Pro daňové škrty jsem měla lépe připravit půdu, připustila Trussová

Britská předsedkyně vlády Liz Trussová v rozhovoru se stanicí BBC opět zdůraznila, že si stojí za svým ekonomickým plánem radikálního snížení daní především pro bohaté, který kromě opozice kritizuje i část ekonomů. Uvedla nicméně, že pro své plány měla „lépe připravit půdu“.

Moderátorka BBC při rozhovoru premiérce ukázala graf vývoje výpůjčních nákladů britské vlády, které se po oznámení vládních plánů zvýšily a nyní kolísají na hodnotách o 25 až 30 procent vyšších než před oznámením. Trussová uvedla, že si za balíkem opatření stojí, a že vláda „udělala správné rozhodnutí, že si víc půjčila na tuto zimu“. „Půjčujeme si jako druzí nejméně ze zemí skupiny G7,“ dodala premiérka.

Konzervativní vláda chce půjčkami financovat právě daňové škrty a omezení nárůstu cen energií. Podle Institutu pro fiskální studie citovaného BBC vládní půjčky za letošní rok vzrostou na 190 miliard liber (asi 5,3 bilionu korun).

Britská vláda vyvolala zmatek na finančních trzích poté, co ministr financí Kwasi Kwarteng 23. září oznámil plán snížení daní výhodné především pro bohaté, aniž by přišel s odhadem dopadu na státní finance, napsala agentura Reuters. Podle BBC jde o největší snížení daní v Británii za padesát let.

Pokles libry

Bývalý guvernér britské centrální banky Mark Carney ve čtvrtek vládu Trussové obvinil, že podkopává snahu národních ekonomických institucí, a prohlásil, že za pokles libry i britských státních dluhopisů mohou její fiskální plány. Britská centrální banka minulý týden musela zasáhnout nákupem státních dluhopisů, aby stabilizovala trhy.

Kritikou nešetří ani britská labouristická opozice. Její lídr Keir Starmer v úterý na stranickém sjezdu řekl, že „vláda ztratila kontrolu nad hospodářstvím země“, a že její kroky „prospějí jen jednomu procentu nejbohatších“.

Klesající podpora vlády

Podle průzkumu společnosti YouGov z minulého týdne má nyní Labouristická strana před konzervativci náskok 33 procentních bodů, což je nejvíce od konce 90. let minulého století. Příští řádné parlamentní volby by se v Británii měly konat v roce 2024.

Pokles konzervativců potvrzuje i v neděli zveřejněný průzkum společnosti Opinium, který dává labouristům náskok 19 procentních bodů. Zaznamenává také pokles popularity premiérky Trussové. S tím, jak vykonává svoji funkci, je spokojeno 18 procent Britů a 55 procent spokojeno není.

„Liz Trussové se podařilo dosáhnout mizerného osobního hodnocení během několika týdnů po nástupu do úřadu a během několika dnů po oznámení první větší iniciativy,“ poznamenal James Crouh z institutu Opinium. Připomněl, že tak nízké popularity dosáhli její předchůdci Boris Johnson a Theresa Mayová až na konci své vlády.

Trussová 5. října vystoupí na výroční konferenci Konzervativní strany, která začíná v neděli v Birminghamu a kde se bude své spolustraníky snažit přesvědčit, že její politika vede správnou cestou, uvádí BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 19 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 20 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.