Brit dostal 13 let za špionáž pro Rusko. Bývalý člen ostrahy vynášel informace z ambasády v Berlíně

Na 13 let a dva měsíce poslal britský soudce za mříže muže, který se přiznal ke špionáži ve prospěch Ruska vykonávané při práci na britské ambasádě v Berlíně. Brit David Ballantyne Smith pracoval na velvyslanectví jako člen ostrahy a na podzim u soudu uvedl, že předal ruskému vojenskému atašé v německé metropoli osobní údaje zaměstnanců ambasády a další tajné informace.

„Vystavil jste ty lidi maximálnímu riziku,“ řekl soudce Mark Wall při slyšení o výši trestu. „Vaši míru provinění dál zvyšuje skutečnost, že jste za své kriminální počínání dostával peníze,“ citovala soudce zpravodajská společnost BBC.

Smith byl stíhán na základě zákona o úředních tajemstvích, za jehož porušení hrozí odnětí svobody na dva roky až 14 let. Soudce Wall v pátek uvedl, že ochrana tajných informací se pojí se silným veřejným zájmem a že trest pro 58letého muže musí být tak vysoký, aby odradil od podobných činů další. Wall se zabýval obviněními ohledně Smithových aktivit v letech 2020 a 2021, uvedl však, že jeho „podvratná činnost začala o dva roky dříve“.

Smith se měl dostat i ke komunikaci s expremiérem Johnsonem

Smith v té době žil v německé Postupimi a na britské ambasádě pracoval do srpna, kdy ho zatkla německá policie. Podle následné obžaloby Smith pociťoval náklonnost k Rusku a naopak nenávist k Británii. Smithe rozzlobilo, že velvyslanectví vyvěsilo duhovou vlajku na podporu sexuálních menšin, uvedla britská prokuratura. Obhajoba tvrdila, že Smith chtěl pouze ambasádu „zostudit“ a že v daném období trpěl depresemi.

Muž se loni v listopadu přiznal k osmi bodům obžaloby a potvrdil, že poslal dva dopisy s citlivými informacemi na ruskou ambasádu v německém hlavním městě. Soudce Wall v pátek popisoval, že Smith byl usvědčen ze sběru utajovaných materiálů po více než tři roky, včetně „tajné vládní komunikace“ s tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem.

Podle prokurátorů odsouzený dodal ruskému velvyslanectví informace o aktivitách a kontaktních údajích zaměstnanců britského zastupitelského úřadu, jakož i jejich fotografie s popisky. Smithova špionáž dále zahrnovala informace o chodu ambasády a rozvržení budovy. Podle soudce Walla se prokázalo, že za to dostával zaplaceno, ovšem finanční zisk nebyl jeho jedinou motivací.

„Vaším motivem, když jste jim pomáhal (Rusům), bylo poškodit britské zájmy,“ řekl soudce. „Vaše nezákonné chování bylo vytrvalé a do určité míry sofistikované,“ dodal.

Smith byl zatčen poté, co se chytil do léčky nastražené britskými tajnými agenty. Během operace byl podezřelý upozorněn na smyšleného muže jménem Dmitry, který byl popsán jako Rus pomáhající Británii. Smith si pak podle soudce nakopíroval záběry falešného Rusa, ztvárněného jedním z agentů, z bezpečnostních kamer na svém pracovišti a chtěl tyto snímky poskytnout ruské ambasádě.

Zpravodaj BBC Gordon Corera soudí, že autentické materiály, které Smith Rusům předal, pro ně mohly být velmi užitečné. „Potenciálně jim to mohlo pomoci odhalit britské zpravodajce působící na ambasádě v utajení a jakékoli agenty, s nimiž se setkávali. Podrobnosti o bezpečnostních kamerách zase mohly pomoci ruským špionům při plánování vlastních operací proti velvyslanectví a sběru tajných informací,“ napsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...