Ukrajina chce vyrábět západní zbraně. Jedná s britskými zbrojaři

Ukrajina usiluje o zřízení továrny na výrobu západních zbraní na svém území. O uzavření dohody stojí zbrojaři z Německa a Francie, podle expertů mají ale největší šanci představitelé britského zbrojního průmyslu, kteří k jednání odcestovali do Kyjeva. Výroba by Ukrajině pomohla vyřešit problémy s dopravou vybavení od spojenců, čelila by však také neustále hrozbě ruských raketových útoků.

Zástupci britských zbrojovek odcestovali do Kyjeva, kde jednají o licenční výrobě britských zbraní, napsal list The Telegraph. Případná dohoda by nejspíš znamenala, že Ukrajina může tyto zbraně začít vyrábět na svém území.

Britové přitom nejsou jediní, kteří mají o takovou dohodu zájem. Podle zmiňovaného listu s Kyjevem jednají i další společnosti z Francie a Německa. Jeden z manažerů řekl, že se Spojené království snaží stát „prvními v pořadí“.

Poradce ukrajinského státního výrobce zbraní Ukroboronpromu Serhij Markovskij také minulý týden veřejně prohlásil, že chce uzavřít dohody se západními společnostmi o domácí výrobě zbraní západního standardu NATO.

Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal minulou středu do Londýna, kde s britským premiérem jednal o další dodávce zbraní napadené zemi. Zelenskyj vyzval k poskytnutí výkonných letadel a Sunak podle Reuters nechal možnosti vyslání stíhaček na Ukrajinu otevřené dveře.

Británie je zřejmě k uzavření dohody nejblíže

K jednání britských zbrojařů v Kyjevě se ale Downing Street i ministerstvo obrany odmítly vyjádřit s tím, že jde o záležitost průmyslu. The Telegraph však upozornil, že případnou dohodu nejspíš bude muset posvětit ministerský předseda.

„Spolupráce v průmyslu je hnacím motorem mezinárodních vztahů. Zpočátku se to může vydávat za obchod, ale bude to vyžadovat přinejmenším tichý politický souhlas,“ řekl výzkumný pracovník think tanku Royal United Services Institute a bývalý důstojník britské armády Ed Arnold.

Podle Arnolda by tak licenční výroba britských zbraní na Ukrajině „prohloubila vazby mezi Británií a Ukrajinou na úroveň, na které dosud nebyly“, a Kyjev by přiblížila k NATO a evropským bezpečnostním strukturám.

Britský panovník Karel III. a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Profimedia

Spojené království je po Spojených státech druhým největším dodavatelem západních zbraní Ruskem napadené zemi. Přestože se podobný kontrakt snaží dojednat i němečtí a francouzští výrobci zbraní, analytici předpokládají, že Ukrajina nakonec dá přednost právě Velké Británii.

Německo a Francie sice posilují Ukrajinu svými zásobami vojenského vybavení, spolupráce mezi Kyjevem a Berlínem či Paříží však nebyla vždy tak hladká. Německo například několik měsíců váhalo se souhlasem s reexportem tanků Leopard 2, pobouření na Ukrajině také vyvolal výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že „nesmíme ponižovat“ Rusko.

Výběr partnera z řad zbrojařů ovlivní Bílý dům

Dohodě o výrobě zbraní s Velkou Británií také nahrává další faktor, a to postoj Spojených států, upozornil server France 24. Washington je vůbec nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny proti ruské agresi. Postoj Bílého domu proto může mít pro výběr partnera k výrobě západních zbraní zásadní vliv.

„Zvláštní vztah mezi USA a Spojeným královstvím bude pravděpodobně hrát roli v jejich úvahách, protože zapojení Spojeného království je způsob, jak usnadnit zapojení USA,“ řekl spolupracovník amerického výzkumného centra New Lines Institute Jeff Hawn.

Odborník z Glasgowské univerzity Huseyn Aliyev se domnívá, že Bílý dům již nejspíš s licenční výrobou britských zbraní na ukrajinském území souhlasil. Upozornil, že výroba by byla výhodná i pro Bílý dům, protože by „značně snížila logistickou zátěž“ spojenou s dopravou velkého množství amerických zbraní do Evropy.

Továrna na západní zbraně by posílila ukrajinskou ekonomiku

Ukrajina má navíc k produkci zbraní předpoklady. V sovětské éře byla centrem špičkové vojenské výroby, Dnipru se pro kosmické inženýrství a konstrukci mezikontinentálních balistických střel přezdívalo „město raket“. I když po skončení studené války tento průmysl upadal, Ukrajina nadále disponuje rozsáhlou infrastrukturou.

Aliyev upozornil, že dohoda s Velkou Británií by též byla povzbuzením ukrajinského hospodářství postiženého válkou. Licenční výroba by byla zdrojem příjmů nejen pro zbrojaře, Ukrajině by poskytla zřejmě desítky tisíc pracovních míst.

Aliyev předpokládá, že by se výroba týkala zejména dělostřelectva a obrněných vozidel, produkci špičkových technologií, jako jsou vojenské drony, neočekává. „Nemělo by to být nutně považováno za eskalaci konfliktu, jde především o krok ke zjednodušení logistiky,“ řekl.

Bezpečnostní expert Francis Tusa se sice domnívá, že tento krok bude z Moskvy vnímán jako nepřátelský, ale že se západní spojenci nenechají hrozbami Kremlu zastrašit. „V této fázi cokoli Západ udělá, Rusové řeknou, že je to provokace,“ řekl pro The Telegraph.

Ukrajinská obrana zaostává

Přes podporu ze Západu přitom Ukrajina v množství vojenské techniky stále zaostává za Ruskem. Jedním z nejpalčivějších problémů ukrajinské obrany je nedostatek munice, Rusko ji ale značně převyšuje i v počtech tanků, obrněných vozidel a vrtulníků nebo těžké techniky, jako je dělostřelectvo.

Jakýkoliv krok, který by snížil ukrajinskou závislost na nepravidelných dodávkách západních zbraní, by tak byl pro Ukrajinu výhodný. Klíčová je také rychlost – i proto se odborníci domnívají, že by Kyjev začal zejména s jednodušší výrobou. „Ukrajina je vhodná pro relativně rychlou výrobu jednoduchých systémů, jako je munice, ale špičkové vybavení je spíše dlouhodobou perspektivou,“ řekl Hawn.

Továrna na dostřel

Plán má však jednu výraznou slabinu – celé ukrajinské území je v dosahu ruských raket. Továrna na západní zbraně by se tak velmi rychle stala strategickým cílem okupačních sil. „Továrna na tanky není malá. A upřímně řečeno, pokud bych byl Putin, bude to jedno z prvních míst, které zlikviduji,“ řekl Tusa.

Pro západní firmy by zřízení takové továrny bylo značným riskem. Je proto možné, že ukrajinská výroba začne nejprve za hranicemi, na spojeneckém území.

„Očekávám, že ukrajinská výroba začne v Polsku poblíž hranic. Až to bude bezpečnější a konflikt se bude blížit ke konci, přesune se na Ukrajinu. I když stále existuje možnost mít menší výrobu na ukrajinském území, která by se dala snáze skrýt a přesouvat,“ řekl Aliyev.

„V pozdější fázi války pak můžeme očekávat, že se na ukrajinské půdě objeví plnohodnotná, technologicky vyspělejší výroba,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...