Dům číslo 10 v Downing Street čeká po měsíci a půl opět na nového nájemníka. Liz Trussová jako britská premiérka končí a v úvahu připadá i to, že by se mohl vrátit Boris Johnson. Někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský však nepovažuje situaci za projev širší politické a systémové krize ve Spojeném království. Krizi sice prožívá Konzervativní strana, podle Žantovského ale není tak rozpolcená, jako byla v době brexitu. Návrat Johnsona by považoval za reálný hlavně s ohledem na válku na Ukrajině. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.
Zdaleka ne v každé zemi vzbuzují problémy ve vládě takovou pozornost, jako je tomu u Velké Británie. Zájem o politické dění v Londýně považuje však Michael Žantovský za logický. Připomněl, že je to významné sídlo finančních služeb a transakcí a je to diplomatická i vojenská velmoc (vojensky nejsilnější země v západní Evropě a stálý člen Rady bezpečnosti) a také významný obchodní partner České republiky. Zdůraznil však, že není třeba se obávat systémové krize Spojeného království.
„Prochází velmi obtížným obdobím. Poslední změna v úřadu ministerské předsedkyně tomu nasvědčuje a ilustruje to. Na druhé straně bych varoval před přílišnou dramatizací této události. Do britského parlamentu nevtrhly davy a nesvrhly vládu, na londýnských ulicích se nebojuje a neprobíhají demonstrace,“ poznamenal. Přechod považuje za zcela ústavní a demokratický. „Ilustruje, jak jsou demokratické zvyklosti ve Velké Británii silné,“ míní.
Pod tlakem
Michael Žantovský, který v minulosti diplomaticky zastupoval Českou republiku v Londýně a také Tel Avivu a Washingtonu, je vzděláním psycholog a rychlý konec premiérské éry Liz Trussové vnímá jako ukázku toho, že ne každý politik na vrcholnou funkci má.
„Pohled na ni z hlediska psychologa od samého začátku vyvolával otázku, jestli je dostatečně robustní politička, jestli je schopna odolávat nejrůznějším tlakům. Jak se ukázalo, svoje rozhodnutí měnila na základě vnějších tlaků ze dne na den a asi tam nějaký problém byl. V politice se stává často, že se člověk v dobré vůli dostane do situace, na kterou nestačí, nemá dost zkušeností, nebo ji nedokáže zvládat,“ řekl.
Rozhodnutí o redukci daní a zrušení stropů, které nakonec iniciovalo pád Trussové, označil za „kontraintuitivní“. Podotkl, že její rozhodnutí rezignovat ocenily i trhy – jakmile Trussová rezignaci ohlásila, posílila libra vůči dolarů o patnáct centů.
Hledání nástupce
O tom, kdo Trussovou nahradí, rozhodne Konzervativní strana. Možná jen její poslanci, pokud dostatek podpisů od nich získá jen jeden uchazeč, ale spíše všichni členové, bude-li relevantních kandidátů více. Oficiálně ohlásila kandidaturu pouze Penny Mordauntová, ale hlavně se jako o možném uchazeči číslo 10 hovoří o Rishim Sunakovi a Borisi Johnsonovi.
Johnson byl premiérem do začátku září, kdy jej vystřídala Trussová. Podle Žantovského by jeho pozice byla po případném návratu otřesena tím, kvůli čemu původně rezignoval. Proto zapochyboval, zda do boje o nejvyšší post ve své straně i v britské vládě vůbec půjde.
„Před třemi měsíci mnozí jeho kariéru považovali za ukončenou, i když jsem předvídal, že se s ním můžeme někdy v budoucnosti setkat. Ale jestli bude chtít, to si netroufám odhadnout. Je zkušený politik a dobře ví, že situace, ve které by se ujímal kormidla strany, je hodně složitá. Jeho reputace byla poškozena aférami. Jako politik, který má smysl pro strategickou perspektivu, je možné, že usoudí, že okamžik k jeho návratu ještě nenastal a že se vrátí za jiné, pro něj lepší situace,“ shrnul důvody, kvůli kterým se možná Johnson ani nebude o návrat pokoušet.
Na druhé straně ale je podle Michaela Žantovského potřeba, aby Velkou Británii i Konzervativní stranu řídila silná a vlivná osobnost, což Boris Johnson splňuje. A možná by byl zapotřebí typ válečného premiéra, k čemuž se Johnson patrně také hodí.
„Boris Johnson se často přirovnává k Winstonu Churchillovi. A Winston Churchill po většinu svého života byl politik nepopulární, politik na okraji dění. Situace, která ho přivedla do centra dění, byla situace, která si vyžadovala to, čemu se říká válečný premiér. V okamžiku, kdy válku vyhrál, prohrál parlamentní volby. Jestli někdo má parametry válečného premiéra v Británii, tak je to Boris Johnson,“ podotkl Žantovský.
První premiér nového krále
Ať si konzervativci vyberou kohokoli, bude to první premiér, kterého jmenuje král Karel III. Ten se podle bývalého velvyslance chová právě tak, jak se od britského panovníka očekává. „To znamená, do ničeho nezasahuje. (…) Karel III. čekal na korunu dost dlouho, aby věděl, že v takové situaci je lepší zachovat si odstup,“ komentoval postup nového panovníka.
Na druhou stranu je téměř jisté, že premiér nevzejde z předčasných voleb. Po volbách se premiér ve Velké Británii měnil naposledy v roce 2010, kdy zvítězili konzervativci a labouristického lídra Gordona Browna vystřídal David Cameron. Od té doby se sice premiéři měnili třikrát (nyní počtvrté), ale vždy bez souvislosti s volbami. V nich pokaždé obstál ten premiér, který právě konzervativce vedl.
Nyní by mohli do výběru předsedy britské vlády promluvit všichni voliči pouze v případě, že by s tím souhlasili poslanci Konzervativní strany. To se sotva stane. Ve straně jsou sice různé frakce, ale v jejich zájmu není jít do předem prohraných voleb.
„Vnitřní jednota Konzervativní strany není fatálně podlomena. Jako vždy ve všech stranách probíhají spory a diskuse, ale není to tak, jako se to jevilo jeden čas kolem brexitu – že by strana byla rozpolcena na dvě nesmiřitelné části. Strana se pravděpodobně semkne kolem budoucího premiéra, nebo premiérky. Do voleb zbývají dva roky a v britské politické historii to může znamenat cokoliv. Každopádně v této chvíli by Konzervativní strana pravděpodobně drtivě prohrála – a musela by si je odsouhlasit sama, protože má pohodlnou většinu v Dolní sněmovně,“ shrnul Žantovský.
