Putin se vždy snažil dát své kriminální kroky do právního rámce, komentuje pseudoreferenda Procházková

7 minut
Horizont ČT24: Nezákonná „referenda“ na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Procházková v Horizontu ČT24 označila zinscenované hlasování za nacvičenou hru. „Putin se vždy snažil své naprosto kriminální kroky zarámovat do nějakého právního rámce. Proto bylo v roce 2014 uspořádáno referendum na Krymu, ačkoliv fakticky vůbec být uspořádáno nemuselo a Rusové mohli anektovat Krym jen tak. A stejně tak se nemuselo z čistě praktických důvodů konat žádné 'referendum' nyní,“ řekla.

Domnívá se, že o takovéto právní zarámování se šéf Kremlu snaží i s ohledem na domácí publikum, respektive mobilizované muže. „Aby mohl argumentovat tím, že nyní Rusko skutečně brání součást svého území. A že ti lidé, kteří tam žili, byli opravdu osvobozeni a chtěli se vrátit domů, do Ruské federace,“ vysvětluje.

„Referendum“ podle ní má navíc ještě zvláštní efekt. „Je to vlastně takové svérázné sčítání lidu. Protože Rusové vůbec nevěděli, kdo z těch oblastí utekl, kdo zůstal, na jakých adresách ti lidé žijí,“ upozornila. Dodala, že zároveň Rusko si tímto vytvořilo i seznam mužů, kteří mohou být v budoucích dnech mobilizováni.

V pseudoreferendech museli hlasovat, nebo spíše schválit představu Moskvy, obyvatelé části východoukrajinských oblastí, Doněcké a Luhanské, a také části jižních oblastí, Záporožské a Chersonské. Mnozí hlasovali proti svému přesvědčení, jiní ve víře, že aspoň dříve skončí boje.

Spekuluje se, že Putin hodlá rozšíření území Ruska vyhlásit v Dumě už v pátek. Nedlouho po uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury tvrdily, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Západ výsledky neuzná

Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky těchto nelegálních referend neuznají. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV uvedla, že hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška. „Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ zdůraznila.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová oznámila, že Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující „referendum“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Twitteru napsal, že hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva.

„Spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Zelenskyj šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Kyjev také oznámil, že Ukrajince, kteří zinscenované hlasování pomáhali organizovat, bude stíhat jako vlastizrádce s trestní sazbou pěti let vězení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AP uvedl, že výsledek „hlasování“ zorganizovaných Moskvou nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce.

Prchání před mobilizací

Šéf Kremlu, který agresivní válku na Ukrajině rozpoutal, označil hlasování odporující mezinárodním zákonům za prioritu ruské společnosti. „Záchrana lidí na všech těch teritoriích, skutečně jejich záchrana, tam, kde se konají tato referenda, je naší prioritou,“ řekl Putin.

Zvrácenou logiku uplatňuje i patriachra pravoslavné církve Kirill, a to k odvodu ruských rezervistů na frontu v první mobilizaci od druhé světové války. Podle patriarchy ti, kteří na ukrajinských bojištích padnou, svou obětí nejlépe vyjádří své lidské kvality a smyjí své hříchy.

Hraniční přechod mezi Gruzií a Ruskem
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Na čtvrt milionu ruských mužů v bojeschopném věku už podle opozičního deníku Novaja gazeta od středy prchlo ze země. Kazachstán, který je nemíní stíhat, potvrdil už 98 tisíc příchozích. Desetitisíce dalších odjíždějí do Tadžikistánu, Mongolska, Finska a Gruzie. K její hranici se táhne několikařadá třicetikilometrová kolona, viditelná i z vesmíru. Rusko se tyto muže snaží dohnat a přímo na hranici zřizuje odvodové komise.

Podle Procházkové Kreml neodhadl reakci vlastního obyvatelstva. „Kreml, Putin, je naprosto odtržen od ruské reality. Vůbec neví, co si myslí jeho občané. Vůbec nemá přehled o tom, jak mohou reagovat,“ okomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí zaútočil na americkou základnu v Kataru v odvetě za americký úder na jeho jaderná zařízení z noci na neděli. Podle agentur to kolem 19:00 SELČ oznámila íránská státní média. Katar tvrdí, že jeho protivzdušná obrana raketový úder na americkou základnu al-Udajd, která se nachází na jeho území, úspěšně zachytila. Místní ministerstvo zahraničí uvedlo, že úder nezpůsobil oběti, píše Reuters. Íránský útok Katar odsoudil jako jasné narušení své suverenity.
18:53Aktualizovánopřed 25 mminutami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
06:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 3 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
06:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 10 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 10 hhodinami
Načítání...