Finanční ředitelka Agrofertu vypověděla, že představila bance Čapí hnízdo. Podle obžaloby plnila pokyny Babiše

Projekt na výstavbu Farmy Čapí hnízdo představila bance, která na něj půjčila přes 450 milionů korun, finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková. Ta to potvrdila během výpovědi na policii. Podle textu obžaloby, kterou má ČT k dispozici, ale jednala na pokyn expremiéra Andreje Babiše (ANO). To naopak Procházková odmítla. Na banku se podle svých slov obrátila poté, co ji kontaktovala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO). Procházková, která minulý týden k soudu kvůli nemoci nepřišla, je podle Babišova obhájce v případu klíčovým svědkem.

Na to, že by se měla Farma Čapí hnízdo stavět, Procházková podle výpovědi na policii poprvé narazila v roce 2007 ve firmě Imoba, která tehdy skupovala pozemky, na nichž později areál vyrostl. Podle finanční ředitelky Agrofertu by ale projekt pro holding nedával ekonomicky smysl. „Muselo se to otevřít veřejnosti. To ale nebyl podnikatelský záměr, který by společnost Imoba chtěla realizovat,“ parafrázuje její slova obžaloba, jejíž kompletní znění Česká televize prostudovala.

Areál začala v roce 2008 stavět společnost Farma Čapí hnízdo, která na projekt dostala padesátimilionovou dotaci z evropských fondů. O tu v únoru 2008 požádala hlavní obžalovaná Jana Nagyová (ANO), která ve stejnou dobu údajně kontaktovala i Procházkovou. „S tím, že se angažuje ve společnosti Farma Čapí hnízdo… a že shánějí financování tohoto projektu,“ řekla kriminalistům Procházková, která se poté obrátila na zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera.

Procházková se ho podle svých slov zeptala, zda by banka o financování výstavby měla zájem. „Bance představila projekt, a poté již s bankou komunikovala obviněná Ing. Nagyová sama. Na další průběh jednání si nevzpomíná,“ cituje dokument výpověď Procházkové, která prý nevěděla o tom, že chce Farma Čapí hnízdo požádat o dotaci.

Procházková byla podle obžaloby kontaktní osobou Farmy Čapí hnízdo

Banka podle obžaloby poskytla Farmě Čapí hnízdo tři úvěry, z nichž mohla firma čerpat až 455 milionů korun. U dvou z nich dala do zástavy některé své pozemky společnost Imoba, za všechny půjčky pak ručil holding Agrofert. Ručení za úvěry požadovala podle Procházkové banka, se kterou o tom jednala. Jednání o úvěrech se už ale podle svých slov neúčastnila.

Procházková při výpovědi odmítla, že by Čapí hnízdo bylo s Agrofertem propojené, jak tvrdí vyšetřovatelé. Státní zástupce Jaroslav Šaroch nicméně v obžalobě předkládá několik důkazů, které to podle něj dokládají. Některé z nich se navíc týkají právě ředitelky Procházkové.

Banka ji měla například uvedenou jako kontaktní osobu ve smlouvě o vedení účtu společnosti Farma Čapí hnízdo. „Možná proto, že tuto společnost na banku nakontaktovala a společnost Agrofert byla ručitelem,“ parafrázuje žalobce vysvětlení Procházkové. Její jméno se objevuje i v žádosti o poskytnutí 80milionového úvěru z roku 2010. Ředitelka to vysvětluje tím, že na základě plné moci vedla farmě účetnictví.

V roce 2010 však Procházková podle žalobce získala plnou moc jednat za Farmu Čapí hnízdo i u původních úvěrů z roku 2008. „A to samostatně, na rozdíl od jednotlivých členů představenstva této společnosti, kteří mohli jednat pouze společně,“ poukazuje Šaroch. Ten propojení Čapího hnízda a Agrofertu odůvodňuje i tím, že holding v roce 2010 půjčil farmě 155 milionů korun. „Půjčky nebyly nijak zajištěny. Podmínky smluv vyjednávala ona,“ zapsala policie výpověď Procházkové.

Svědek: „Privátní investice pana generálního“

O roli finanční ředitelky Agrofertu se v obžalobě zmiňují i někteří svědci. Manažer farmy Tomáš Rak sice nejprve policistům řekl, že Procházková neměla ve společnosti Farma Čapí hnízdo žádnou funkci, ve své druhé výpovědi ale uvedl, že měla na starost financování firmy. Podle Rakova tehdejšího kolegy Františka Šlingra Procházková žádnou funkci ve firmě nezastávala. „Nepamatuje si, že by jí dával plnou moc k jednání s bankou, ale nevylučuje to,“ shrnul jeho další slova státní zástupce.

Na Procházkovou se kriminalisté ptali i zaměstnance banky HSBC Marka Gerstingera, kterého se podle svých slov zeptala, zda by banka měla o Čapí hnízdo zájem. „Nevzpomíná si ale, … že by s ním Ing. Procházková jednala o projektu MKA ČH a požádala ho o zjištění, zda by o projekt měla banka zájem,“ zaznamenala policie jeho odpověď. Další bankéř Pavel Šlancar však to, že se Procházková na zájem banky o Čapí hnízdo ptala, při výpovědi potvrdil.

O jednání s Procházkovou mluvil také bývalý zaměstnanec oddělení finančních trhů banky Filip Koutný. Také podle něj Čapí hnízdo představila bance právě finanční šéfka holdingu. „Z její strany to bylo prezentováno jako ‚privátní investice pana generálního‘. Mimo jakoukoli pochybnost myslela obviněného Ing. Babiše. Často se tak o něm vyjadřovala,“ cituje ho obžaloba. Že mu Procházková Čapí hnízdo představila jako Babišovu „srdeční záležitost“, pak Koutný minulý týden uvedl u soudu. Expremiér jeho tvrzení odmítl s tím, že Koutný podle něj není věrohodný.

Procházková plnila pokyny Babiše, shrnuje Šaroch

Policisté při vyšetřování neprokázali, že by s bankou jednal o úvěrech Andrej Babiš. „Avšak s ohledem na jeho postavení ve společnosti Agrofert je nepochybné, že aktivita Ing. Procházkové, event. dalších osob, byla uskutečněna na základě jeho pokynu či přání. Sama Ing. Procházková neměla žádný důvod zajišťovat pro společnost Farma Čapí hnízdo úvěr u banky HSBC,“ shrnuje žalobce Šaroch.

Podle Procházkové se Babiš na jednáních o půjčkách nijak nepodílel. „Neuvědomuje si, že by byl obviněný Ing. Babiš při sjednání shora uvedených úvěrů jakkoliv činný. Jednal pouze za ručitele a zástavce pozemků, a že by dojednával něco v bance, je nesmysl,“ cituje ji obžaloba. Ze soudu se minulý týden ze zdravotních důvodů omluvila, soudce ji tak předvolá znovu. „Paní Procházková je naprosto klíčový svědek,“ řekl minulý čtvrtek jeden z obhájců expremiéra Eduard Bruna.

Procházková figuruje i ve výpovědi Andreje Babiše mladšího, podle kterého mu ředitelka v roce 2011 předložila listiny týkající se Farmy Čapí hnízdo. „S tím, že se jedná o materiály vztahující se ke společnosti Farma Čapí hnízdo a jeho podpis je pro dobrou věc,“ řekl na policii s tím, že listinám ale nerozuměl. Totéž zopakoval v polovině září i u soudu.

Expremiér Babiš podle obžaloby svým vlivem a činností podvodně zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo navenek splňovala požadavky pro získání evropské dotace pro malé a střední podniky. Podle státního zástupce si byl přitom vědom toho, že společnost je propojená s firmami z jeho holdingu Agrofert. Úspěšnou žádost o dotaci na stavbu kongresového areálu podala jeho bývalá poradkyně Jana Nagyová. Oba obžalovaní vinu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Proběhne také tichá vzpomínka před sídlem fakulty, benefiční koncert i mše za oběti tragédie a pozůstalé. Akce pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 9 mminutami

Vlaky v Praze nabírají kvůli krádeži kabelů zpoždění i přes sto minut

Zpoždění více než sto minut nabírají od rána vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 3 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 5 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 6 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 7 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 15 hhodinami

Policie obvinila dva muže, že podvedli více než pět set lidí

Pražští policisté obvinili z podvodu dva muže, kteří podle nich v letech 2015 až 2020 prodali emisní dluhopisy vydané jejich stavebními společnostmi, kupujícím ale investované částky později nevyplatili. Muži podle kriminalistů podvedli 535 lidí a způsobili škodu přes 360 milionů korun. Dvojici podle mluvčího pražské policie Jana Rybanského hrozí v případě odsouzení až desetileté tresty vězení.
před 18 hhodinami
Načítání...