Londýn a Brusel se vrátily k jednacímu stolu nad takzvaným severoirským protokolem. Britská premiérka se tématu nevyhne ani během neformálního summitu v Praze. Protokol řeší pobrexitovou situaci v Severním Irsku. Velká část místních obyvatel ho však odmítá, protože jim výrazně komplikuje každodenní život.
Londýn a EU opět jednají o severoirském protokolu. Nejen v Belfastu roste napětí
Státní hranice dělí irský ostrov na republiku a království. Po brexitu se až nepříjemně zhmotnila, odchod Velké Británie z EU z ní vytvořil pomezí mezi Unií a třetí zemí.
Že tato hranice zůstane i nadále neviditelná, měl zaručit takzvaný severoirský protokol, tedy dohoda mez Británií a EU.
Zjednodušeně říká, že kontroly zboží a kontejnerů se přesouvají na novou hranici, na moře, a tedy mezi Severní Irsko a zbytek Velké Británie. Nová hranice se přesunula především do přístavu v Belfastu, kde se na situaci museli připravit během několika měsíců.
Výhrůžky a hořící autobusy
Do Severního Irska úmluva přinesla také nové napětí. Třeba přístavním dělníkům začaly chodit anonymní výhrůžky smrtí a v ulicích Belfastu, po desetiletích klidu, opět začaly hořet autobusy. Unionisté, stoupenci Londýna, odmítají i jen pomyslné oddělení od zbytku země.
Za celou situaci sice může brexit, který v Severním Irsku neměl většinovou podporu, na místní ale jeho důsledky dopadají nejvíce. Třeba na dopravce, pro které znamená tisíce nových dokumentů. „Existují jasné obavy z dopadů protokolu. Především proto, že toto téma je politicky toxické. My jsme speditéři. My dopravujeme zboží. Neděláme politiku,“ popsal Peter Summerton ze společnosti McCulla.
Chladná nálada tak nepanuje jen ve skladech, ale i v severoirských politických výšinách. V místním parlamentu už několik měsíců blokuje část politiků právě kvůli nesouhlasu s protokolem.
„Pravdou je, že míra nespokojenosti se severoirským protokolem byla hodně přeceňovaná,“ řekl poslanec SDLP Matthew O'Toole. Jenže napětí v Severním Irsku cítit je. A právě vzrušené emoce v minulosti opakovaně spustily násilí.