Ukrajina chce vyrábět západní zbraně. Jedná s britskými zbrojaři

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Zástupci britských zbrojovek odcestovali do Kyjeva, kde jednají o licenční výrobě britských zbraní, napsal list The Telegraph. Případná dohoda by nejspíš znamenala, že Ukrajina může tyto zbraně začít vyrábět na svém území.

Britové přitom nejsou jediní, kteří mají o takovou dohodu zájem. Podle zmiňovaného listu s Kyjevem jednají i další společnosti z Francie a Německa. Jeden z manažerů řekl, že se Spojené království snaží stát „prvními v pořadí“.

Poradce ukrajinského státního výrobce zbraní Ukroboronpromu Serhij Markovskij také minulý týden veřejně prohlásil, že chce uzavřít dohody se západními společnostmi o domácí výrobě zbraní západního standardu NATO.

Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal minulou středu do Londýna, kde s britským premiérem jednal o další dodávce zbraní napadené zemi. Zelenskyj vyzval k poskytnutí výkonných letadel a Sunak podle Reuters nechal možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu otevřené dveře.

Británie je zřejmě k uzavření dohody nejblíže

K jednání britských zbrojařů v Kyjevě se ale Downing Street i ministerstvo obrany odmítly vyjádřit s tím, že jde o záležitost průmyslu. The Telegraph však upozornil, že případnou dohodu nejspíš bude muset posvětit ministerský předseda.

„Spolupráce v průmyslu je hnacím motorem mezinárodních vztahů. Zpočátku se to může vydávat za obchod, ale bude to vyžadovat přinejmenším tichý politický souhlas,“ řekl výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute a bývalý důstojník britské armády Ed Arnold.

Podle Arnolda by tak licenční výroba britských zbraní na Ukrajině „prohloubila vazby mezi Británií a Ukrajinou na úroveň, na které dosud nebyly“, a Kyjev by přiblížila k NATO a evropským bezpečnostním strukturám.

Britský panovník Karel III. a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Profimedia

Spojené království je po Spojených státech druhým největším dodavatelem západních zbraní Ruskem napadené zemi. Přestože se podobný kontrakt snaží dojednat i němečtí a francouzští výrobci zbraní, analytici předpokládají, že Ukrajina nakonec dá přednost právě Velké Británii.

Německo a Francie sice posilují Ukrajinu svými zásobami vojenského vybavení, spolupráce mezi Kyjevem a Berlínem či Paříží však nebyla vždy tak hladká. Německo například několik měsíců váhalo se souhlasem s reexportem tanků Leopard 2, pobouření na Ukrajině také vyvolal výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že „nesmíme ponižovat“ Rusko.

Výběr partnera z řad zbrojařů ovlivní Bílý dům

Dohodě o výrobě zbraní s Velkou Británií také nahrává další faktor, a to postoj Spojených států, upozornil server France 24. Washington je vůbec nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny proti ruské agresi. Postoj Bílého domu proto může mít pro výběr partnera k výrobě západních zbraní zásadní vliv.

„Zvláštní vztah mezi USA a Spojeným královstvím bude pravděpodobně hrát roli v jejich úvahách, protože zapojení Spojeného království je způsob, jak usnadnit zapojení USA,“ řekl spolupracovník amerického výzkumného centra New Lines Institute Jeff Hawn.

Odborník z Glasgowské univerzity Huseyn Aliyev se domnívá, že Bílý dům již nejspíš s licenční výrobou britských zbraní na ukrajinském území souhlasil. Upozornil, že výroba by byla výhodná i pro Bílý dům, protože by „značně snížila logistickou zátěž“ spojenou s dopravou velkého množství amerických zbraní do Evropy.

Továrna na západní zbraně by posílila ukrajinskou ekonomiku

Ukrajina má navíc k produkci zbraní předpoklady. V sovětské éře byla centrem špičkové vojenské výroby, Dnipru se pro kosmické inženýrství a konstrukci mezikontinentálních balistických střel přezdívalo „město raket“. I když po skončení studené války tento průmysl upadal, Ukrajina nadále disponuje rozsáhlou infrastrukturou.

Aliyev upozornil, že dohoda s Velkou Británií by též byla povzbuzením ukrajinského hospodářství postiženého válkou. Licenční výroba by byla zdrojem příjmů nejen pro zbrojaře, Ukrajině by poskytla zřejmě desítky tisíc pracovních míst.

Aliyev předpokládá, že by se výroba týkala zejména dělostřelectva a obrněných vozidel, produkci špičkových technologií, jako jsou vojenské drony, neočekává. „Nemělo by to být nutně považováno za eskalaci konfliktu, jde především o krok ke zjednodušení logistiky,“ řekl.

Bezpečnostní expert Francis Tusa se sice domnívá, že tento krok bude z Moskvy vnímán jako nepřátelský, ale že se západní spojenci nenechají hrozbami Kremlu zastrašit. „V této fázi cokoli Západ udělá, Rusové řeknou, že je to provokace,“ řekl pro The Telegraph.

Ukrajinská obrana zaostává

Přes podporu ze Západu přitom Ukrajina v množství vojenské techniky stále zaostává za Ruskem. Jedním z nejpalčivějších problémů ukrajinské obrany je nedostatek munice, Rusko ji ale značně převyšuje i v počtech tanků, obrněných vozidel a vrtulníků nebo těžké techniky, jako je dělostřelectvo.

Jakýkoliv krok, který by snížil ukrajinskou závislost na nepravidelných dodávkách západních zbraní, by tak byl pro Ukrajinu výhodný. Klíčová je také rychlost – i proto se odborníci domnívají, že by Kyjev začal zejména s jednodušší výrobou. „Ukrajina je vhodná pro relativně rychlou výrobu jednoduchých systémů, jako je munice, ale špičkové vybavení je spíše dlouhodobou perspektivou,“ řekl Hawn.

Továrna na dostřel

Plán má však jednu výraznou slabinu – celé ukrajinské území je v dosahu ruských raket. Továrna na západní zbraně by se tak velmi rychle stala strategickým cílem okupačních sil. „Továrna na tanky není malá. A upřímně řečeno, pokud bych byl Putin, bude to jedno z prvních míst, které zlikviduji,“ řekl Tusa.

Pro západní firmy by zřízení takové továrny bylo značným riskem. Je proto možné, že ukrajinská výroba začne nejprve za hranicemi, na spojeneckém území.

„Očekávám, že ukrajinská výroba začne v Polsku poblíž hranic. Až to bude bezpečnější a konflikt se bude blížit ke konci, přesune se na Ukrajinu. I když stále existuje možnost mít menší výrobu na ukrajinském území, která by se dala snáze skrýt a přesouvat,“ řekl Aliyev.

„V pozdější fázi války pak můžeme očekávat, že se na ukrajinské půdě objeví plnohodnotná, technologicky vyspělejší výroba,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Některé voliče frustruju, ale neuvrhnu zemi v chaos, odmítl Starmer rezignaci

Britský premiér Keir Starmer v reflexi výsledků místních voleb, v nichž jeho labouristé ztratili téměř 1500 křesel a získali jen asi 1070, převzal za propad zodpovědnost, rezignovat ale odmítl. Znamenalo by to podle něj uvržení země do chaosu. Protiimigrační subjekt Reform UK, jenž volby na počet mandátů vyhrál, je podle něj nebezpečím pro celou zemi. Nejméně 70 labouristických zákonodárců již otevřeně podle BBC vyzvalo Starmera, aby připravil harmonogram svého odchodu.
11:09Aktualizovánopřed 14 mminutami

Nejvyšší soud USA dočasně prodloužil přístup k potratové pilulce

Nejvyšší soud Spojených států v pondělním rozhodnutí ponechal nejméně do čtvrtka přístup k potratové pilulce. Soudci mezitím rozhodují, zda nechají omezení týkající se potratové pilulky mifepriston vstoupit v platnost. Informovala o tom agentura AP.
před 42 mminutami

Skončila evakuace lodi s hantavirem na Tenerife, cestující odletěli

Na Tenerife v pondělí večer skončila evakuace cestujících a části posádky z lodě MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus. Od neděle plavidlo opustilo přes 120 lidí z 23 zemí, uvedla španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. Poslední z evakuovaných vystoupili kolem 19:30 SELČ a zhruba o hodinu a půl později odletěli do Nizozemska. Přístav na Tenerife již opustila i samotná loď, která směřuje do Rotterdamu. Na její palubě zůstali lidé nezbytní pro její obsluhu. U některých evakuovaných se po odchodu z lodi projevily příznaky nemoci.
09:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU uvalí nové sankce na násilné židovské osadníky

Evropská unie se shodla, že uvalí nové sankce vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu, potvrdily agentuře ČTK diplomatické zdroje. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová následně na sociální síti X oznámila, že politické shody bylo dosaženo i ohledně nových sankcí vůči představitelům palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i ministr zahraničí Gideon Sa'ar sankce odmítli a dali najevo, že Izrael bude pokračovat v podpoře osadníků.
15:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZametání kauz, sledování konkurentů. Na Slovensku začal mimořádný proces

Na Slovensku zahájili dlouho odkládaný soud s deseti obžalovanými, mezi nimiž jsou někdejší šéfové kriminální agentury, speciální prokuratury nebo finanční správy. Ti měli zneužívat instituce k politickým účelům. Vyšetřování takzvané kauzy Očistec se týkalo let 2012 až 2018 a v centru skupiny měl být bývalý policejní prezident, dnes místopředseda parlamentu Tibor Gašpar, a také podnikatel Norbert Bödör, který je známý svými kontakty na vládu. Soud v pondělí začal za velkého zájmu médií, líčení však po hodině a půl odročil až na červen.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí pět mrtvých navzdory příměří, podle Zelenského se musí připravit na další útoky

Ukrajinská armáda i regionální představitelé informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle ukrajinských úřadů přišlo při těchto ruských útocích o život pět lidí a nejméně sedmnáct dalších utrpělo zranění. Moskva rovněž obvinila Kyjev z porušování příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se válku ukončit nechystá a že Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky.
16:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Berlín: Nebudeme se vměšovat do debaty o sjezdu sudetských Němců

Německo se nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, sdělilo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy. Sjezd se bude konat příští týden, poprvé to bude na území České republiky. Svou účast na něm potvrdil v pondělí bavorský premiér Markus Söder. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány.
před 3 hhodinami

Estonsko žádá po incidentech v Pobaltí lepší kontrolu ukrajinských dronů

Estonská vláda uvedla, že očekává, že Kyjev zlepší kontrolu nad svými drony poté, co v posledních měsících došlo k sérii narušení vzdušného prostoru na hranicích pobaltských států.
před 6 hhodinami
Načítání...