Ukrajina chce vyrábět západní zbraně. Jedná s britskými zbrojaři

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Zástupci britských zbrojovek odcestovali do Kyjeva, kde jednají o licenční výrobě britských zbraní, napsal list The Telegraph. Případná dohoda by nejspíš znamenala, že Ukrajina může tyto zbraně začít vyrábět na svém území.

Britové přitom nejsou jediní, kteří mají o takovou dohodu zájem. Podle zmiňovaného listu s Kyjevem jednají i další společnosti z Francie a Německa. Jeden z manažerů řekl, že se Spojené království snaží stát „prvními v pořadí“.

Poradce ukrajinského státního výrobce zbraní Ukroboronpromu Serhij Markovskij také minulý týden veřejně prohlásil, že chce uzavřít dohody se západními společnostmi o domácí výrobě zbraní západního standardu NATO.

Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal minulou středu do Londýna, kde s britským premiérem jednal o další dodávce zbraní napadené zemi. Zelenskyj vyzval k poskytnutí výkonných letadel a Sunak podle Reuters nechal možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu otevřené dveře.

Británie je zřejmě k uzavření dohody nejblíže

K jednání britských zbrojařů v Kyjevě se ale Downing Street i ministerstvo obrany odmítly vyjádřit s tím, že jde o záležitost průmyslu. The Telegraph však upozornil, že případnou dohodu nejspíš bude muset posvětit ministerský předseda.

„Spolupráce v průmyslu je hnacím motorem mezinárodních vztahů. Zpočátku se to může vydávat za obchod, ale bude to vyžadovat přinejmenším tichý politický souhlas,“ řekl výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute a bývalý důstojník britské armády Ed Arnold.

Podle Arnolda by tak licenční výroba britských zbraní na Ukrajině „prohloubila vazby mezi Británií a Ukrajinou na úroveň, na které dosud nebyly“, a Kyjev by přiblížila k NATO a evropským bezpečnostním strukturám.

Britský panovník Karel III. a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Profimedia

Spojené království je po Spojených státech druhým největším dodavatelem západních zbraní Ruskem napadené zemi. Přestože se podobný kontrakt snaží dojednat i němečtí a francouzští výrobci zbraní, analytici předpokládají, že Ukrajina nakonec dá přednost právě Velké Británii.

Německo a Francie sice posilují Ukrajinu svými zásobami vojenského vybavení, spolupráce mezi Kyjevem a Berlínem či Paříží však nebyla vždy tak hladká. Německo například několik měsíců váhalo se souhlasem s reexportem tanků Leopard 2, pobouření na Ukrajině také vyvolal výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že „nesmíme ponižovat“ Rusko.

Výběr partnera z řad zbrojařů ovlivní Bílý dům

Dohodě o výrobě zbraní s Velkou Británií také nahrává další faktor, a to postoj Spojených států, upozornil server France 24. Washington je vůbec nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny proti ruské agresi. Postoj Bílého domu proto může mít pro výběr partnera k výrobě západních zbraní zásadní vliv.

„Zvláštní vztah mezi USA a Spojeným královstvím bude pravděpodobně hrát roli v jejich úvahách, protože zapojení Spojeného království je způsob, jak usnadnit zapojení USA,“ řekl spolupracovník amerického výzkumného centra New Lines Institute Jeff Hawn.

Odborník z Glasgowské univerzity Huseyn Aliyev se domnívá, že Bílý dům již nejspíš s licenční výrobou britských zbraní na ukrajinském území souhlasil. Upozornil, že výroba by byla výhodná i pro Bílý dům, protože by „značně snížila logistickou zátěž“ spojenou s dopravou velkého množství amerických zbraní do Evropy.

Továrna na západní zbraně by posílila ukrajinskou ekonomiku

Ukrajina má navíc k produkci zbraní předpoklady. V sovětské éře byla centrem špičkové vojenské výroby, Dnipru se pro kosmické inženýrství a konstrukci mezikontinentálních balistických střel přezdívalo „město raket“. I když po skončení studené války tento průmysl upadal, Ukrajina nadále disponuje rozsáhlou infrastrukturou.

Aliyev upozornil, že dohoda s Velkou Británií by též byla povzbuzením ukrajinského hospodářství postiženého válkou. Licenční výroba by byla zdrojem příjmů nejen pro zbrojaře, Ukrajině by poskytla zřejmě desítky tisíc pracovních míst.

Aliyev předpokládá, že by se výroba týkala zejména dělostřelectva a obrněných vozidel, produkci špičkových technologií, jako jsou vojenské drony, neočekává. „Nemělo by to být nutně považováno za eskalaci konfliktu, jde především o krok ke zjednodušení logistiky,“ řekl.

Bezpečnostní expert Francis Tusa se sice domnívá, že tento krok bude z Moskvy vnímán jako nepřátelský, ale že se západní spojenci nenechají hrozbami Kremlu zastrašit. „V této fázi cokoli Západ udělá, Rusové řeknou, že je to provokace,“ řekl pro The Telegraph.

Ukrajinská obrana zaostává

Přes podporu ze Západu přitom Ukrajina v množství vojenské techniky stále zaostává za Ruskem. Jedním z nejpalčivějších problémů ukrajinské obrany je nedostatek munice, Rusko ji ale značně převyšuje i v počtech tanků, obrněných vozidel a vrtulníků nebo těžké techniky, jako je dělostřelectvo.

Jakýkoliv krok, který by snížil ukrajinskou závislost na nepravidelných dodávkách západních zbraní, by tak byl pro Ukrajinu výhodný. Klíčová je také rychlost – i proto se odborníci domnívají, že by Kyjev začal zejména s jednodušší výrobou. „Ukrajina je vhodná pro relativně rychlou výrobu jednoduchých systémů, jako je munice, ale špičkové vybavení je spíše dlouhodobou perspektivou,“ řekl Hawn.

Továrna na dostřel

Plán má však jednu výraznou slabinu – celé ukrajinské území je v dosahu ruských raket. Továrna na západní zbraně by se tak velmi rychle stala strategickým cílem okupačních sil. „Továrna na tanky není malá. A upřímně řečeno, pokud bych byl Putin, bude to jedno z prvních míst, které zlikviduji,“ řekl Tusa.

Pro západní firmy by zřízení takové továrny bylo značným riskem. Je proto možné, že ukrajinská výroba začne nejprve za hranicemi, na spojeneckém území.

„Očekávám, že ukrajinská výroba začne v Polsku poblíž hranic. Až to bude bezpečnější a konflikt se bude blížit ke konci, přesune se na Ukrajinu. I když stále existuje možnost mít menší výrobu na ukrajinském území, která by se dala snáze skrýt a přesouvat,“ řekl Aliyev.

„V pozdější fázi války pak můžeme očekávat, že se na ukrajinské půdě objeví plnohodnotná, technologicky vyspělejší výroba,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 1 hhodinou

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 1 hhodinou

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 4 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 6 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 8 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 16 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 17 hhodinami
Načítání...