Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.
Ukrajina chce vyrábět západní zbraně. Jedná s britskými zbrojaři
Zástupci britských zbrojovek odcestovali do Kyjeva, kde jednají o licenční výrobě britských zbraní, napsal list The Telegraph. Případná dohoda by nejspíš znamenala, že Ukrajina může tyto zbraně začít vyrábět na svém území.
Britové přitom nejsou jediní, kteří mají o takovou dohodu zájem. Podle zmiňovaného listu s Kyjevem jednají i další společnosti z Francie a Německa. Jeden z manažerů řekl, že se Spojené království snaží stát „prvními v pořadí“.
Poradce ukrajinského státního výrobce zbraní Ukroboronpromu Serhij Markovskij také minulý týden veřejně prohlásil, že chce uzavřít dohody se západními společnostmi o domácí výrobě zbraní západního standardu NATO.
Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal minulou středu do Londýna, kde s britským premiérem jednal o další dodávce zbraní napadené zemi. Zelenskyj vyzval k poskytnutí výkonných letadel a Sunak podle Reuters nechal možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu otevřené dveře.
Británie je zřejmě k uzavření dohody nejblíže
K jednání britských zbrojařů v Kyjevě se ale Downing Street i ministerstvo obrany odmítly vyjádřit s tím, že jde o záležitost průmyslu. The Telegraph však upozornil, že případnou dohodu nejspíš bude muset posvětit ministerský předseda.
„Spolupráce v průmyslu je hnacím motorem mezinárodních vztahů. Zpočátku se to může vydávat za obchod, ale bude to vyžadovat přinejmenším tichý politický souhlas,“ řekl výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute a bývalý důstojník britské armády Ed Arnold.
Podle Arnolda by tak licenční výroba britských zbraní na Ukrajině „prohloubila vazby mezi Británií a Ukrajinou na úroveň, na které dosud nebyly“, a Kyjev by přiblížila k NATO a evropským bezpečnostním strukturám.
Britský panovník Karel III. a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Spojené království je po Spojených státech druhým největším dodavatelem západních zbraní Ruskem napadené zemi. Přestože se podobný kontrakt snaží dojednat i němečtí a francouzští výrobci zbraní, analytici předpokládají, že Ukrajina nakonec dá přednost právě Velké Británii.
Německo a Francie sice posilují Ukrajinu svými zásobami vojenského vybavení, spolupráce mezi Kyjevem a Berlínem či Paříží však nebyla vždy tak hladká. Německo například několik měsíců váhalo se souhlasem s reexportem tanků Leopard 2, pobouření na Ukrajině také vyvolal výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že „nesmíme ponižovat“ Rusko.
Výběr partnera z řad zbrojařů ovlivní Bílý dům
Dohodě o výrobě zbraní s Velkou Británií také nahrává další faktor, a to postoj Spojených států, upozornil server France 24. Washington je vůbec nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny proti ruské agresi. Postoj Bílého domu proto může mít pro výběr partnera k výrobě západních zbraní zásadní vliv.
„Zvláštní vztah mezi USA a Spojeným královstvím bude pravděpodobně hrát roli v jejich úvahách, protože zapojení Spojeného království je způsob, jak usnadnit zapojení USA,“ řekl spolupracovník amerického výzkumného centra New Lines Institute Jeff Hawn.
Odborník z Glasgowské univerzity Huseyn Aliyev se domnívá, že Bílý dům již nejspíš s licenční výrobou britských zbraní na ukrajinském území souhlasil. Upozornil, že výroba by byla výhodná i pro Bílý dům, protože by „značně snížila logistickou zátěž“ spojenou s dopravou velkého množství amerických zbraní do Evropy.
Továrna na západní zbraně by posílila ukrajinskou ekonomiku
Ukrajina má navíc k produkci zbraní předpoklady. V sovětské éře byla centrem špičkové vojenské výroby, Dnipru se pro kosmické inženýrství a konstrukci mezikontinentálních balistických střel přezdívalo „město raket“. I když po skončení studené války tento průmysl upadal, Ukrajina nadále disponuje rozsáhlou infrastrukturou.
Aliyev upozornil, že dohoda s Velkou Británií by též byla povzbuzením ukrajinského hospodářství postiženého válkou. Licenční výroba by byla zdrojem příjmů nejen pro zbrojaře, Ukrajině by poskytla zřejmě desítky tisíc pracovních míst.
Aliyev předpokládá, že by se výroba týkala zejména dělostřelectva a obrněných vozidel, produkci špičkových technologií, jako jsou vojenské drony, neočekává. „Nemělo by to být nutně považováno za eskalaci konfliktu, jde především o krok ke zjednodušení logistiky,“ řekl.
Bezpečnostní expert Francis Tusa se sice domnívá, že tento krok bude z Moskvy vnímán jako nepřátelský, ale že se západní spojenci nenechají hrozbami Kremlu zastrašit. „V této fázi cokoli Západ udělá, Rusové řeknou, že je to provokace,“ řekl pro The Telegraph.
Ukrajinská obrana zaostává
Přes podporu ze Západu přitom Ukrajina v množství vojenské techniky stále zaostává za Ruskem. Jedním z nejpalčivějších problémů ukrajinské obrany je nedostatek munice, Rusko ji ale značně převyšuje i v počtech tanků, obrněných vozidel a vrtulníků nebo těžké techniky, jako je dělostřelectvo.
Jakýkoliv krok, který by snížil ukrajinskou závislost na nepravidelných dodávkách západních zbraní, by tak byl pro Ukrajinu výhodný. Klíčová je také rychlost – i proto se odborníci domnívají, že by Kyjev začal zejména s jednodušší výrobou. „Ukrajina je vhodná pro relativně rychlou výrobu jednoduchých systémů, jako je munice, ale špičkové vybavení je spíše dlouhodobou perspektivou,“ řekl Hawn.
Továrna na dostřel
Plán má však jednu výraznou slabinu – celé ukrajinské území je v dosahu ruských raket. Továrna na západní zbraně by se tak velmi rychle stala strategickým cílem okupačních sil. „Továrna na tanky není malá. A upřímně řečeno, pokud bych byl Putin, bude to jedno z prvních míst, které zlikviduji,“ řekl Tusa.
Pro západní firmy by zřízení takové továrny bylo značným riskem. Je proto možné, že ukrajinská výroba začne nejprve za hranicemi, na spojeneckém území.
„Očekávám, že ukrajinská výroba začne v Polsku poblíž hranic. Až to bude bezpečnější a konflikt se bude blížit ke konci, přesune se na Ukrajinu. I když stále existuje možnost mít menší výrobu na ukrajinském území, která by se dala snáze skrýt a přesouvat,“ řekl Aliyev.
„V pozdější fázi války pak můžeme očekávat, že se na ukrajinské půdě objeví plnohodnotná, technologicky vyspělejší výroba,“ uzavřel.
