Finanční ředitelka Agrofertu vypověděla, že představila bance Čapí hnízdo. Podle obžaloby plnila pokyny Babiše

Projekt na výstavbu Farmy Čapí hnízdo představila bance, která na něj půjčila přes 450 milionů korun, finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Ta to potvrdila během výpovědi na policii. Podle textu obžaloby, kterou má ČT k dispozici, ale jednala na pokyn expremiéra Andreje Babiše (ANO). To naopak Procházková odmítla. Na banku se podle svých slov obrátila poté, co ji kontaktovala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO). Procházková, která minulý týden k soudu kvůli nemoci nepřišla, je podle Babišova obhájce v případu klíčovým svědkem.

Na to, že by se měla Farma Čapí hnízdo stavět, Procházková podle výpovědi na policii poprvé narazila v roce 2007 ve firmě Imoba, která tehdy skupovala pozemky, na nichž později areál vyrostl. Podle finanční ředitelky Agrofertu by ale projekt pro holding nedával ekonomicky smysl. „Muselo se to otevřít veřejnosti. To ale nebyl podnikatelský záměr, který by společnost Imoba chtěla realizovat,“ parafrázuje její slova obžaloba, jejíž kompletní znění Česká televize prostudovala.

Areál začala v roce 2008 stavět společnost Farma Čapí hnízdo, která na projekt dostala padesátimilionovou dotaci z evropských fondů. O tu v únoru 2008 požádala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO), která ve stejnou dobu údajně kontaktovala i Procházkovou. „S tím, že se angažuje ve společnosti Farma Čapí hnízdo… a že shánějí financování tohoto projektu,“ řekla kriminalistům Procházková, která se poté obrátila na zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera.

Procházková se ho podle svých slov zeptala, zda by banka o financování výstavby měla zájem. „Bance představila projekt, a poté již s bankou komunikovala obviněná Ing. Nagyová sama. Na další průběh jednání si nevzpomíná,“ cituje dokument výpověď Procházkové, která prý nevěděla o tom, že chce Farma Čapí hnízdo požádat o dotaci.

Procházková byla podle obžaloby kontaktní osobou Farmy Čapí hnízdo

Banka podle obžaloby poskytla Farmě Čapí hnízdo tři úvěry, z nichž mohla firma čerpat až 455 milionů korun. U dvou z nich dala do zástavy některé své pozemky společnost Imoba, za všechny půjčky pak ručil holding Agrofert. Ručení za úvěry požadovala podle Procházkové banka, se kterou o tom jednala. Jednání o úvěrech se už ale podle svých slov neúčastnila.

Procházková při výpovědi odmítla, že by Čapí hnízdo bylo s Agrofertem propojené, jak tvrdí vyšetřovatelé. Státní zástupce Jaroslav Šaroch nicméně v obžalobě předkládá několik důkazů, které to podle něj dokládají. Některé z nich se navíc týkají právě ředitelky Procházkové.

Banka ji měla například uvedenou jako kontaktní osobu ve smlouvě o vedení účtu společnosti Farma Čapí hnízdo. „Možná proto, že tuto společnost na banku nakontaktovala a společnost Agrofert byla ručitelem,“ parafrázuje žalobce vysvětlení Procházkové. Její jméno se objevuje i v žádosti o poskytnutí 80milionového úvěru z roku 2010. Ředitelka to vysvětluje tím, že na základě plné moci vedla farmě účetnictví.

V roce 2010 však Procházková podle žalobce získala plnou moc jednat za Farmu Čapí hnízdo i u původních úvěrů z roku 2008. „A to samostatně, na rozdíl od jednotlivých členů představenstva této společnosti, kteří mohli jednat pouze společně,“ poukazuje Šaroch. Ten propojení Čapího hnízda a Agrofertu odůvodňuje i tím, že holding v roce 2010 půjčil farmě 155 milionů korun. „Půjčky nebyly nijak zajištěny. Podmínky smluv vyjednávala ona,“ zapsala policie výpověď Procházkové.

Svědek: „Privátní investice pana generálního“

O roli finanční ředitelky Agrofertu se v obžalobě zmiňují i někteří svědci. Manažer farmy Tomáš Rak sice nejprve policistům řekl, že Procházková neměla ve společnosti Farma Čapí hnízdo žádnou funkci, ve své druhé výpovědi ale uvedl, že měla na starost financování firmy. Podle Rakova tehdejšího kolegy Františka Šlingra Procházková žádnou funkci ve firmě nezastávala. „Nepamatuje si, že by jí dával plnou moc k jednání s bankou, ale nevylučuje to,“ shrnul jeho další slova státní zástupce.

Na Procházkovou se kriminalisté ptali i zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera, kterého se podle svých slov zeptala, zda by banka měla o Čapí hnízdo zájem. „Nevzpomíná si ale, … že by s ním Ing. Procházková jednala o projektu MKA ČH a požádala ho o zjištění, zda by o projekt měla banka zájem,“ zaznamenala policie jeho odpověď. Další bankéř Pavel Šlancar však to, že se Procházková na zájem banky o Čapí hnízdo ptala, při výpovědi potvrdil.

O jednání s Procházkovou mluvil také bývalý zaměstnanec oddělení finančních trhů banky Filip Koutný. Také podle něj Čapí hnízdo představila bance právě finanční šéfka holdingu. „Z její strany to bylo prezentováno jako ‚privátní investice pana generálního‘. Mimo jakoukoli pochybnost myslela obviněného Ing. Babiše. Často se tak o něm vyjadřovala,“ cituje ho obžaloba. Že mu Procházková Čapí hnízdo představila jako Babišovu „srdeční záležitost“, pak Koutný minulý týden uvedl u soudu. Expremiér jeho tvrzení odmítl s tím, že Koutný podle něj není věrohodný.

Procházková plnila pokyny Babiše, shrnuje Šaroch

Policisté při vyšetřování neprokázali, že by s bankou jednal o úvěrech Andrej Babiš. „Avšak s ohledem na jeho postavení ve společnosti Agrofert je nepochybné, že aktivita Ing. Procházkové, event. dalších osob, byla uskutečněna na základě jeho pokynu či přání. Sama Ing. Procházková neměla žádný důvod zajišťovat pro společnost Farma Čapí hnízdo úvěr u banky HSBC,“ shrnuje žalobce Šaroch.

Podle Procházkové se Babiš na jednáních o půjčkách nijak nepodílel. „Neuvědomuje si, že by byl obviněný Ing. Babiš při sjednání shora uvedených úvěrů jakkoliv činný. Jednal pouze za ručitele a zástavce pozemků, a že by dojednával něco v bance, je nesmysl,“ cituje ji obžaloba. Ze soudu se minulý týden ze zdravotních důvodů omluvila, soudce ji tak předvolá znovu. „Paní Procházková je naprosto klíčový svědek,“ řekl minulý čtvrtek jeden z obhájců expremiéra Eduard Bruna.

Procházková figuruje i ve výpovědi Andreje Babiše mladšího, podle kterého mu ředitelka v roce 2011 předložila listiny týkající se Farmy Čapí hnízdo. „S tím, že se jedná o materiály vztahující se ke společnosti Farma Čapí hnízdo a jeho podpis je pro dobrou věc,“ řekl na policii s tím, že listinám ale nerozuměl. Totéž zopakoval v polovině září i u soudu.

Expremiér Babiš podle obžaloby svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o dotaci na stavbu kongresového areálu podala jeho bývalá poradkyně Jana Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce o zapojení do programu na zbraně pro Ukrajinu jednat na koaliční radě

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).
před 12 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

VideoLidé ze Rtyně v Podkrkonoší zůstávají po bleskové povodni bez vody

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.
před 1 hhodinou

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 2 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled