Finanční ředitelka Agrofertu vypověděla, že představila bance Čapí hnízdo. Podle obžaloby plnila pokyny Babiše

Projekt na výstavbu Farmy Čapí hnízdo představila bance, která na něj půjčila přes 450 milionů korun, finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Ta to potvrdila během výpovědi na policii. Podle textu obžaloby, kterou má ČT k dispozici, ale jednala na pokyn expremiéra Andreje Babiše (ANO). To naopak Procházková odmítla. Na banku se podle svých slov obrátila poté, co ji kontaktovala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO). Procházková, která minulý týden k soudu kvůli nemoci nepřišla, je podle Babišova obhájce v případu klíčovým svědkem.

Na to, že by se měla Farma Čapí hnízdo stavět, Procházková podle výpovědi na policii poprvé narazila v roce 2007 ve firmě Imoba, která tehdy skupovala pozemky, na nichž později areál vyrostl. Podle finanční ředitelky Agrofertu by ale projekt pro holding nedával ekonomicky smysl. „Muselo se to otevřít veřejnosti. To ale nebyl podnikatelský záměr, který by společnost Imoba chtěla realizovat,“ parafrázuje její slova obžaloba, jejíž kompletní znění Česká televize prostudovala.

Areál začala v roce 2008 stavět společnost Farma Čapí hnízdo, která na projekt dostala padesátimilionovou dotaci z evropských fondů. O tu v únoru 2008 požádala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO), která ve stejnou dobu údajně kontaktovala i Procházkovou. „S tím, že se angažuje ve společnosti Farma Čapí hnízdo… a že shánějí financování tohoto projektu,“ řekla kriminalistům Procházková, která se poté obrátila na zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera.

Procházková se ho podle svých slov zeptala, zda by banka o financování výstavby měla zájem. „Bance představila projekt, a poté již s bankou komunikovala obviněná Ing. Nagyová sama. Na další průběh jednání si nevzpomíná,“ cituje dokument výpověď Procházkové, která prý nevěděla o tom, že chce Farma Čapí hnízdo požádat o dotaci.

Procházková byla podle obžaloby kontaktní osobou Farmy Čapí hnízdo

Banka podle obžaloby poskytla Farmě Čapí hnízdo tři úvěry, z nichž mohla firma čerpat až 455 milionů korun. U dvou z nich dala do zástavy některé své pozemky společnost Imoba, za všechny půjčky pak ručil holding Agrofert. Ručení za úvěry požadovala podle Procházkové banka, se kterou o tom jednala. Jednání o úvěrech se už ale podle svých slov neúčastnila.

Procházková při výpovědi odmítla, že by Čapí hnízdo bylo s Agrofertem propojené, jak tvrdí vyšetřovatelé. Státní zástupce Jaroslav Šaroch nicméně v obžalobě předkládá několik důkazů, které to podle něj dokládají. Některé z nich se navíc týkají právě ředitelky Procházkové.

Banka ji měla například uvedenou jako kontaktní osobu ve smlouvě o vedení účtu společnosti Farma Čapí hnízdo. „Možná proto, že tuto společnost na banku nakontaktovala a společnost Agrofert byla ručitelem,“ parafrázuje žalobce vysvětlení Procházkové. Její jméno se objevuje i v žádosti o poskytnutí 80milionového úvěru z roku 2010. Ředitelka to vysvětluje tím, že na základě plné moci vedla farmě účetnictví.

V roce 2010 však Procházková podle žalobce získala plnou moc jednat za Farmu Čapí hnízdo i u původních úvěrů z roku 2008. „A to samostatně, na rozdíl od jednotlivých členů představenstva této společnosti, kteří mohli jednat pouze společně,“ poukazuje Šaroch. Ten propojení Čapího hnízda a Agrofertu odůvodňuje i tím, že holding v roce 2010 půjčil farmě 155 milionů korun. „Půjčky nebyly nijak zajištěny. Podmínky smluv vyjednávala ona,“ zapsala policie výpověď Procházkové.

Svědek: „Privátní investice pana generálního“

O roli finanční ředitelky Agrofertu se v obžalobě zmiňují i někteří svědci. Manažer farmy Tomáš Rak sice nejprve policistům řekl, že Procházková neměla ve společnosti Farma Čapí hnízdo žádnou funkci, ve své druhé výpovědi ale uvedl, že měla na starost financování firmy. Podle Rakova tehdejšího kolegy Františka Šlingra Procházková žádnou funkci ve firmě nezastávala. „Nepamatuje si, že by jí dával plnou moc k jednání s bankou, ale nevylučuje to,“ shrnul jeho další slova státní zástupce.

Na Procházkovou se kriminalisté ptali i zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera, kterého se podle svých slov zeptala, zda by banka měla o Čapí hnízdo zájem. „Nevzpomíná si ale, … že by s ním Ing. Procházková jednala o projektu MKA ČH a požádala ho o zjištění, zda by o projekt měla banka zájem,“ zaznamenala policie jeho odpověď. Další bankéř Pavel Šlancar však to, že se Procházková na zájem banky o Čapí hnízdo ptala, při výpovědi potvrdil.

O jednání s Procházkovou mluvil také bývalý zaměstnanec oddělení finančních trhů banky Filip Koutný. Také podle něj Čapí hnízdo představila bance právě finanční šéfka holdingu. „Z její strany to bylo prezentováno jako ‚privátní investice pana generálního‘. Mimo jakoukoli pochybnost myslela obviněného Ing. Babiše. Často se tak o něm vyjadřovala,“ cituje ho obžaloba. Že mu Procházková Čapí hnízdo představila jako Babišovu „srdeční záležitost“, pak Koutný minulý týden uvedl u soudu. Expremiér jeho tvrzení odmítl s tím, že Koutný podle něj není věrohodný.

Procházková plnila pokyny Babiše, shrnuje Šaroch

Policisté při vyšetřování neprokázali, že by s bankou jednal o úvěrech Andrej Babiš. „Avšak s ohledem na jeho postavení ve společnosti Agrofert je nepochybné, že aktivita Ing. Procházkové, event. dalších osob, byla uskutečněna na základě jeho pokynu či přání. Sama Ing. Procházková neměla žádný důvod zajišťovat pro společnost Farma Čapí hnízdo úvěr u banky HSBC,“ shrnuje žalobce Šaroch.

Podle Procházkové se Babiš na jednáních o půjčkách nijak nepodílel. „Neuvědomuje si, že by byl obviněný Ing. Babiš při sjednání shora uvedených úvěrů jakkoliv činný. Jednal pouze za ručitele a zástavce pozemků, a že by dojednával něco v bance, je nesmysl,“ cituje ji obžaloba. Ze soudu se minulý týden ze zdravotních důvodů omluvila, soudce ji tak předvolá znovu. „Paní Procházková je naprosto klíčový svědek,“ řekl minulý čtvrtek jeden z obhájců expremiéra Eduard Bruna.

Procházková figuruje i ve výpovědi Andreje Babiše mladšího, podle kterého mu ředitelka v roce 2011 předložila listiny týkající se Farmy Čapí hnízdo. „S tím, že se jedná o materiály vztahující se ke společnosti Farma Čapí hnízdo a jeho podpis je pro dobrou věc,“ řekl na policii s tím, že listinám ale nerozuměl. Totéž zopakoval v polovině září i u soudu.

Expremiér Babiš podle obžaloby svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o dotaci na stavbu kongresového areálu podala jeho bývalá poradkyně Jana Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.