectví Aleš Čulík v září uvedl, že podpis Andreje Babiše mladšího na listině k nabytí akcií společnosti pravděpodobně není pravý a že našel některé podobnosti s písmem Babiše staršího, nemohl ale učinit kategorické závěry.

„Můžu potvrdit, že státní zástupce opatřením přibral znalce k doplnění znaleckého posudku z písmoznalectví. Opět byl přibrán pan Čulík a doplněným opatřením mu byl uložen znalecký úkol, aby se zabýval vyloženě otázkou, zda podpisy na třech listinách odpovídají podpisu Andreje Babiše staršího, nikoli Andreje Babiše mladšího,“ řekl Cimbala. Posudek by měl být zpracován do 10. prosince.

Pokud by šéf hnutí ANO odmítl poskytnout znalci srovnávací vzorek, musel by podle Cimbaly znalec určit, zda může k závěrům dojít ze vzorků, které má k dispozici, případně z těch, co jsou veřejně dostupné. Čulík zkoumal v kauze pravost tří podpisů expremiérova syna.

U soudu v září řekl, že nalezl rozdílné znaky, ale že jeho závěr je „ve formě pravděpodobnosti“. Při porovnání s písmem Babiše staršího pak našel „podobnosti, které mohou nasvědčovat autorství“. Formulovat jednoznačný závěr ale podle jeho tehdejšího vyjádření bylo předčasné.

Babiš starší v září odmítl, že by podpis falšoval. Zároveň uvedl, že jeho syna „totálně zneužil polistopadový kartel a mafiánští novináři“, upozornil na jeho zdravotní potíže.

V úterý soudce Šott přečte listinné důkazy, je pravděpodobné, že jednání nařízená na čtvrtek a pátek pak zruší. Hlavní líčení bude pokračovat v týdnu od 19. prosince, kdy by soud měl vyslechnout znalce Čulíka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 26 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 31 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...