Pro daňové škrty jsem měla lépe připravit půdu, připustila Trussová

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Moderátorka BBC při rozhovoru premiérce ukázala graf vývoje výpůjčních nákladů britské vlády, které se po oznámení vládních plánů zvýšily a nyní kolísají na hodnotách o 25 až 30 procent vyšších než před oznámením. Trussová uvedla, že si za balíkem opatření stojí, a že vláda „udělala správné rozhodnutí, že si víc půjčila na tuto zimu“. „Půjčujeme si jako druzí nejméně ze zemí skupiny G7,“ dodala premiérka.

Konzervativní vláda chce půjčkami financovat právě daňové škrty a omezení nárůstu cen energií. Podle Institutu pro fiskální studie citovaného BBC vládní půjčky za letošní rok vzrostou na 190 miliard liber (asi 5,3 bilionu korun).

Britská vláda vyvolala zmatek na finančních trzích poté, co ministr financí Kwasi Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodné především pro bohaté, aniž by přišel s odhadem dopadu na státní finance, napsala agentura Reuters. Podle BBC jde o největší snížení daní v Británii za padesát let.

Pokles libry

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney ve čtvrtek vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry i britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Britská centrální banka minulý týden musela zasáhnout nákupem státních dluhopisů, aby stabilizovala trhy.

Kritikou nešetří ani britská labouristická opozice. Její lídr Keir Starmer v úterý na stranickém sjezdu řekl, že „vláda ztratila kontrolu nad hospodářstvím země“, a že její kroky „prospějí jen jednomu procentu nejbohatších“.

Klesající podpora vlády

Podle průzkumu společnosti YouGov z minulého týdne má nyní Labouristická strana před konzervativci náskok 33 procentních bodů, což je nejvíce od konce 90. let minulého století. Příští řádné parlamentní volby by se v Británii měly konat v roce 2024.

Pokles konzervativců potvrzuje i v neděli zveřejněný průzkum společnosti Opinium, který dává labouristům náskok 19 procentních bodů. Zaznamenává také pokles popularity premiérky Trussové. S tím, jak vykonává svoji funkci, je spokojeno 18 procent Britů a 55 procent spokojeno není.

„Liz Trussové se podařilo dosáhnout mizerného osobního hodnocení během několika týdnů po nástupu do úřadu a během několika dnů po oznámení první větší iniciativy,“ poznamenal James Crouh z institutu Opinium. Připomněl, že tak nízké popularity dosáhli její předchůdci Boris Johnson a Theresa Mayová až na konci své vlády.

Trussová 5. října vystoupí na výroční konferenci Konzervativní strany, která začíná v neděli v Birminghamu a kde se bude své spolustraníky snažit přesvědčit, že její politika vede správnou cestou, uvádí BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...