Ukrajina chce vyrábět západní zbraně. Jedná s britskými zbrojaři

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Zástupci britských zbrojovek odcestovali do Kyjeva, kde jednají o licenční výrobě britských zbraní, napsal list The Telegraph. Případná dohoda by nejspíš znamenala, že Ukrajina může tyto zbraně začít vyrábět na svém území.

Britové přitom nejsou jediní, kteří mají o takovou dohodu zájem. Podle zmiňovaného listu s Kyjevem jednají i další společnosti z Francie a Německa. Jeden z manažerů řekl, že se Spojené království snaží stát „prvními v pořadí“.

Poradce ukrajinského státního výrobce zbraní Ukroboronpromu Serhij Markovskij také minulý týden veřejně prohlásil, že chce uzavřít dohody se západními společnostmi o domácí výrobě zbraní západního standardu NATO.

Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal minulou středu do Londýna, kde s britským premiérem jednal o další dodávce zbraní napadené zemi. Zelenskyj vyzval k poskytnutí výkonných letadel a Sunak podle Reuters nechal možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu otevřené dveře.

Británie je zřejmě k uzavření dohody nejblíže

K jednání britských zbrojařů v Kyjevě se ale Downing Street i ministerstvo obrany odmítly vyjádřit s tím, že jde o záležitost průmyslu. The Telegraph však upozornil, že případnou dohodu nejspíš bude muset posvětit ministerský předseda.

„Spolupráce v průmyslu je hnacím motorem mezinárodních vztahů. Zpočátku se to může vydávat za obchod, ale bude to vyžadovat přinejmenším tichý politický souhlas,“ řekl výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute a bývalý důstojník britské armády Ed Arnold.

Podle Arnolda by tak licenční výroba britských zbraní na Ukrajině „prohloubila vazby mezi Británií a Ukrajinou na úroveň, na které dosud nebyly“, a Kyjev by přiblížila k NATO a evropským bezpečnostním strukturám.

Britský panovník Karel III. a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Profimedia

Spojené království je po Spojených státech druhým největším dodavatelem západních zbraní Ruskem napadené zemi. Přestože se podobný kontrakt snaží dojednat i němečtí a francouzští výrobci zbraní, analytici předpokládají, že Ukrajina nakonec dá přednost právě Velké Británii.

Německo a Francie sice posilují Ukrajinu svými zásobami vojenského vybavení, spolupráce mezi Kyjevem a Berlínem či Paříží však nebyla vždy tak hladká. Německo například několik měsíců váhalo se souhlasem s reexportem tanků Leopard 2, pobouření na Ukrajině také vyvolal výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že „nesmíme ponižovat“ Rusko.

Výběr partnera z řad zbrojařů ovlivní Bílý dům

Dohodě o výrobě zbraní s Velkou Británií také nahrává další faktor, a to postoj Spojených států, upozornil server France 24. Washington je vůbec nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny proti ruské agresi. Postoj Bílého domu proto může mít pro výběr partnera k výrobě západních zbraní zásadní vliv.

„Zvláštní vztah mezi USA a Spojeným královstvím bude pravděpodobně hrát roli v jejich úvahách, protože zapojení Spojeného království je způsob, jak usnadnit zapojení USA,“ řekl spolupracovník amerického výzkumného centra New Lines Institute Jeff Hawn.

Odborník z Glasgowské univerzity Huseyn Aliyev se domnívá, že Bílý dům již nejspíš s licenční výrobou britských zbraní na ukrajinském území souhlasil. Upozornil, že výroba by byla výhodná i pro Bílý dům, protože by „značně snížila logistickou zátěž“ spojenou s dopravou velkého množství amerických zbraní do Evropy.

Továrna na západní zbraně by posílila ukrajinskou ekonomiku

Ukrajina má navíc k produkci zbraní předpoklady. V sovětské éře byla centrem špičkové vojenské výroby, Dnipru se pro kosmické inženýrství a konstrukci mezikontinentálních balistických střel přezdívalo „město raket“. I když po skončení studené války tento průmysl upadal, Ukrajina nadále disponuje rozsáhlou infrastrukturou.

Aliyev upozornil, že dohoda s Velkou Británií by též byla povzbuzením ukrajinského hospodářství postiženého válkou. Licenční výroba by byla zdrojem příjmů nejen pro zbrojaře, Ukrajině by poskytla zřejmě desítky tisíc pracovních míst.

Aliyev předpokládá, že by se výroba týkala zejména dělostřelectva a obrněných vozidel, produkci špičkových technologií, jako jsou vojenské drony, neočekává. „Nemělo by to být nutně považováno za eskalaci konfliktu, jde především o krok ke zjednodušení logistiky,“ řekl.

Bezpečnostní expert Francis Tusa se sice domnívá, že tento krok bude z Moskvy vnímán jako nepřátelský, ale že se západní spojenci nenechají hrozbami Kremlu zastrašit. „V této fázi cokoli Západ udělá, Rusové řeknou, že je to provokace,“ řekl pro The Telegraph.

Ukrajinská obrana zaostává

Přes podporu ze Západu přitom Ukrajina v množství vojenské techniky stále zaostává za Ruskem. Jedním z nejpalčivějších problémů ukrajinské obrany je nedostatek munice, Rusko ji ale značně převyšuje i v počtech tanků, obrněných vozidel a vrtulníků nebo těžké techniky, jako je dělostřelectvo.

Jakýkoliv krok, který by snížil ukrajinskou závislost na nepravidelných dodávkách západních zbraní, by tak byl pro Ukrajinu výhodný. Klíčová je také rychlost – i proto se odborníci domnívají, že by Kyjev začal zejména s jednodušší výrobou. „Ukrajina je vhodná pro relativně rychlou výrobu jednoduchých systémů, jako je munice, ale špičkové vybavení je spíše dlouhodobou perspektivou,“ řekl Hawn.

Továrna na dostřel

Plán má však jednu výraznou slabinu – celé ukrajinské území je v dosahu ruských raket. Továrna na západní zbraně by se tak velmi rychle stala strategickým cílem okupačních sil. „Továrna na tanky není malá. A upřímně řečeno, pokud bych byl Putin, bude to jedno z prvních míst, které zlikviduji,“ řekl Tusa.

Pro západní firmy by zřízení takové továrny bylo značným riskem. Je proto možné, že ukrajinská výroba začne nejprve za hranicemi, na spojeneckém území.

„Očekávám, že ukrajinská výroba začne v Polsku poblíž hranic. Až to bude bezpečnější a konflikt se bude blížit ke konci, přesune se na Ukrajinu. I když stále existuje možnost mít menší výrobu na ukrajinském území, která by se dala snáze skrýt a přesouvat,“ řekl Aliyev.

„V pozdější fázi války pak můžeme očekávat, že se na ukrajinské půdě objeví plnohodnotná, technologicky vyspělejší výroba,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...