Na 13 let a dva měsíce poslal britský soudce za mříže muže, který se přiznal ke špionáži ve prospěch Ruska vykonávané při práci na britské ambasádě v Berlíně. Brit David Ballantyne Smith pracoval na velvyslanectví jako člen ostrahy a na podzim u soudu uvedl, že předal ruskému vojenskému atašé v německé metropoli osobní údaje zaměstnanců ambasády a další tajné informace.
Brit dostal 13 let za špionáž pro Rusko. Bývalý člen ostrahy vynášel informace z ambasády v Berlíně
„Vystavil jste ty lidi maximálnímu riziku,“ řekl soudce Mark Wall při slyšení o výši trestu. „Vaši míru provinění dál zvyšuje skutečnost, že jste za své kriminální počínání dostával peníze,“ citovala soudce zpravodajská společnost BBC.
Smith byl stíhán na základě zákona o úředních tajemstvích, za jehož porušení hrozí odnětí svobody na dva roky až 14 let. Soudce Wall v pátek uvedl, že ochrana tajných informací se pojí se silným veřejným zájmem a že trest pro 58letého muže musí být tak vysoký, aby odradil od podobných činů další. Wall se zabýval obviněními ohledně Smithových aktivit v letech 2020 a 2021, uvedl však, že jeho „podvratná činnost začala o dva roky dříve“.
Smith se měl dostat i ke komunikaci s expremiérem Johnsonem
Smith v té době žil v německé Postupimi a na britské ambasádě pracoval do srpna, kdy ho zatkla německá policie. Podle následné obžaloby Smith pociťoval náklonnost k Rusku a naopak nenávist k Británii. Smithe rozzlobilo, že velvyslanectví vyvěsilo duhovou vlajku na podporu sexuálních menšin, uvedla britská prokuratura. Obhajoba tvrdila, že Smith chtěl pouze ambasádu „zostudit“ a že v daném období trpěl depresemi.
Muž se loni v listopadu přiznal k osmi bodům obžaloby a potvrdil, že poslal dva dopisy s citlivými informacemi na ruskou ambasádu v německém hlavním městě. Soudce Wall v pátek popisoval, že Smith byl usvědčen ze sběru utajovaných materiálů po více než tři roky, včetně „tajné vládní komunikace“ s tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem.
Podle prokurátorů odsouzený dodal ruskému velvyslanectví informace o aktivitách a kontaktních údajích zaměstnanců britského zastupitelského úřadu, jakož i jejich fotografie s popisky. Smithova špionáž dále zahrnovala informace o chodu ambasády a rozvržení budovy. Podle soudce Walla se prokázalo, že za to dostával zaplaceno, ovšem finanční zisk nebyl jeho jedinou motivací.
„Vaším motivem, když jste jim pomáhal (Rusům), bylo poškodit britské zájmy,“ řekl soudce. „Vaše nezákonné chování bylo vytrvalé a do určité míry sofistikované,“ dodal.
Smith byl zatčen poté, co se chytil do léčky nastražené britskými tajnými agenty. Během operace byl podezřelý upozorněn na smyšleného muže jménem Dmitry, který byl popsán jako Rus pomáhající Británii. Smith si pak podle soudce nakopíroval záběry falešného Rusa, ztvárněného jedním z agentů, z bezpečnostních kamer na svém pracovišti a chtěl tyto snímky poskytnout ruské ambasádě.
Zpravodaj BBC Gordon Corera soudí, že autentické materiály, které Smith Rusům předal, pro ně mohly být velmi užitečné. „Potenciálně jim to mohlo pomoci odhalit britské zpravodajce působící na ambasádě v utajení a jakékoli agenty, s nimiž se setkávali. Podrobnosti o bezpečnostních kamerách zase mohly pomoci ruským špionům při plánování vlastních operací proti velvyslanectví a sběru tajných informací,“ napsal.